Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2023

23. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 7. června 2023 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 6. do 11. 6. 2023. Měsíc po úplňku mění fázi do poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a poblíž také slabší Mars. Brzy nad ránem je vidět Saturn a za světla je nízko nad obzorem i Jupiter. Aktivita Slunce je zvýšená. Po více než půlroční misi přistála čínská posádka Šen-čou 15. Falcon 9 překonal hranici 200 úspěšných startů v řadě a chystá se vynést nákladní loď Dragon s panely iROSA k ISS. Před 40 lety startovala k Venuši radarová sonda Veněra 16. Před 20 lety se k Marsu vydalo vozítko Spirit.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 10. června ve 21:31 SELČ. Poblíž Saturnu a hvězdy tau 2 Aqr jej najdeme 10. 6. ráno.

Planety
Planety Venuše (−4,5 mag) a Mars (1,6 mag) jsou večer poblíž sebe v souhvězdí Raka. Brzy nad ránem, kolem 3:30, je nad jihovýchodem k vidění Saturn (0,9 mag) a tou dobou se již nad obzor vyhoupne i Jupiter (−2,1 mag), ale ten je ještě opravdu nízko (přesto se snímky obou planet z našich končin již objevují – odkazujeme například pokusy Radima Drexlera nebo Romana Hujera).

Aktivita Slunce je zvýšená a povrch zdobí pěkné skupiny skvrn. Erupce moc časté zatím nejsou. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V sobotu 3. června byl v plánu start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon, která má na ISS v rámci mise CRS-28 dovézt další zásoby, ale především doveze v nehermetizovaném prostoru poslední rolovací panely fotovoltaických článků iROSA. Start byl kvůli počasí přeložen na neděli a poté na pondělí 5. června v 17:47 SELČ.

Boeing musí odložit první pilotovaný let Starlineru na neurčito. Problémy jsou s padákovými šňůrami a také s kabeláží, která není všude izolována nehořlavým materiálem. Loď také nebude moci letět na raketě Atlas V, ale až na chystané raketě Vulcan, která také ještě neletěla.

Od čínské stanice Tchien-kung se odpojila loď Šen-čou 15 s trojicí kosmonautů a přistála v noci na neděli zpátky na Zemi.

V uplynulém týdnu proběhl již 200. a 201. úspěšný start rakety Falcon 9 v řadě. 31. května byla při jubilejním startu vynesena várka Starlinků z Kalifornie a další Starlinky nové verze (v2 mini) vynesla raketa Falcon 9 v neděli 4. června z Floridy. Když vezmeme v potaz, že první stupně jsou často používány opakovaně, a navíc se nyní prodlouží životnost minimálně na dvacet opakovaných startů, jedná se o pozoruhodný úspěch. Žádná jiná raketa v historii tak dlouhou řadu úspěšných startů nemá (Falcon 9 létá bez nehod od exploze na rampě před misí Amos-6 v 1. 9. 2016).

Výročí

7. června 1983 (40 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 16. Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické sondy, Veněru 15 a Veněru 16. Startovaly krátce po sobě v rozmezí pěti dní a díky tomu, že obě svůj úkol splnily, jejich výsledky se dobře doplňovaly (stejně jako u dvojice Veněra 13 a 14 o dva roky dříve).

10. června 1973 (50 let) odstartovala k Měsíci radioastronomická družice Explorer 49. Zde se usadila na oběžnou dráhu a rozvinula velmi dlouhé antény. Jedna o délce 229 metrů směřovala k Měsíci, další o délce 183 metrů od Měsíce a 37m dipól byl umístěn kolmo na ně. Družice měřila rádiové záření planet, Slunce a naší Galaxie na frekvencích 25 kHz až 13,1 MHz. Díky anténám šlo asi o nejdelší družici vůbec.

10. června 2003 (20 let) odstartovala raketa Delta 2 s marsovským vozítkem Spirit. Známá mise dvojčat programu Mars Exploration Rover byla, jak víme, velmi úspěšná. Spirit v kráteru Gusev fungoval od ledna 2004 do března 2010. Ačkoli vědci předpokládali životnost 90 dnů na Marsu (solů), vozítko se naposledy ozvalo až během solu 2208. Dokázalo najet několik kilometrů a vyšplhat do kopců. Nakonec ale zapadlo do navátého písku a jednoho dne umlklo docela. Přesto přineslo nesmírně důležité objevy dokazující minulost Marsu jako vlhké planety s hustší atmosférou a tekutou vodou na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • Venuše v blízkosti Jesliček (M44)
  • výročí: Vostok 5, Valerij Bykovskij
  • výročí: Vostok 6, Valentina Těreškovová
  • výročí: Alexandr Fridman
  • výročí: STS-7, Challenger, Sally Rideová

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Spirit, Explorer 49, Veněra 16, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »