Webb opět posunul hranice viditelného vesmíru blíže velkému třesku
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Na snímcích kosmického teleskopu Jamese Webba se podařilo najít objekt, který pozorujeme tak, jak vypadal 280 milionů let po velkém třesku. Tím dalekohled opět sám sobě posouvá hranice, kam až dohlédne. Podobné objevy nám pomáhají formovat naše představy o vzniku prvích galaxií.
Vypadá to, že dalekohled Jamese Webba již prokázal, že nakonec překoná prakticky všechny milníky, které mu vědci v počátečních letech stanovili. Nově potvrzená galaxie MoM-z14 potvrzuje informace o tom, jak odlišný byl raný vesmír ve srovnání s našimi přechozími představami.

Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Vzhledem k expanzi vesmíru poháněné temnou energií je nemožné představit si ohromné vzdálenosti, které nás od prvních galaxií ve vesmíru dělí. Dokážeme však alespoň určit dobu, za jakou světlo z této galaxie doletělo až k nám. Umožňuje to kosmologickýc rudý posuv v jejích spektrálních čarách. Pomocí přístroje NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) Webbova teleskopu astronomové potvrdili, že MoM-z14 má kosmologický červený posuv 14,44, což znamená, že její světlo putovalo zvětšujícím se vesmírem a bylo roztaženo a „posunuto“ k delším, červenějším vlnovým délkám, a to po dobu přibližně 13,5 z odhadovaných 13,8 miliard let existence vesmíru.
Zajímavé vlastnosti
MoM-z14 je jednou z rostoucí skupiny překvapivě jasných galaxií v raném vesmíru – podle výzkumného týmu je jich 100krát více, než předpovídaly teoretické studie před spuštěním Webbova teleskopu.
„Mezi teorií a pozorováním raného vesmíru se zvětšuje propast, což vyvolává zajímavé otázky, které je třeba v budoucnu prozkoumat,“ řekl Jacob Shen, postdoktorand na MIT a člen výzkumného týmu.
Jedním z míst, kde mohou vědci a teoretici hledat odpovědi, je nejstarší populace hvězd v Mléčné dráze. Malé procento těchto hvězd vykazuje vysoký obsah dusíku, který se objevuje také v některých Webbových pozorováních raných galaxií, včetně MoM-z14.
„Můžeme se inspirovat archeologií a dívat se na tyto starobylé hvězdy v naší vlastní galaxii jako na fosilie z raného vesmíru, s tím rozdílem, že v astronomii máme to štěstí, že Webb vidí tak daleko, že máme také přímé informace o galaxiích v té době. Ukazuje se, že vidíme některé stejné rysy, jako je toto neobvyklé obohacení dusíkem,“ řekl Naidu.
Vzhledem k tomu, že galaxie MoM-z14 existovala pouze 280 milionů let po velkém třesku, nebylo dost času na to, aby generace hvězd vyprodukovaly tak vysoké množství dusíku, jak by astronomové očekávali. Jedna z teorií, kterou vědci zmiňují, je, že husté prostředí raného vesmíru vedlo ke vzniku supermasivních hvězd schopných produkovat více dusíku než jakékoli hvězdy pozorované v místním vesmíru.
Galaxie MoM-z14 také vykazuje známky „vyčištění“ husté pravěké vodíkové mlhy raného vesmíru v prostoru kolem sebe. Jedním z důvodů, proč byl Webb původně postaven, bylo definovat časovou osu tohoto „vyčištění“ kosmického prostoru, který astronomové nazývají reionizace. To je doba, kdy rané hvězdy produkovaly světlo s dostatečně vysokou energií, aby prorazilo hustý vodíkový plyn raného vesmíru a začalo cestovat vesmírem, až se nakonec dostalo k Webbovi a k nám. Galaxie MoM-z14 poskytuje další vodítko pro zmapování časové osy reionizace, což bylo možné až poté, co Webb odhalil tajemství této éry vesmíru.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org


