Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2023

24. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 7. června 2023 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 6. do 18. 6. 2023. Měsíc mění fázi k novu, vidět je ráno a potká se tam s Jupiterem. Nad ránem je dobře vidět také Saturn, večer jsou blízko sebe Mars a Venuše, která navíc prochází poblíž Jesliček. Začala sezóna viditelnosti nočních svítících oblak. Skončila úspěšná mise české minidružice VZLUSAT-1. Astronauti na ISS rozvinuli další fotovoltaický panel iROSA a ULA otestovala hlavní motory rakety Vulcan. Před 60 lety proběhl druhý simultánní let dvou kosmických lodí, Vostok 5 a 6, přičemž na palubě Vostoku 6 byla první žena v kosmu Valentina Těreškovová.

Obloha

Simulace setkání Měsíce a Jupiteru 14. 6. 2023 za svítání v programu SkyExplorer libereckého iQPLANETÁRIA. Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Simulace setkání Měsíce a Jupiteru 14. 6. 2023 za svítání v programu SkyExplorer libereckého iQPLANETÁRIA.
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Měsíc bude v novu v neděli 18. června v 6:37 SELČ. K jeho konjunkci s Jupiterem dojde 14. června dopoledne. Hezký pohled na obě tělesa bude již za svítání, ale nejblíže budou až po sedmé ráno. Jupiter by tedy mohl být viditelný asi půl stupně pod srpkem Měsíce, pokud bude průzračně modrá obloha.

Saturn 3. 6. 2023 Autor: Roman Hujer
Saturn 3. 6. 2023
Autor: Roman Hujer
Planety
Planety Venuše (−4,5 mag) a Mars (1,7 mag) jsou večer od sebe jen asi 6 stupňů. Venuše navíc prochází těsně kolem M44 Jesličky v souhvězdí Raka. Ráno svítá již po třetí hodině a Saturn (0,9 mag) je v té době již solidních téměř 20° nad jihovýchodem. Poblíž je také slabý Neptun (7,9 mag) a těsně nad obzorem je jasný Jupiter (−2,1 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená, povrch zdobily spíše menší skvrny a očekáváme natočení větších, které jsou nyní na odvrácené polokouli. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Začala sezóna nočních svítících oblak (NLC). Jejich výskyt byl zatím výsadou severnějších oblastí, ale nyní by již měly být vidět i od nás, jakmile zesílí. Pozorovat je můžeme nad ránem kolem třetí hodiny a také večer po 22. hodině.

Svítící oblaka NLC Autor: Petr Beníček
Svítící oblaka NLC
Autor: Petr Beníček

Kosmonautika

VZLUSAT-1 Autor: VZLÚ
VZLUSAT-1
Autor: VZLÚ
6. června 2023 zanikla v atmosféře česká družice VZLUSAT-1. Přestože šlo hlavně o testování technologií a učení se, jak postavit a provozovat družici, mise skončila rekordním úspěchem. Šlo totiž o nejdéle pracující českou družici (start 23. 6. 2017) a druhou nejdéle pracující družici kategorie 2U CubeSat na světě (velikost (20×10×10 cm). Úspěšným nástupcem je družice VZLUSAT-2, která byla vypuštěna pomocí rakety Falcon-9 13. ledna 2022.

V pátek 9. června provedli astronauti Steve Bowen a Woody Hoburg výstup do volného kosmu. Hlavním úkolem bylo rozvinout rolovací fotovoltaický panel iROSA 1A. Pro Bowena šlo o devátý, pro Hoburga o první EVA (ExtraVehicular Activity).

ULA provedla úspěšně dvousekundový testovací zážeh motorů BE-4 rakety Vulcan. Mezitím probíhá vyšetřování nehody při testování horního stupně Centaur 5, který je vylepšený oproti jednomotorové verzi létající na raketách Atlas V. Nový stupeň má větší průměr, což umožňuje nést větší nádrže na kapalný kyslík a vodík a dva motory Aerojet Rocketdyne RL10.

Výročí

Poštovní známka s Valentinou Těreškovovou měla hodnotu 10 kopějek Autor: Wikimedia Commons
Poštovní známka s Valentinou Těreškovovou měla hodnotu 10 kopějek
Autor: Wikimedia Commons
14. června 1963 (60 let) byla vynesena na oběžnou dráhu kolem Země kosmická loď Vostok 5 s Valerijem Bykovským na palubě. Loď uskutečnila 81 oběhů Země a po téměř 119 hodinách letu přistál Bykovskij zpět na Zemi. Jednalo se o nejdelší let lodi s jedním kosmonautem v historii.

16. června 1888 (135 let) se narodil ruský matematik, geofyzik a meteorolog Alexandr Fridman. Jeho rodinu tvořili z matčiny strany uměleci Vojáčkovi žijící v Petrohradu. Při propočítávání Einsteinových rovnic obecné relativity mu vycházelo, že vesmír není stacionární, ale že se buď rozpíná nebo smršťuje. Do rovnic přidal kosmologickou konstantu a své stanovisko sepsal v článku O křivosti prostoru světa, který roku 1922 poslal do německého Časopisu pro fyziku (Zeitschrift für Physik). Einstein Fridmanovo tvrzení nejprve odmítl a uznal až později, kdy o statickém modelu vývoje vesmíru hovořil jako o největším omylu svého života.

16. června 1963 (60 let) odstartovala raketa s kosmickou lodí Vostok 6. Na palubě byla první kosmonautka Valentina Těreškovová. Ačkoli let neprobíhal hladce a Těreškovová se ani necítila nejlépe, z hlediska propagandy šlo o nesporný úspěch sovětské kosmonautiky.

Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck. Autor: Wikimedia Commons
Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck.
Autor: Wikimedia Commons
18. června 1983 (40 let) odstartovala do vesmíru první Američanka Sally Rideová (třetí žena po Těreškovové a Savické). Letěla v raketoplánu Challenger (mise STS-7). Jednalo se tedy celkově o sedmý let raketoplánu, z toho druhý start Challengeru. Poprvé navíc letělo do vesmíru 5 astronautů najednou. Kromě vypuštění dvou družic se posádka věnovala manipulaci, vypouštění a zachycování družice SPAS-01 pomocí robotické paže, na jejímž vývoji se Sally Rideová také podílela.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v konjunkci s Venuší a Marsem
  • výročí: Max Wolf
  • výročí: Jim Christy objevil Charon

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sally Ride, Alexandr Fridman, Vostok 6, Vostok 5, Valerij Bykovský, Valentina Těrešková, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »