Částečné zatmění Měsíce 28. srpna 2026
První známkou blížícího se zatmění přibližně ve 4 hodiny 20 minut SELČ bude pomalu se otupující jas levého horního okraje Měsíce. Tento jev bude sílit a ohlašovat brzký počátek částečného zatmění. Ten přijde ve 4 hodiny 33 minut. V té době měsíční kotouč nalezneme 14° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Vysoko v Rybách (nad jiho-jihozápadem) bude Saturn, na východě Mars (v souhvězdí Blíženců) a na severovýchodě jasný Jupiter (v souhvězdí Raka 5° východně od otevřené hvězdokupy M44 Jesličky). Jak bude svítat, bude zároveň Měsíc klesat k západnímu obzoru a nořit se stále hlouběji do zemského stínu. V době, kdy klesne k obzoru, již bude světl8 obloha a barvy zemského stínu poblednou v jejím jasu. Stále však bude pozorovatelný atypický úzký srpek nezastíněného Měsíce. Vše končí v 6 hodin 17 minut (pro Prahu) západem extrémně úzkého Měsíce, což je jen 4 minuty po maximální fázi částečného zatmění.
Průběh zatmění v České republice
| Začátek polostínové fáze * | 03 hod 23 min 55 s SELČ |
| Začátek částečného zatmění | 04 hod 33 min 48 s SELČ |
| Maximální fáze zatmění (93.5 %) | 06 hod 12 min 49 s SELČ |
| Konec částečného zatmění | 07 hod 51 min 55 s SELČ |
| Západ Měsíce (Praha) | 06 hod 17 min SELČ |
| * | Tato fáze není očima pozorovatelná. |
Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě
 |
|
V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky. Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online. |
Kam dál?
| Předchozí zatmění | Následující zatmění |
| « 7. září 2025 (úplné) | 20. února 2027 (polostínové) » |
Související a Doporučené odkazy:
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
