Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Částečné zatmění Měsíce 16. 7. 2019, základní informace

Částečné zatmění Měsíce 16. 7. 2019, základní informace

Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. července 2019.
Autor: EAI.

Částečné zatmění, které nastane v noci z úterý na středu 16./17. 7., je pro Středoevropany poslední na dlouhé tři roky. V roce 2020 totiž vstoupí Měsíc dvakrát pouze do polostínu a 2021 nečekáme zatmění vůbec. V dalších letech bude možné vidět jen zatmění částečná a nejbližší úplné zatmění Měsíce bude od nás vidět až v roce 2025! Letošní zatmění proběhne poměrně nízko nad obzorem a částečná fáze začíná po 22. hodině. Maximální zanoření Měsíce do zemského stínu očekáváme v půl dvanácté v noci našeho letního času.

Úkaz spatříme téměř v celém průběhu (Měsíc vychází v době, kdy se ještě neodehrává očima viditelná polostínová fáze zatmění). Potemnění Měsíce z levého okraje si budeme moci všimnout přibližně 40 minut po východu Měsíce, kdy se úplněk dostane do výšky přibližně 5° nad obzor.

Částečné zatmění začne o dalších 20 minut později a potrvá téměř 3 hodiny. Maximální fáze úkazu připadá v letním čase pro Českou republiku na čas půl hodiny před půlnocí a Měsíc při ní bude skryt v zemském stínu více jak 65 procenty svého průměru (shora) a bude se nacházet necelých 15° vysoko nad obzorem. V té době napravo od Měsíce (7° západně) najdeme planetu Saturn a nad jiho-jihozápadem bude planeta Jupiter. Všechna tělesa najdeme v mimo města viditelné Mléčné dráze, která při tak vysokém procentu zatmění již relativně dobře vynikne.

Další podrobnosti k zatmění najdete na speciální stránce ze sekce webu věnované všem zatměním:

https://www.astro.cz/na-obloze/mesic/zatmeni-mesice/zatmeni-mesice-v-letech-2011-2020/castecne-zatmeni-mesice-16-17-cervence-2019.html

K zatmění a výročí Apolla 11 bylo vydáno také tiskové prohlášení:

https://www.astro.cz/clanky/ukazy/zatmeni-mesice-16-cervence-pripomene-50-vyroci-startu-apolla-11.html




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Částečné zatmění Měsíce, Zatmění měsíce


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »