51. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 20. prosince ve 2:43 SEČ. Na ranní obloze bude až do 17. prosince. Večerní srpek uvidíme až 22. 12.

Planety
Merkur (kolem −0,5 mag) je ještě vidět nízko na ranní obloze. Ideální je hledat ho triedrem před sedmou ráno.
Venuše (–3,9 mag) není pozorovatelná. Dostává se do horní konjunkce se Sluncem a v koronografu SOHO LASCO C3 vypadá jako objekt s dlouhými čárkami (přetečeného signálu do sousedních pixelů).
Mars (1,4 mag) není pozorovatelný. Blíží se do konjunkce se Sluncem a spolu s Venuší je vidět v koronografu SOHO LASCO C3.
Jupiter (–2,5 mag) je vidět od pozdějších večerních hodin na východě pod hvězdami z Blíženců, Castorem a Polluxem, ale vrcholí vysoko nad jihem až v druhé polovině noci.
Saturn (1,1 mag) je večer po setmění nad jižním obzorem. Prstenec je stále velmi sevřený.
Uran (5,6 mag) je večer poměrně vysoko nad východem asi 4 stupně pod Plejádami. Nyní je opět šance jej vidět pouhým okem z velmi tmavých míst. Pozor je tam u něj jedna stejně jasná hvězda, ale kolem nich žádná další, takže to bude zajímavý test zraku. Poloha viz mapka na czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu, asi čtyři stupně doleva. Zde už k vyhledání potřebujeme dalekohled a mapku. Podívejte se na czsky.cz.

Aktivita Slunce je nízká. Výrazné aktivní oblasti totiž zapadly a nové zatím nevidíme. O vyšší aktivitu geomagnetického pole se postaral zřejmě sluneční vítr z koronální díry, protože v noci z pátka na sobotu byla vidět i slabší polární záře. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Slabší komety nadále zdobí různá místa na obloze. Večer v Rybách je už pod 12 mag zesláblá C/2025 R2 (SWAN). Vysoko na rozhraní Kasiopeji a Andromedy je slábnoucí opět více rozpadlá C/2025 K1 (ATLAS). Tím pádem bude asi i ona obtížnější, ale má poměrně dlouhý ohon, alespoň na fotografiích. V Orlu poblíž hvězdy Altair můžeme zkusit další slábnoucí kometu C/2025 T1 (ATLAS). Rozhodně stojí za vidění kometa 240P/NEAT. Jednak je docela pěkně vysoko v zadní části Býka, ale především má poblíž hlavního jádra poměrně jasný druhý úlomek. A konečně stále ještě můžeme vidět i mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Mapky k vyhledání komet nabízí pozorovatelský server CzSkY.cz: C/2025 R2, C/2025 T1, 240P, C/2025 K1 a 3I/ATLAS.

 

Meteorický roj Geminidy byl hezky viditelný jen z našich pohoří a jen výjimečně i jinde. Přesto potvrdil to, co je o něm známo. Padalo nejvíce meteorů z celého roku a na jednotlivé „padající hvězdy“ nebylo třeba dlouho čekat. Po maximu aktivita rychle padá, ale v pondělí večer ještě má smysl se podívat, takže kdo může vyrazit mimo inverzní pokličku z oblačnosti, určitě ať to ještě zkusí.

 

Detailní rozbor, jak se na oblasti roviny naší Galaxie zaměří kosmický teleskop Nancy Grace Roman(ové) připravil Kosmotýdeník.

Na Kosmonautixu rozhodně doporučujeme i článek o baryonových akustických oscilacích v raném vesmíru.

Kosmonautika a sondy

Mise Artemis II je zase o krok blíže plánovanému únorovému startu. Nyní čeká posádku nácvik přímo v Orionu na raketě SLS v montážní budově VAB na Floridě.

Raketa Atlas V je nyní připravena ke startu s dalšími družicemi telekomunikační sítě Amazon Leo, což je nový název pro projekt Kuiper, který je podobný Starlinku. Start je v plánu 15. 12. v 9:49 SEČ. Situace na nízké oběžné dráze nyní připomíná začátky automobilizmu. Uvidíme, kolik desetiletí bude tento chaos a neřízené zaplňování nízké oběžné dráhy za účelem byznysu pokračovat.

9. prosince úspěšně přistála tříčlenná posádka z ISS v kosmické lodi Sojuz MS-27.

Výročí

15. prosince 1965 (60 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 6. Původně mělo jít o let k cílovému tělesu Agena, ale jeho vypuštění se nezdařilo, a tak došlo k náhradnímu plánu pod názvem Gemini 6A. Pokus o start se taky původně nezdařil (viz. seriál Kritické momenty kosmonautiky), ale nakonec astronauti Walter Schirra a Thomas Stafford nakonec provedli úspěšné blízké setkání s lodí Gemini 7 až na vzdálenost 30 cm. K setkání nemohlo dojít, lodě neměly stykovací zařízení. Bylo to první takové přiblížení v historii kosmonautiky. Předtím se lodě Vostok dokázaly přiblížit alespoň na vzdálenost několik kilometrů.

15. prosince 1970 (55 let) přistála na Venuši sovětská sonda Věněra 7. Byl to první lidský výrobek, který úspěšně přistál na povrchu jiné planety. Při přistání došlo nejspíš k převrácení sondy na bok a signál byl proto velmi slabý. Po důkladném průzkumu "šumu" se podařilo nalézt slabý signál sondy, která vysílala celkem 35 minut, z toho 23 minut z povrchu Venuše. V okolí sondy v té době panoval tlak 90-krát vyšší, než je na Zemi a teplota asi 475 °C.

16. prosince 1965 (60 let) odstartovala americká sonda Pioneer 6. Sonda se pohybovala v oblasti mezi planetami Venuší a Zemí a studovala zde magnetické pole a sluneční vítr.

19. prosince 1960 (65 let) odstartovala bezpilotní kabina americké lodi Mercury-Redstone 1A k testovacímu suborbitálnímu letu. Šlo o náhradu za neúspěšný let kabiny Redstone 1. Tentokrát se let do výšky 210 km podařil a mohly být otestovány všechny systémy kabiny pro prvního amerického astronauta.

Výhled na příští týden 

Štědrovečerní přechod měsíců přes Jupiter i Saturn

Výročí: první přistání rakety Falcon 9

Výročí: Anders J. Lexell

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).