6. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Obloha
Měsíc je v úplňku v neděli 1. února ve 23:09 SEČ a poslední čtvrť bude v pondělí 9. 2.
3. února nad ránem nastává těsná konjunkce s hvězdou Regulus. V oblasti od východu USA přes střední Ameriku po Brazílii by měl být vidět jeho zákryt Měsícem. U nás se nejvíce přiblíží kolem 5. hodiny SEČ.
7. února ráno můžeme ubývající Měsíc zkontrolovat za svítání poblíž Spiky v Panně.
Planety
Merkur (−1,2 mag) je již nízko na večerní obloze, ovšem není snadné ho pozorovat. Zatím to musíme zkoušet hned krátce po západu Slunce.
Venuše (–4 mag) zatím není pozorovatelná (teoreticky pouze na denní obloze).
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je úhlově blízko Slunci.
Jupiter (–2,6 mag) je večer vysoko nad východem v souhvězdí Blíženců. Nyní jsou ideální podmínky jeho večerní viditelnosti.
Saturn (1,1 mag) už večer klesá k západu a je třeba s pozorováním pospíšit. Alespoň že prstenec už vidíme více zespodu a začal se trochu rozevírat.
Uran (5,7 mag) pod Plejádami nyní nebude dobře vidět, kvůli blízkému dorůstajícímu Měsíci.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu a vzájemně se tyto planety k sobě úhlově blíží.
Aktivita Slunce je opět zvýšená. O víkendu se náhle výrazně zvýšila aktivita v oblasti AR 4366 a objevilo se zde několik větších skvrn i mnoho malých. Jasný signál promíchaných magnetických polí. A skutečně, ještě během neděle došlo k erupcím vyšší kategorie M a nejsilnější kategorie X. Nicméně zatím bez výronů plazmatu, tak uvidíme, co bude dál během týdne. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kosmonautika a sondy
Mise Artemis II má již asi týden do případného startu. Přípravy bežely s předstihem, ovšem chladné počasí posunulo testy rakety do původně plánovaného termínu. Aktuálně tedy k 2. 2. by měl proběhnout test tankování paliva a odpočtu. V noci na 8. února je pak první možnáý termín startu, pokud nenastanou žádné obtíže. Další okna pokračují do 11. 2. a pak až v březnu. Sledujte novinky na blogu NASA a Kosmonautix.cz.

Autor: NASA
Mise Crew-12, která má dovézt na ISS další čtyřčlennou posádku v lodi Crew Dragon, musí tedy čekat, protože kosmodrom není schopen dvě takto významné mise obsloužit odděleně. Start lze zatím očekávat někdy kolem 15. února.
Výročí
2. února 1886 (140 let) se narodil německý astronom Ernst Zinner. Tento astronom se nejvíce proslavil, když v roce 1913 znovuobjevil periodickou kometu objevenou roku 1900 francouzem Giacobinim. Kometa označená 21P/Giacobini-Zinner má oběžnou dobu asi 6,5 roku.

Autor: Wikipedie
5. února 1931 (95 let) se narodil český astronom Ladislav Sehnal. Věnoval se nebeské mechanice se započtením vlivu negravitačních sil. V Ondřejově byl členem týmu, který spočítal dráhu prvního bolidu Příbram s přesně známými dráhovými parametry. Má velké zásluhy ve vývoji mikroakcelerometru MACEK, který se osvědčil mj. při letu na palubě raketoplánu. Použit byl i na družici Mimosa, na jejímž vývoji se podílel, ale tato družice po vypuštění nefungovala správně.
6. února 1991 (55 let) zanikla v atmosféře stanice Saljut 7 (předchůdce stanice Mir). Šestnáct metrů dlouhá základna vážila dvacet tun a od roku 1982 se na ní vystřídalo na třiatřicet kosmonautů, včetně francouzského a indického. Stanici s připojenou lodí Kosmos 1686 se nepodařilo udržet na oběžné dráze a ta vlivem tření o atmosféru postupně klesala, až se její zbytky zřítily na území Argentiny. Podrobněji se k jeho osudu společně se stanicí Mir dočtete v archivu IAN (č. 322). O Saljutech pak psal seriál Ondřej Šamárek na Kosmonautix.cz.
7. února 1926 (100 let) se narodil sovětský konstruktér a kosmonaut Konstantin Feoktistov. Obvykle se všem kosmonautům nevěnujeme, ale najdou se výjimky. A tento významný konstruktér a odvážlivec, který bez skafandru přežil sardinkový let tří lidí na palubě upraveného, původně jednomístného Vostoku, si připomínku zaslouží. Kromě toho, že byl vedoucím konstruktérem lodí Vostok a Voschod, podílel se i na stavbě Saljutů. Historický let Voschodu-1 absolvoval 12./13. října 1964.
Výhled na příští týden
Měsíc a Antares
Přípravy mise Crew-12 na ISS
Výročí: Veněra 1
Výročí: NEAR Shoemaker dosedla na Eros
Výročí: Stardust (průlet kolem Tempel-1)
Výročí: Emmanuel Liais
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).


