Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce - překrásný a často barvitý úkaz, při kterém se náš kosmický soused ve fázi úplňku prochází zemským stínem. Nejkrásnější měsíční zatmění - úplné - bývá vždy bezednou fotografickou inspirací a rovněž důvodem k oprášení kdejakého hvězdářského dalekohledu. Měsíc chytne zvláštní naoranžovělý či narudlý nádech a světlá obloha za měsíčního svitu pomalu potmavne. Mimo města tak záhy vynikne spousta hvězd, Mléčná dráha a do toho všeho na obloze tiše jak pomeranč leží onen nezvyklý potemnělý úplněk. Je to vskutku pozoruhodný pohled, který v minulosti naháněl hrůzu a dokonce byl i předzvěstí apokalypsy. Dnes se již s ledovým klidem a patřičným vzrušením můžeme úkazu jen bažit. Kdy tedy nastane v Česku to nejbližší? A co při něm budeme pozorovat? Jak vlastně zatmění vzniká a proč není vždy úplné? Nejen to se na těchto stránkách dozvíte.

 

zatmění Měsíce v České republice do roku 2029

• Úplné zatmění Měsíce 7. září 2025
  v ČR viditelné při východu Měsíce
• Částečné zatmění Měsíce 28. 8. 2026
  v ČR první polovina zatmění za svítání
• Polostínové zatmění Měsíce 21. 2. 2027
  nevýrazné, ale v ČR viditelné kolem půlnoci velmi vysoko na obloze
• Částečné zatmění Měsíce 12. 1. 2028
  jen velmi malé, v ČR viditelné v celém průběhu nad ránem
• Částečné zatmění Měsíce 6. 7. 2028
  v ČR viditelný jen závěr večer při východu Měsíce
• Úplné zatmění Měsíce 31. 12. 2028
  v ČR viditelný prakticky celý průběh večer
• Úplné zatmění Měsíce 26. 6. 2029
  v ČR viditelný ráno bohužel jen začátek unikátně tmavého zatmění
• Úplné zatmění Měsíce 20. 12. 2029
  v ČR viditelný celý průběh v maximální možné výšce nad obzorem

 

Měsíční zatmění v letech 1971 - 2060 v České republice

Přehledy měsíčních zatmění v dekádách
V letech 1971 - 1980	V letech 1981 - 1990	V letech 1991 - 2000
V letech 2001 - 2010	V letech 2011 - 2020	V letech 2021 - 2030
V letech 2031 - 2040	V letech 2041 - 2050	V letech 2051 - 2060

 

Vznik zatmění Měsíce

Celý úkaz souvisí pouze se třemi tělesy Sluneční soustavy - tedy se Sluncem, Měsícem a Zemí. Slunce je zdrojem světla, tudíž za oběma dalšími tělesy vzniká kuželovitý stín. Země krouží okolo Slunce na své oběžné dráze, která leží na myšlené rovině zvané ekliptika. I Měsíc, obíhající okolo Země, má svou oběžnou dráhu položenou na myšlené rovině. Obě roviny jsou však odchýleny o úhel zhruba 5°. Proto je běžné, že Měsíc zemský stín velmi často mine. Avšak díky tomu, že Země obíhá okolo Slunce, je poloha měsíčního úplňku při každé lunaci (tj. doba, za kterou Měsíc Zemi obletí) odlišná. Nejen, že každý další úplněk (myšleno Měsíc ve fázi úplňku) zdánlivě leží v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi Měsícem a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen pouze o méně než 1,5°, můžeme spatřit měsíční zatmění.

V případě, že se Měsíc nachází blízko zemského stínu (který se do oblohy „promítá“ jako kruh), může dojít k polostínovému zatmění Měsíce (astronaut na Měsíci by si všiml, že Slunce vychází, nebo zapadá za zemským horizontem). Okem je těžko pozorovatelné; výrazně ho lze vidět jen v případě, že je Měsíc velmi blízko plného stínu. Pak se zdá, jakoby byl z jednoho okraje poněkud "začouzený". Pokud Měsíc z části vstoupí do plného stínu, tak nastává částečné zatmění Měsíce, které může vyvrcholit úplným zatměním ve chvíli, kdy se Měsíc do zemského stínu „ponoří“ celý. Díky zemské atmosféře, která láme sluneční paprsky (především dlouhovlnnou část slunečního světelného spektra, tedy červenou) směrem do středu zemského stínu, býváme svědky nezvykle rudého měsíčního úplňku. Barva zatmění však nemusí být vždy do ruda (nebo oranžova). Někdy může být Měsíc tmavě hnědý (především prochází-li středem zemského stínu), jindy "duhový" (namodralý nádech na okraji Měsíce způsobuje ozonová vrstva v naší atmosféře), nebo temně šedý. To vše ovlivňuje nejen poloha Měsíce v zemském stínu, ale též čistota zemské atmosféry. Nejvíce mohou zabarvení ztemnělého úplňku ovlivnit prachové proudy v zemské atmosféře vzniklé při sopečných erupcích.

Celý úkaz je vždy pozorovatelný na té zemské polokouli, kde je zrovna tma. Délka úplného zatmění Měsíce je ovlivněna vzdáleností Měsíce od Země a hlavně tím, zda Měsíc prochází jen okrajem, či poblíž (nebo dokonce vchází do) středu zemského stínu. Délka úplné fáze zatmění se tedy může lišit od několika minut do tři čtvrtě druhé hodiny!

 

Doporučujeme

• Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce
  (CZ, Martin Nekola)
• Nejbližší zatmění nad územím České republiky
  (CZ, Expresní astronomické informace)
• O zatmění Měsíce na Prohlídce Měsíce
  (CZ, Pavel Gabzdyl)
• Přehled všech zatmění a podobných úkazů na stránkách NASA
  (EN, Fred Espenak)
• Přehled všech zatmění od roku 1501 do roku 2100
  (EN, HMNAO Eclipse Online)
• Animace nejbližších zatmění
  (EN, Larry Koehn)