8. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Obloha
Měsíc bude v novu v úterý 17. 2. ve 13:01 SEČ. Velmi hezké by mohlo být seskupení 18. a 19. února na večerní obloze s Merkurem a Saturnem. Extrémně nízko by už navíc mohla být Venuše.
Autor: Martin Gembec
Planety
Merkur (−1 mag) je nízko na večerní obloze.
Venuše (–4 mag) je extrémně nízko na večerní obloze spíše až od konce týdne.
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je úhlově blízko Slunci.
Jupiter (–2,5 mag) je večer vysoko nad jihovýchodem v souhvězdí Blíženců. Nyní jsou ideální podmínky jeho večerní viditelnosti.
Saturn (1,1 mag) už je večer docela nízko nad západním obzorem. Úhlově se blíží Neptunu.
Uran (5,7 mag) pod Plejádami je vidět slabě i pouhým okem. Ideální pohled je přes triedr, nebo velkým dalekohledem.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu a nyní je jejich vzájemná vzdálenost lehce pod jeden stupeň.
Aktivita Slunce je nízká. Tentokrát už ubylo i skvrn a o aktivitu geomagnetického pole se postarala jen koronální díra, díky které byly vidět polární záře ve vyšších zeměpisných šířkách. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kosmonautika a sondy
V pátek 13. února proběhl úspěšně start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon k ISS. Čtyřčlenná posádka mise Crew-12 pak dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v neděli 15. února. Na ISS je tedy opět stálá sedmičlenná posádka a vše se vrací trochu k normálu po asi měsíční pauze od předčasného odletu Crew-11.
První start nové verze rakety Ariane 64 proběhl úspěšně 12. února. Raketa měla skutečně velký výkon, rychle se odlepila od země a na oběžnou dráhu dopravila 32 družic komunikační sítě Amazon Leo.
Čína otestovala záchranný systém nově chystané kosmické lodi pro její lunární program. Nosič CZ-10A navíc poté úspěšně přistál na mořskou hladinu.
Společnost ULA má opět starosti s postranními boostery rakety Vulcan. Při startu 12. února s tajnou misí USSF-87 opět došlo k prohoření jedné z trysek, a přestože to znamenalo jen zanedbatelný úbytek výkonu a náklad byl doručen na správnou oběžnou dráhu, musí proběhnout vyšetřování. Tím se mohou opět o několik měsíců zdržet starty, které United Launch Alliance na letošek plánovala. A to si původně slibovali zvýšení kadence startů.
Výročí
16. února 1816 (210 let) se narodil švýcarský astronom <a href="http://adsabs.harvard.edu/full/1904Obs....27..314L" target="_blank">Kaspar Gottfried Schweizer</a>. Působil od roku 1845 v Moskvě. Nejvíce je znám jako objevitel několika komet kolem poloviny 19. století.
17. února 1996 (30 let) odstartovala sonda <a href="http://near.jhuapl.edu/" target="_blank">NEAR</a> k asteroidu Eros. Už jsme připomínali, že 12. února 2001 na planetce dosedla, to už dostala přízvisko NEAR-Shoemaker na počest Eugena Shoemakera. Sonda ještě z povrchu slabě komunikovala, ale kamery už nemohly snímat.
18. února 2021 (5 let) úspěšně přistál na Marsu americký <a href="https://science.nasa.gov/mission/mars-2020-perseverance/" target="_blank">rover Perseverance</a>. Precizně přesné přistání v kráteru Jezero otevřelo možnosti průzkumu loklaity, která byla dříve říční deltou a mělkým jezerem. Společně s vozítkem se dostala na povrch Marsu i helikoptéra Ingenuity, která vykonala nakonec 72 úspěšných letů, což bylo více než desetinásobně nad původní plán, kdy jsme byli původně jen zvědavi, zda se dá na Marsu létat. Perseverance průběžně sbírala vzorky z různých míst. Část z nich pak odhodila na povrch a zbytek ukrývá uvnitř sebe, protože se čekalo, že budou později dopraveny na Zemi v rámci mise Mars Sample Return. Jejich další osud je však nejistý, protože tato mise nakonec zatím není ani schválena. V září 2025 bylo oznámeno, že v jednom z odebíraných vzorků jsou viditelné zřetelné biosignatury a také jiné vzorky odebrané dříve obsahovaly hodně složitých organických molekul, takže jsme blízko k případnému potvrzení existence dávného života na Marsu.
Autor: NASA/JPL-Caltech
19. února 1986 (40 let) odstartoval <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Mir" target="_blank">první modul stanice Mir</a>. K modulu Mir se postupně připojily dva Kvanty, modul Kristall a později ještě Spektr, Priroda a stykovací DM. Mir byla první opravdu dlouhodobě obývanou stanicí. Jejími předchůdci byly Saljuty. K Miru v devadesátých letech létaly i raketoplány. Stanice zanikla navedením do atmosféry v březnu 2001.
22. února 1906 (120 let) byl na hvězdárně v Heidelbergu objeven Maxem Wolfem <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/588_Achilles" target="_blank">asteroid (588) Achilles</a>. Zpočátku byl možná jen nepatrně se pohybující hvězdičkou, planetkou za dráhou Marsu, ale jak se po propočtu dráhy ukázalo, jde o mnohem zajímavější těleso. Wolf tehdy objevil prvního zástupce Trójanů, tedy planetek gravitačně vázaných na dráhu Jupiteru a sice buď 60° před něj, nebo za něj, kde nacházíme librační body L<sub>4</sub> a L<sub>5</sub>. Jupiter a Slunce zde dokáží udržet větší skupinu těles, proto pojmenováváme ty za Jupiterem po Trójanech a ti před Jupiterem nesou jména Řeků.
22. února 1966 (60 let) odstartovala kosmická loď označená jako <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kosmos_110" target="_blank">Kosmos 110</a>. Na palubě byli dva pejsci, <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Soviet_space_dogs#Veterok_and_Ugolyok" target="_blank">Veterok a Ugoljok</a>. Na oběžné dráze strávili 22 dnů a pak úspěšně přistáli. Až do roku 1971 to byl rekordně dlouhý let do vesmíru, který překonal let Sojuzu 11.
22. února 1986 (40 let) se vydala na oběžnou dráhu první švédská družice <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Viking_(satellite)" target="_blank">Viking</a>. Letěl tehdy jako „přívažek“ k francouzskému SPOTu 1 a oba byli na palubě rakety Ariane 1. Viking měl za úkol sledovat poměry v magnetosféře a ionosféře naší planety.
Výhled na příští týden
Merkur, Venuše a kometa Wierzchos nízko na večerní obloze
Výročí: François Jean Dominique Arago
Výročí: Apollo AS-201, Saturn IB
Výročí: první pozorování slunečních skvrn dalekohledem
Výročí: potvrzení periodicity 3D/Biela
Výročí: RNDr. Jaroslav Pícha
Výročí: neštěstí originální posádky Gemini 9
Výročí: Veněra 3 zasáhla Venuši
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
