Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za září 2024: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

ČAM za září 2024: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

ČAM za září 2024
Autor: Robert Barsa

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa. 18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v Košicích, odehrála fascinující nebeská podívaná – částečné zatmění Měsíce. Tento úkaz nabídl jedinečnou možnost sledovat vesmírné dění v kulisách historické architektury. Nebylo to jen astronomické setkání, ale také příležitost prožit neobvyklý okamžik, který spojoval krásu přírody s majestátností lidské tvořivosti.

 

Částečné zatmění Měsíce nastává, když Země vstoupí mezi Měsíc a Slunce, přičemž Slunce, Země a Měsíc nejsou přesně v jedné linii. To znamená, že pouze část měsíčního povrchu vstoupí do zemského stínu, zatímco zbytek zůstane osvětlen Sluncem. Během tohoto úkazu můžeme pozorovat, jak stín Země postupně zakrývá část Měsíce, což vytváří fascinující pohled na nebeské těleso, které se částečně "ztrácí" v temnotě.

Na rozdíl od úplného zatmění Měsíce, které bývá známé svou hlubokou červenou barvou (někdy nazývanou "krvavý Měsíc"), při částečném zatmění je změna méně dramatická, avšak stále velkolepá. Tmavá část měsíčního povrchu se postupně zvětšuje, zatímco zbytek Měsíce zůstává jasný a zářící. Tato kombinace světla a stínu vytváří zvláštní atmosféru, která přitahuje zraky nejen amatérských astronomů, ale i těch, kteří si rádi užívají krásy noční oblohy.

Toto zatmění autor snímku Robert Barsa pozoroval nad největším kostelem na Slovensku, jenž je nejen duchovním centrem města, ale také architektonickým pokladem, který každoročně přitahuje tisíce turistů. Dóm svaté Alžběty, zasazený do srdce historického centra, je nepřehlédnutelnou dominantou města. Jeho věže ční vysoko nad okolními budovami a tvoří impozantní siluetu, která se stává ještě úchvatnější při pozorování nebeských jevů, jako bylo právě částečné zatmění Měsíce. Sledovat tento astronomický úkaz nad gotickými věžemi Dómu bylo jistě neopakovatelným zážitkem. A nebylo to možná jen o pohledu na Měsíc samotný, ale i o propojení s historií a atmosférou starobylého města.

I dnes, v době moderní vědy, nás zatmění přitahují svou vzácností a vizuální krásou. Dáváme si na chvíli pauzu od každodenního shonu, abychom se znovu spojili s vesmírem a připomněli si, že i když jsme součástí technologicky vyspělého světa, stále podléháme prastarým zákonům přírody. Když sledujeme, jak stín Země pomalu přechází přes tvář Měsíce, přináší to mnohým zvláštní pocit pokory a respektu vůči silám vesmíru.

Autor snímku nám opět připomněl, že i v našem spěchajícím světě, kde se mnohdy i astronomové překotně ženou za impozantními objevy a detailními pozorováními neznámých objektů oblohy, stojí za to se na chvíli zastavit a nechat téměř notoricky známé astronomické objekty vykreslit spolu s výtvory lidské tvořivosti neodolatelné pohledy na svět kolem nás.

Nejen za porotu soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, ale jistě i za všechny milovníky oblohy i architektury bychom rádi tímto autorovi poděkovali a popřáli mu k vítězství v zářijovém kole soutěže. A samozřejmě přejeme mnoho podobně úžasných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Košice, Slovensko

Datum pořízení: 18.09.2024

Optika: Samyang 135mm, f/2

Montáž: statív

Snímač: Sony A7IIIa

Popis:

Postupka čiastočného zatmenia Mesiaca. Sekvencia zhotovená zo záberov so 135 mm objektívom (21x Mesiac + panoráma), exposure bracketing. Panoráma - 9 záberov, exp. 0.1 sek., Mesiac 1/80s. Všetky zábery získané z jedného miesta zo statívu, rovnakým snímačom a objektívom. Snímok zachováva reálne pozície a pomery veľkostí objektov ako to bolo možné vizuálne pozorovať.

 

Zpracování:

Adobe Camera Raw - podkladová panoráma, Photoshop - kombinácia snímok Mesiaca cez vrstvy s podkladovou panorámou, zarovnanie s panorámou automaticky (spoločná časť popredia)

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Částečné zatmění Měsíce, ČAM


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »