Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2021-2030  >  Polostínové zatmění Měsíce 20./21. února 2027

Polostínové zatmění Měsíce 20./21. února 2027

Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 21. února 2027. Zdroj: EAI.
Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 21. února 2027. Zdroj: EAI.
K úkazu dojde o víkendu, v noci ze soboty na neděli. Z našeho území jej spatříme za prakticky nejideálnějších možných podmínek, neboť Měsíc (v Praze) vrcholí jen asi minutu po maximu zatmění vysoko nad jižním obzorem. V té době bude jen 0,03° jižně od okraje plného zemského stínu. Přibližně 25 minut před maximem úkazu by už mohlo být očima patrné potmavnutí severovýchodního okraje Měsíce. Při největším přiblížení Měsíce k plnému zemskému stínu bude jev velmi výrazný (bude se zdát, jakoby byl Měsíc z levého horního okraje začouzený černým kouřem). Tento dojem bude očima i dalekohledy patrný ještě dalších cca 25 minut. Poté již nabyde úplněk normálního vzhledu (polostínová fáze bude ještě o něco déle zaznamenatelná fotograficky). Během úkazu budou Měsíci dělat společnost hned 3 jasné objekty - hvězda Regulus (ze souhvězdí Lva; asi 3° severozápadně), planeta Mars (6.5° severně) a jasná planeta Jupiter (11° západně).

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze polostínového zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

Průběh zatmění v České republice

Začátek polostínové fáze * 22 hod 12 min 20 s SEČ
Maximální fáze zatmění 00 hod 12 min 50 s SEČ
Konec polostínové fáze * 02 hod 13 min 19 s SEČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 28. srpna 2026 (částečné) 12. ledna 2028 (částečné) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění měsíce, Zatmění Měsíce 2027


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »