Částečné zatmění Měsíce 6. července 2028
V České republice spatříme bezprostředně jen závěrečnou část úkazu viditelnou očima při východu Měsíce ve čtvrtek večer. Měsíc vychází jen krátce před skončením částečné fáze zatmění (při jehož maximu se náš přirozený souputník ponoří 39 % svého průměru do jižní části zemského stínu; žel pod obzorem). V okamžiku východu Měsíce bude pozorovatelné výrazné potemnění pravého horního okraje měsíčního kotouče. V Praze končí částečné zatmění jen 16 minut po východu Měsíce a ještě asi 30 minut bude patrné ztmavnutí měsíčního okraje při výstupu Měsíce ze zemského polostínu. Celou tuto zajímavou scenérii budeme pozorovat na soumrakem ještě světlé obloze (Měsíc vychází takřka hned po západu Slunce). Během úkazu najdeme nevysoko nad západo-jihozápadním obzorem jasnou planetu Jupiter. V rámci Evropy bude mnohem lépe zatmění pozorovatelné například v Řecku nebo na Krétě, kde se Měsíc vyhoupne nad obzor ještě několik desítek minut před maximální fází úkazu.
Průběh zatmění v České republice
| Východ Měsíce (Praha) | 21 hod 18 min SELČ |
| Maximální fáze zatmění (38,9 %) | 20 hod 19 min 40 s SELČ |
| Konec částečného zatmění | 21 hod 30 min 21 s SELČ |
| Konec polostínové fáze * | 22 hod 54 min 59 s SELČ |
| * | Tato fáze není očima pozorovatelná. |
Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě
 |
|
V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky. Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online. |
Kam dál?
| Předchozí zatmění | Následující zatmění |
| « 12. ledna 2028 (částečné) | 31. prosince 2028 (úplné) » |
Související a Doporučené odkazy:
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
