Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Lednové výročí: RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc.

Lednové výročí: RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc.

Zdeněk Ceplecha a meteorit Příbram.
Zdeněk Ceplecha a meteorit Příbram.
Koncem ledna, přesněji 27. 1. 2014 si připomeneme nedožité 85. narozeniny významného českého astronoma, specialisty na meteory, Zdeňka Ceplechy. Jeho jméno bude navždy spojeno s rozvojem bolidové sítě a zejména pak s meteoritem Příbram. Fragmenty tohoto tělesa byly nalezeny díky práci týmu, který vedl.

O astronomii se začal zajímat ve třinácti letech, v době, kdy studoval reálné gymnázium v pražské Michli. Kromě toho jej už dříve zaujala též anorganická chemie a geologie, což se ukázalo jako velmi vhodná kombinace pro pozdější výzkum meteoritů. Začal navštěvovat hvězdárnu na Petříně a přihlásil se do České astronomické společnosti, kam byl přijat roku 1944.

Jako vysokou školu si vybral Univerzitu Karlovu, konkrétně její Matematicko-fyzikální fakultu a studium úspěšně završil roku 1952. V té době již rok pracoval v astronomickém ústavu v Ondřejově, kde díky jeho poznatkům bylo možné výrazně urychlit výpočty drah vesmírných těles. Už tehdy se zabýval zpracováním fotograficky zachycených meteorů, u kterých počítal dráhu jak v atmosféře, tak i ve sluneční soustavě.

Během zaměstnání se věnoval dalšímu studiu, roku 1956 získal titul kandidát věd a o jedenáct let později doktor věd. V těchto letech také začal s budováním sítě fotografických kamer, vybavených objektivy typu "rybí oko", která měla pokrývat co největší území a snímkovat celou oblohu během jasných nocí. Hlavním cílem bylo zaznamenávat jasné meteory (bolidy) a získávat o nich co nejvíce informací. Získané fotografie se ale daly (a dosud dají) využít i k široké škále dalších astronomických účelů.

Díky dlouholeté práci této bolidové sítě, která funguje dosud, se podařilo získat velké množství unikátních dat, díky kterým se významně rozšířily a zpřesnily naše poznatky o chování těchto částic při průletu atmosférou.

Největší úspěch zaznamenala tato síť roku 1959. Ve večerních hodinách 7. dubna zachytily její dvě kamery průlet velmi jasného tělesa. Ceplecha a jeho tým se pustili do výpočtu dráhy a podařilo se jim určit místo, kam mohly zbytky meteoroidu dopadnout. Následné pátrání bylo úspěšné a podařilo se nalézt čtyři fragmenty, z nichž největší měl hmotnost téměř 4,5 kg. Podle nedalekého města dostaly jméno meteorit Příbram. Bylo to poprvé, kdy byl meteorit nalezen na základě výpočtu jeho dráhy. Navíc byla určena i jeho původní dráha, která ukázala, že pocházel z hlavního pásu planetek, ležícím mezi Marsem a Jupiterem. Říká se proto, že se jedná o první meteorit s "rodokmenem".

Zdeněk Ceplecha za svůj život obdržel celou řadu ocenění a vyznamenání a velmi zvýšil prestiž československé a české astronomie ve světě. Také pomohl vychovat řadu žáků, z nichž někteří v jeho práci pokračují a také dosáhli významných úspěchů.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Zdeněk Ceplecha


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »