Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2024

4. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 24. ledna 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 1. do 28. 1. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět nízko nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velký počet skvrn. Na ISS dorazila čtyřčlenná soukromá mise Ax-3 v lodi Crew Dragon. Před 95 lety se narodil Zdeněk Ceplecha, známý prvním výpočtem dráhy bolidu Příbram, díky čemuž se našly i meteority.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 25. ledna ve 18:54 SEČ. Na obloze tedy září celou noc. 24. ledna budou těsně nad ním vidět Pollux a Castor z Blíženců a 27. ledna vyjde Měsíc ve společnosti hvězdy Regulus ze Lva.

Planety
Jupiter (−2,4 mag) je večer vysoko nad jižním obzorem. Saturn (1,0 mag) už se i za soumraku kloní k jihozápadnímu obzoru. Ráno nám nízko nad jihovýchodem září velmi jasná Venuše (−4 mag).
Planety Mars a Merkur se na obloze zdánlivě potkají. Jejich těsná konjunkce nastane 27. a 28. ledna, ale bude zřejmě viditelná asi jen za výborných podmínek na denní obloze.

Aktivita Slunce je nízká, ačkoli počet skvrn tomu moc neodpovídá. Drobné vyrušení zajistila erupce filamentu 20. 1., která způsobila i oblak plazmatu mířící směrem k Zemi. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks prodělala další zjasnění. Rozpínající se komu se dalo ještě i přes svit Měsíce spatřit přes větší dalekohled.

Předpovězený bolid. To je v poslední době nový pojem pro situaci, kdy se astronomům podaří nalézt meteoroid nebo malou planetku ještě dřív, než se srazí se Zemí. V noci na neděli 21. ledna v čase 1:32:38 SEČ vstoupilo do zemské atmosféry těleso, které objevil asi 2,75 hodiny před srážkou Krisztián Sárnecky z Maďarska. Planetka 2024 BX1 způsobila nádherný bolid a podle výpočtů se zdá, že část materiálu dopadla až na zemský povrch v podobě meteoritů.

Animace bolidu předpovězeného jen přibližně dvě a tři čtvrtě hodiny před jeho pádem. Planetku totiž objevil krátce před srážkou se Zemí maďarský amatérský astronom Krisztián Sárneczky a díky tomu mohl na správné místo mířit kamerkou ASI120MM Martin Mašek z Liberce Autor: Martin Mašek
Animace bolidu předpovězeného jen přibližně dvě a tři čtvrtě hodiny před jeho pádem. Planetku totiž objevil krátce před srážkou se Zemí maďarský amatérský astronom Krisztián Sárneczky a díky tomu mohl na správné místo mířit kamerkou ASI120MM Martin Mašek z Liberce
Autor: Martin Mašek

Kosmonautika

Kosmická loď Crew Dragon se v rámci mise Ax-3 připojila k ISS. Soukromé misi velí astronaut Michael López-Alegría a dalšími členy jsou tři evropští platící zákazníci Walter Villadei, Alper Gezeravci a Marcus Wandt.

Odběrná hlava TAGSAM mise OSIRIS-REx byla konečně otevřena. Materiálu je tam opravdu hodně a dokonce není jen černý, ale místy i barevný. Geologové mají obrovskou radost.

Výročí

25. ledna 1994 (30 let) odstartovala k Měsíci sonda Clementine. Od 70. let 20. století šlo o první misi k Měsíci. Zkoumala jeho gravitační pole, měřila výšky a prováděla globální snímkování povrchu. Po opuštění lunární dráhy došlo k poruše jednoho palubního počítače. Ten zapálil jednu z trysek, která spotřebovala veškeré palivo a způsobila nekontrolovatelnou rotaci sondy rychlostí 80 otáček za minutu. Plánovaný průlet kolem planetky Geographos proto nemohl být uskutečněn.

25. ledna 2004 (20 let) přistálo úspěšně na povrchu Marsu vozítko Opportunity. Robot z úspěšného programu MER (Mars Exploration Rover) prováděl poté průzkum v oblasti Meridiani Planum po dobu neuvěřitelných 14 let. Odmlčel se až s příchodem velké marsovské bouře v roce 2018, protože byl napájen solárními články. Rover prokázal na mnoha lokalitách dávnou existenci vody v místě přistání.

27. ledna 1929 (95 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Fobos 2 na oběžnou dráhu Marsu
  • výročí: Jindřich Zeman
  • výročí: první start rakety H-II

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Clementine, Opportunity, Zdeněk Ceplecha, Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »