Úplné zatmění Měsíce 31. prosince 2028
Měsíc vyjde v Praze jen 5 minut před počátkem fáze částečného zatmění. Už při svém východu tedy bude viditelně potemnělý z levého dolního okraje. Díky své poloze v souhvězdí Blíženců bude poměrně rychle stoupat nad obzor, takže při začátku úplného zatmění se bude nacházet již 10° nad obzorem. V té době už bude poměrně tma. Půjde o 1 hodinu 12 minut dlouhé zatmění, při němž na obloze vyniknou především souhvězdí a objekty zimního a podzimního nebe. Vysoko nad jiho-jihovýchodním obzorem v souhvězdí Ryb najdeme Saturn a v Býku na okraji otevřené hvězdokupy Hyády malým dalekohledem Uran. Ke konci úplného zatmění Měsíc vystoupí ještě do výšky 20° a nad východním obzorem se bude rozkládat souhvězdí Orionu. Po skončení částečné fáze budou poslední náznaky viditelného polostínového zatmění patrné ještě asi pouhé 4 hodiny před počátkem nového roku. Rozhodně tedy půjde o velmi pěknou předsilvestrovskou podívanou.
Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)
 |
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE. |
Průběh zatmění v České republice
| Východ Měsíce (Praha) | 16 hod 02 min SEČ |
| Začátek polostínové fáze * | 15 hod 03 min 49 s SEČ |
| Začátek částečného zatmění | 16 hod 07 min 35 s SEČ |
| Začátek úplného zatmění | 17 hod 16 min 19 s SEČ |
| Maximální fáze zatmění | 17 hod 51 min 58 s SEČ |
| Konec úplného zatmění | 18 hod 27 min 40 s SEČ |
| Konec částečného zatmění | 19 hod 36 min 24 s SEČ |
| Konec polostínové fáze * | 20 hod 40 min 02 s SEČ |
| * | Tato fáze není očima pozorovatelná. |
Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě
 |
|
V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky. Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online. |
Kam dál?
| Předchozí zatmění | Následující zatmění |
| « 6. července 2028 (částečné) | 26. června 2029 (úplné) » |
Související a Doporučené odkazy:
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
