Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za září 2024: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

ČAM za září 2024: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

ČAM za září 2024
Autor: Robert Barsa

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa. 18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v Košicích, odehrála fascinující nebeská podívaná – částečné zatmění Měsíce. Tento úkaz nabídl jedinečnou možnost sledovat vesmírné dění v kulisách historické architektury. Nebylo to jen astronomické setkání, ale také příležitost prožit neobvyklý okamžik, který spojoval krásu přírody s majestátností lidské tvořivosti.

 

Částečné zatmění Měsíce nastává, když Země vstoupí mezi Měsíc a Slunce, přičemž Slunce, Země a Měsíc nejsou přesně v jedné linii. To znamená, že pouze část měsíčního povrchu vstoupí do zemského stínu, zatímco zbytek zůstane osvětlen Sluncem. Během tohoto úkazu můžeme pozorovat, jak stín Země postupně zakrývá část Měsíce, což vytváří fascinující pohled na nebeské těleso, které se částečně "ztrácí" v temnotě.

Na rozdíl od úplného zatmění Měsíce, které bývá známé svou hlubokou červenou barvou (někdy nazývanou "krvavý Měsíc"), při částečném zatmění je změna méně dramatická, avšak stále velkolepá. Tmavá část měsíčního povrchu se postupně zvětšuje, zatímco zbytek Měsíce zůstává jasný a zářící. Tato kombinace světla a stínu vytváří zvláštní atmosféru, která přitahuje zraky nejen amatérských astronomů, ale i těch, kteří si rádi užívají krásy noční oblohy.

Toto zatmění autor snímku Robert Barsa pozoroval nad největším kostelem na Slovensku, jenž je nejen duchovním centrem města, ale také architektonickým pokladem, který každoročně přitahuje tisíce turistů. Dóm svaté Alžběty, zasazený do srdce historického centra, je nepřehlédnutelnou dominantou města. Jeho věže ční vysoko nad okolními budovami a tvoří impozantní siluetu, která se stává ještě úchvatnější při pozorování nebeských jevů, jako bylo právě částečné zatmění Měsíce. Sledovat tento astronomický úkaz nad gotickými věžemi Dómu bylo jistě neopakovatelným zážitkem. A nebylo to možná jen o pohledu na Měsíc samotný, ale i o propojení s historií a atmosférou starobylého města.

I dnes, v době moderní vědy, nás zatmění přitahují svou vzácností a vizuální krásou. Dáváme si na chvíli pauzu od každodenního shonu, abychom se znovu spojili s vesmírem a připomněli si, že i když jsme součástí technologicky vyspělého světa, stále podléháme prastarým zákonům přírody. Když sledujeme, jak stín Země pomalu přechází přes tvář Měsíce, přináší to mnohým zvláštní pocit pokory a respektu vůči silám vesmíru.

Autor snímku nám opět připomněl, že i v našem spěchajícím světě, kde se mnohdy i astronomové překotně ženou za impozantními objevy a detailními pozorováními neznámých objektů oblohy, stojí za to se na chvíli zastavit a nechat téměř notoricky známé astronomické objekty vykreslit spolu s výtvory lidské tvořivosti neodolatelné pohledy na svět kolem nás.

Nejen za porotu soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, ale jistě i za všechny milovníky oblohy i architektury bychom rádi tímto autorovi poděkovali a popřáli mu k vítězství v zářijovém kole soutěže. A samozřejmě přejeme mnoho podobně úžasných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Košice, Slovensko

Datum pořízení: 18.09.2024

Optika: Samyang 135mm, f/2

Montáž: statív

Snímač: Sony A7IIIa

Popis:

Postupka čiastočného zatmenia Mesiaca. Sekvencia zhotovená zo záberov so 135 mm objektívom (21x Mesiac + panoráma), exposure bracketing. Panoráma - 9 záberov, exp. 0.1 sek., Mesiac 1/80s. Všetky zábery získané z jedného miesta zo statívu, rovnakým snímačom a objektívom. Snímok zachováva reálne pozície a pomery veľkostí objektov ako to bolo možné vizuálne pozorovať.

 

Zpracování:

Adobe Camera Raw - podkladová panoráma, Photoshop - kombinácia snímok Mesiaca cez vrstvy s podkladovou panorámou, zarovnanie s panorámou automaticky (spoločná časť popredia)

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Částečné zatmění Měsíce, ČAM


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »