Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce - překrásný a často barvitý úkaz, při kterém se náš kosmický soused ve fázi úplňku prochází zemským stínem. Nejkrásnější měsíční zatmění - úplné - bývá vždy bezednou fotografickou inspirací a rovněž důvodem k oprášení kdejakého hvězdářského dalekohledu. Měsíc chytne zvláštní naoranžovělý či narudlý nádech a světlá obloha za měsíčního svitu pomalu potmavne. Mimo města tak záhy vynikne spousta hvězd, Mléčná dráha a do toho všeho na obloze tiše jak pomeranč leží onen nezvyklý potemnělý úplněk. Je to vskutku pozoruhodný pohled, který v minulosti naháněl hrůzu a dokonce byl i předzvěstí apokalypsy. Dnes se již s ledovým klidem a patřičným vzrušením můžeme úkazu jen bažit. Kdy tedy nastane v Česku to nejbližší? A co při něm budeme pozorovat? Jak vlastně zatmění vzniká a proč není vždy úplné? Nejen to se na těchto stránkách dozvíte.

zatmění Měsíce v České republice do roku 2020

Částečné zatmění Měsíce 16. července 2019
(viditelné v celém průběhu pozdě večer a následující den po půlnoci)
Polostínové zatmění Měsíce 10. ledna 2020
(viditelné v celém průběhu ve večerních hodinách)
Polostínové zatmění Měsíce 5. června 2020
(viditelné při východu Měsíce ve večerních hodinách)

Měsíční zatmění v letech 1971 - 2060 v České republice

Přehledy měsíčních zatmění v dekádách
V letech 1971 - 1980	V letech 1981 - 1990	V letech 1991 - 2000
V letech 2001 - 2010	V letech 2011 - 2020	V letech 2021 - 2030
V letech 2031 - 2040	V letech 2041 - 2050	V letech 2051 - 2060

Vznik zatmění Měsíce

Celý úkaz souvisí pouze se třemi tělesy Sluneční soustavy - tedy se Sluncem, Měsícem a Zemí. Slunce je zdrojem světla, tudíž za oběma dalšími tělesy vzniká kuželovitý stín. Země krouží okolo Slunce na své oběžné dráze, která leží na myšlené rovině zvané ekliptika. I Měsíc, obíhající okolo Země, má svou oběžnou dráhu položenou na myšlené rovině. Obě roviny jsou však odchýleny o úhel zhruba 5°. Proto je běžné, že Měsíc zemský stín velmi často mine. Avšak díky tomu, že Země obíhá okolo Slunce, je poloha měsíčního úplňku při každé lunaci (tj. doba, za kterou Měsíc Zemi obletí) odlišná. Nejen, že každý další úplněk (myšleno Měsíc ve fázi úplňku) zdánlivě leží v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi Měsícem a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen pouze o méně než 1,5°, můžeme spatřit měsíční zatmění.

Tři druhy zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka

V případě, že se Měsíc nachází blízko zemského stínu (který se do oblohy „promítá“ jako kruh), může dojít k polostínovému zatmění Měsíce (astronaut na Měsíci by si všiml, že Slunce vychází, nebo zapadá za zemským horizontem). Okem je těžko pozorovatelné; výrazně ho lze vidět jen v případě, že je Měsíc velmi blízko plného stínu. Pak se zdá, jakoby byl z jednoho okraje poněkud "začouzený". Pokud Měsíc z části vstoupí do plného stínu, tak nastává částečné zatmění Měsíce, které může vyvrcholit úplným zatměním ve chvíli, kdy se Měsíc do zemského stínu „ponoří“ celý. Díky zemské atmosféře, která láme sluneční paprsky (především dlouhovlnnou část slunečního světelného spektra, tedy červenou) směrem do středu zemského stínu, býváme svědky nezvykle rudého měsíčního úplňku. Barva zatmění však nemusí být vždy do ruda (nebo oranžova). Někdy může být Měsíc tmavě hnědý (především prochází-li středem zemského stínu), jindy "duhový" (namodralý nádech na okraji Měsíce způsobuje ozonová vrstva v naší atmosféře), nebo temně šedý. To vše ovlivňuje nejen poloha Měsíce v zemském stínu, ale též čistota zemské atmosféry. Nejvíce mohou zabarvení ztemnělého úplňku ovlivnit prachové proudy v zemské atmosféře vzniklé při sopečných erupcích.

Celý úkaz je vždy pozorovatelný na té zemské polokouli, kde je zrovna tma. Délka úplného zatmění Měsíce je ovlivněna vzdáleností Měsíce od Země a hlavně tím, zda Měsíc prochází jen okrajem, či poblíž (nebo dokonce vchází do) středu zemského stínu. Délka úplné fáze zatmění se tedy může lišit od několika minut do tři čtvrtě druhé hodiny!

Doporučujeme

Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce
(CZ, Martin Nekola)
Nejbližší zatmění nad územím České republiky
(CZ, Expresní astronomické informace)
O zatmění Měsíce na Prohlídce Měsíce
(CZ, Pavel Gabzdyl)
Přehled všech zatmění a podobných úkazů na stránkách NASA
(EN, Fred Espenak)
Přehled všech zatmění od roku 1501 do roku 2100
(EN, HMNAO Eclipse Online)
Animace nejbližších zatmění
(EN, Larry Koehn)

O autorovi

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Další články autora (384)

Praha možná omezí světelný smog

Praha by mohla omezit světelné znečištění na svém území. Míru světelného znečištění by měla nechat zmapovat a následně vytvořit plán k jeho částečnému odstranění. Doporučující dokument schválil magistrátní výbor pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí. Výbor doporučil radě a zastupitelstvu hlavního města, aby nechaly zjistit, na kterých místech je světelné znečištění zejména ze světelných reklam a osvícených památek. Následně by vedení města mělo nechat vytvořit koncepční dokument, který by vedl k omezení světelného znečištění. Úkol by mohl dostat na starost Institut plánování a rozvoje hlavního města, který se tématem v několika projektech zabýval. Podle člena výboru Tomáše Vojtíška uvažuje o redukci osvětlení vyšehradských hradeb budoucí ředitel příspěvkové organizace Národní kulturní památka Vyšehrad Petr Kučera.

Odhalení uličky Kurta Gödela

Přijďte si vzpomenout na významného brněnského rodáka, Hvězdárna a planetárium Brno pořádá křest uličky nesoucí jeho jméno! V úterý 27. srpna 2019 od 12:30. Sraz je v uličce kolmé na ulici Pekařskou, poblíž rodného domu Kurta Gödela, na rohu lékárny "Na Pekařské". Uličkou od zastávky tramvaje č. 5 nebo 6 chodíte směrem k parku Studánka. Brněnští zastupitelé dali název dosud bezejmenné uličce spojující Pekařskou ulici s ulicí Husovou. Ponese jméno světoznámého matematika a logika Kurta Gödela.

ČRo Pardubice: Radioporadna s Petrem Horálkem

Dobytí Měsíce před 50 lety a současné plány kosmického výzkumu. Byli jsme skutečně na Měsíci? Pozvánka na nejbližší úkazy až do konce roku 2019 včetně roje Orionidy nebo vzácného přechodu Merkuru 11. listopadu po poledni. Pozvánky na pozorování oblohy, přednášky i fotografické kurzy. Záznam rozhovoru s Petrem Horálkem najdete v archivu pořadu.

TV Noe připomíná Luboše Perka

BLAHOPŘEJEME – doc. Luboš Perek slaví 100 let – Astronom doc. Luboš Perek se dožívá v pátek 26. července neuvěřitelných 100 let. Patří bezesporu k nejvýznamnějším českým osobnostem. Působil např. jako vedoucí Úřadu OSN pro kosmické záležitosti, byl v 60. letech generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie, také ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd či předsedou České astronomické společnosti. Dnes je po něm také pojmenován největší český teleskop umístěný v Astronomickém ústavu v Ondřejově - tzv. Perkův dalekohled. TV Noe s ním natočila před třemi lety dva díly pořadu Hlubinami vesmíru. My si tuto významnou osobnost připomeneme v pátek ve 22:25 uvedením prvního dílu. Druhý mohou zájemci shlédnout v našem video archívu.

Ve středu vyhlížejte začouzený Měsíc

Simulační snímek zatmění.Autor: Petr Horálek.Ve středu 28. listopadu se vyplatí koukat na východ úplňku. Pokud vám bude zrovna počasí přát a budete mít velmi dobrý a ničím nerušený výhled k severovýchodnímu obzoru, vycházející měsíční úplněk bude poznamenán ještě jakousi třešničkou na dortu. Za opravdu dobrých podmínek se jeho levá horní polovina bude zdát mírně potmavlá, jakoby začouzená sazemi. Budete-li tohoto jevu svědkem, pak vězte, že vina není ve vašich očích. V průběhu východu úplňku bude zároveň pomalu končit očima viditelná fáze polostínového zatmění Měsíce.

Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem

V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dal fotograficky zaznamenat nezvyklý úkaz: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz je, jak jsem se přesvědčil, možné zachytit relativně snadno i bez nutnosti velkého teleskopu. Samozřejmě kvalita bude horší. Tak jako tak, jsou to především velké nervy a následná radost z úspěchu.

Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění

V letech 2018 a 2019 se průběžné odehrávala neúplná tetráda měsíčních zatmění (tři ze čtyř byla úplná). S velkým štěstím se mi je podařilo všechna odpozorovat, a tak vznikla nezvyklá sbírka, pořízena stejným vybavením, stejným nastavením, stejným zpracováním. Ale každé z nich je zároveň spojeno se samostatným příběhem, dobrodružstvím a návštěvou jiného místa na Zemi. A každé z nich je také unikátní samo o sobě.

Zatmění Měsíce