1. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v sobotu 3. ledna v 11:03 SEČ. Jeho přechod přes hvězdokupu Plejády tentokrát připadá na denní hodiny (odpoledne 31. 12.), hezčí bude tedy jeho přiblížení hvězdokupě až 27. ledna 2026. Kdyby bylo na Silvestra kolem 14:30 opravdu krásně modro nad východem, zkuste najít hvězdu Alcyone vedle Měsíce, bude to doba jejího výstupu zpoza Měsíce. Konjunkce Měsíce a Jupiteru připadá na 3. ledna večer.
Planety
Merkur (−0,5 mag) se blíží zprava ke Slunci, ale zatím je nepozorovatelný, i pro koronograf SOHO.
Venuše (–4 mag) není pozorovatelná. Dostává se do horní konjunkce se Sluncem a v koronografu SOHO LASCO C3 vypadá jako objekt s dlouhými čárkami (přetečeného signálu do sousedních pixelů).
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný. Blíží se do konjunkce se Sluncem a spolu s Venuší je vidět v koronografu SOHO LASCO C3.
Jupiter (–2,7 mag) je vidět celou noc, ale nejlepší podmínky jsou později večer, kdy stoupá vysoko nad jižní obzor.
Saturn (1,2 mag) je večer po setmění nad jižním obzorem.
Uran (5,6 mag) je večer poměrně vysoko nad jihovýchodem asi 4 stupně pod Plejádami.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu, asi tři stupně doleva.
Aktivita Slunce je lehce zvýšená. Podle očekávání se vynořila zpoza odvrácené strany zajímavá aktivní oblast. Navíc se zvýšil počet skvrn i v dalších dříve viditelných aktivních oblastech. Erupce měly zatím slabší intenzitu. Nejsilnější erupce M5 nastala v sobotu 27. 12. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Slabší komety se nyní dají bez měsíčního světla pozorovat na ranní obloze. Nejjasnější by měla být kometa 24P/Schaumasse s jasností asi 10 mag. Ale pozor, je velmi difúzní, a tedy špatně viditelná. Chce to tmavou oblohu a velké zorné pole. Nachází se na pomezí Vlasů Bereniky a Panny. Kometa 3I/ATLAS již zdánlivě minula Regulus ve Lvu. S jasností přibližně 13 mag není snadným objektem. Mapky k vyhledání komet nabízí pozorovatelský server CzSkY.cz: 24P/Schaumasse a 3I/ATLAS.
Kosmonautika a sondy
24. prosince vynesla indická raketa LVM 3 těžkou telekomunikační družici Bluebird Block-2 na nízkou oběžnou dráhu. Tyto družice jsou osazeny obřími anténami, díky kterým nabízí širokopásmové datové přenosy přímo z mobilního telefonu. Ovšem potenciálně tyto velké antény představují při nevhodném natočení velký zdroj světla, takže to může být další velký potížista pro astronomy na nízké oběžné dráze.
V uplynulém týdnu byly zaznamenány i neúspěchy. V Brazílii proběhl neúspěšně start korejské rakety HANBIT-Nano patřící společnosti Innospace. V Japonsku vypustili raketu H3, ale její náklad, drahá navigační družice QZS-5, nedosáhla oběžné dráhy chybou na druhém stupni. Naopak úspěšná byla například nová raketa CZ-12A na kapalný metan, která úspěšně vynesla náklad, ale první stupeň nezvládl pokus o přistávací manévr. Kopírování Falconů se zřejmě Číňanům dříve či později podaří.
Na závěr roku můžeme ještě sledovat například start Falconu 9, tentokrát s italskou komunikační družicí COSMO-SkyMed (třetí družicí druhé generace čtyř družic). Start byl odložen na pondělí 29. 12.
Výročí
1. ledna 1801 (225 let) objevil Giuseppe Piazzi první těleso pásu asteroidů, dnes také tzv. „trpasličí planetu“ Ceres. Aktuálně ji zkoumá zblízka americká sonda DAWN.
3. ledna 1886 (140 let) se narodil ruský astronom Grigory Neujmin. Jeho jméno by mohlo být povědomé díky názvům malých těles sluneční soustavy, tedy planetek a komet. Objevil jich desítky, například planetku Gaspra, která byla fotografována sondou Galileo na cestě k Jupiteru. Z komet můžeme jmenovat periodické 25D/Neujmin, 28P a 42P/Neujmin a také je zapsán u komet 57P/du Toit-Neujmin-Delporte a 58P/Jackson–Neujmin. Pozorování prováděl ze známé hvězdárny Pulkovo jižně od Petrohradu, kde byl k dispozici také velký 76cm refraktor, jeden z největších dalekohledů světa.
3. ledna 1986 (40 let) byly pořízeny snímky a na nich identifikovány další dva menší měsíčky Uranu a sice Portia a Juliet.
4. ledna 1866 (160 let) se narodil americký astronom Joel Hastings Metcalf. Objevil nebo spoluobjevil několik komet, například 23P/Brorsen-Metcalf či 97P/Metcalf-Brewington. Je také objevitelem 41 planetek.
Výhled na příští týden
V koronografu SOHO kromě Marsu a Venuše také Merkur
Výročí: Jaroslav Štěpánek
Výročí: Uranův měsíček Cressida
Výročí: Robert Woodrow Wilson
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
