Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2021

5. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 3. února 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 2. do 7. 2. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Neptun, vysoko nad jihem Uran a Mars. Slabý Merkur směřuje k dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní oblohu se dostává slabší kometa C/2021 A2 (NEOWISE). Probíhají výstupy z ISS do volného kosmu. SpaceX odložila start Falconu 9 kvůli počasí. Má také problémy s povolením testů Starship. Očekáváme start Sojuzu z Plesecku. Před 50 lety zanikl nad Argentinou Saljut 7. Před 90 lety se narodil český astronom Ladislav Sehnal a před 115 lety se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 4. února v 18:37 SEČ. 7. února krátce před 5:30 SEČ lze zaznamenat výstup hvězdy omikron Ophiuchi (5,1 mag) ze zákrytu za neosvětlenou stranou Měsíce.

Planety:
Na večerní obloze zůstává výrazný Mars (0,4 mag), jeho kotouček už má ale titěrných 8 úhlových vteřin. Nedaleký Uran (5,8 mag) se dá najít poměrně snadno, ale teprve při zvětšení rozeznáme, že jde o kotouček asi 2× menší než Mars. Neptun (7,9 mag) je večer po setmění už méně než 15 stupňů nad jihozápadem. Merkur byl za výjimečných podmínek vidět i na večerní obloze, ale teď už jeho slábnoucí a poměrně velký srpek směřuje k dolní konjunkci se Sluncem, která nastane 8. února.

Aktivita Slunce je velmi nízká a Slunce se od skvrn úplně vyčistilo. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

V týdnu se možná podíváme na kometu C/2021 A2 (NEOWISE). Dobrá příležitost bude zřejmě již v neděli 31. ledna večer. Kometa bude však nízko a tak zřejmě budeme muset čekat na další vyjasnění, kdy bude vidět výše nad obzorem. Nyní se pohybuje Lodní zádí směrem k Jednorožci. 1. února navštíví hvězdokupy M46+M47. 

Polohy komety C/2021 A2 (NEOWISE) v první polovině února 2021 vždy ve 21:30 SEČ Autor: Guide 9
Polohy komety C/2021 A2 (NEOWISE) v první polovině února 2021 vždy ve 21:30 SEČ
Autor: Guide 9

Kosmonautika

V týdnu proběhl výstup do volného kosmu na ISS (americká EVA-69). Nyní nás čeká EVA-70 a bude se pokračovat v instalaci kabelů modulu Bartolomeo u evropského modulu Columbus. Z toho důvodu, že se pracuje poblíž připojovacího modulu PMA-2, byl na snímcích vidět i Crew Dragon.

29. ledna vynesla čínská raketa CZ-4C další tři družice série Yaogan (tajné družice).

Start rakety Falcon 9 v rámci mise Starlink L17 se odložil z 31. ledna na pozdější termín, až se umoudří počasí. Dá se očekávat i posun startu Starlink L18, který byl zatím v plánu 4. února.

Z Plesecku má 2. února odstartovat raketa Sojuz-2.1b s vojenskou družicí typu Lotos/S1 (Kosmos 2549).

SpaceX má problémy z FAA (federálním úřadem pro letectví), který zatím neudělil povolení pro let testovací Starship SN9. Důvodem má být odchylka od schválených limitů pro let SN8, která možná neletěla přesně, jak měla a navíc přistála, jak víme, v podobě ohnivé koule. Dá se očekávat, že až si to s úředníky SpaceX vyjasní, let SN9 bude následovat. Mezitím se začala připravovat k testům na stolci i SN10.

Výročí

2. února 1886 (135 let) se narodil německý astronom Ernst Zinner. Tento astronom se nejvíce proslavil, když v roce 1913 znovuobjevil periodickou kometu objevenou roku 1900 francouzem Giacobinim. Kometa označená 21P/Giacobini-Zinner má oběžnou dobu asi 6,5 roku.

4. února 1906 (115 let) se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh. Byl to obdivuhodně pracovitý astronom a tak si objev tělesa za Neptunem právem zasloužil. Už po objevu Pluta věděl, že je příliš malý na předpokládanou devátou planetu, a tak hledal dál. Na jedné straně je škoda, že objevil Pluta už tak brzy, v roce 1930, protože tím poněkud zmátl hlavu veřejnosti, která se jen těžko vyrovnává s faktem, který je zjevný, a sice že Pluto planetou prostě není. Na straně druhé je objevitelem prvního tělesa Kuiperova pásu planetek, a to z doby, kdy o něm ještě nikdo ani neuvažoval. A Pluto nakonec planeta je, akorát trpasličí. A Tombaugh, ten se k Plutu podíval zblízka, v podobě trochy jeho popela na palubě New Horizons.

5. února 1931 (90 let) se narodil český astronom Ladislav Sehnal. Věnoval se nebeské mechanice se započtením vlivu negravitačních sil. V Ondřejově byl členem týmu, který spočítal dráhu prvního bolidu Příbram s přesně známými dráhovými parametry. Má velké zásluhy ve vývoji mikroakcelerometru MACEK, který se osvědčil mj. při letu na palubě raketoplánu. Použit byl i na družici Mimosa, na jejímž vývoji se podílel, ale tato družice po vypuštění nefungovala správně.

6. února 1991 (50 let) zanikla v atmosféře stanice Saljut 7 (předchůdce stanice Mir). Šestnáct metrů dlouhá základna vážila dvacet tun a od roku 1982 se na ní vystřídalo na třiatřicet kosmonautů, včetně francouzského a indického. Stanici s připojenou lodí Kosmos 1686 se nepodařilo udržet na oběžné dráze a ta vlivem tření o atmosféru postupně klesala, až se její zbytky zřítily na území Argentiny. Podrobněji se k jeho osudu společně se stanicí Mir dočtete v archivu IAN (č. 322). O Saljutech pak psal seriál Ondřej Šamárek na Kosmonautix.cz.

7. února 1926 (95 let) se narodil sovětský konstruktér a kosmonaut Konstantin Feoktistov. Obvykle se všem kosmonautům nevěnujeme, ale najdou se výjimky. A tento významný konstruktér a odvážlivec, který bez skafandru přežil sardinkový let tří lidí na palubě upraveného, původně jednomístného Vostoku, si připomínku zaslouží. Kromě toho, že byl vedoucím konstruktérem lodí Vostok a Voschod, podílel se i na stavbě Saljutů. Historický let Voschodu-1 absolvoval 12./13. října 1964.

Výhled na příští týden 

  • kometa C/2021 A2 na večerní obloze
  • výročí: Veněra 1
  • výročí: NEAR Shoemaker dosedla na Eros
  • výročí: Stardust (průlet kolem Tempel-1)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saljut 7, Konstantin Feoktistov, Ladislav Sehnal, Clyde tombaugh, Ernst Zinner, Vesmírný týden


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »