Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027

Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027

Animace pohybu stínu Měsíce 2. 8. 2027
Autor: A.T. Sinclair
Animace pohybu stínu Měsíce 2. 8. 2027 Autor: A.T. Sinclair
Nejvýznamnější z trojice zatmění 2026 - 2028, nastávajících relativně nedaleko od České republiky. Pro pozorovatele v České republice půjde sice o méně výrazné částečné zatmění, než to o rok dříve, ale pokud vyjedeme do pásu totality, zažijeme velmi dlouhé úplné zatmění Slunce (V Egyptě 6 minut a 20 sekund). Výhodou bude také fakt, že se odehraje v době, kdy Slunce bude velmi vysoko na obloze. Jako ideální místa k návštěvě pásu totality se jeví Egypt, Tunisko a okolí Gibraltarského průlivu (Maroko, Španělsko). Stín zasáhne také města Džidda a Mekka v Saudské Arábii.

Rozcestník

 

základní informace

Informace k úplnému zatmění Slunce 2. 8. 2027
Autor: Fred Espenak
Informace k úplnému zatmění Slunce 2. 8. 2027 Autor: Fred Espenak
Měsíc se ocitne v novu 2. srpna 2026 ve 12:05 SELČ. Jeho stín se bude po povrchu Země přesouvat z Atlantiku přes sverení Afriku a Arábii do Indického oceánu.

Vyhne se všem ostrovům a pevninu zasáhne poprvé v jižním Španělsku a severním Maroku. V Alžírsku projde již těsně pod hlavním městem a dále protíná Tunisko, Lybii a Egypt. Nejznámější místo se slavnými památkami, ležící prakticky na středu pásu, je Luxor

V Saudské Arábii zasáhne stín Džiddu i Mekku a poté, co projde Jemen a cíp Somálského poloostrova, zmizí v Indickém oceánu.

V České republice bude toto zatmění viditelné jako částečné zatmění, v maximální fázi asi 50 % velké. U nás se odehraje v dopoledních hodinách, přibližně od 10:15 do 12:20 SELČ.  

Předchozí částečné zatmění Slunce viditelné z ČR: 29. března 2025, 12. srpna 2026.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost. 

Ve Španělsku půjde o druhé ze série tří zatmění Slunce. 12. 8. 2026 nastává úplné zatmění na severu, 2. 8. 2027 je druhé na jihu a 26. 1. 2028 zde bude viditelné prstencové zatmění Slunce.

Nejbližší částečné zatmění Měsíce nastane 12. ledna 2028, ale půjde jen o málo výrazné zatmění.  

 

Zatmění ve světě

Pás totality na Zemi 2. 8. 2027
Autor: Timeanddate.com / M. Gembec
Pás totality na Zemi 2. 8. 2027 Autor: Timeanddate.com / M. Gembec

Pás totality vstoupí na území jižního Španělska a severního Maroka. V Alžírsku projde těsně pod hlavním městem a dále protíná Tunisko, Lybii a Egypt. Nejznámější místo se slavnými památkami, ležící prakticky na středu pásu, je Luxor. 

V Saudské Arábii zasáhne stín Džiddu i Mekku a poté, co projde Jemen a cíp Somálského poloostrova, zmizí v Indickém oceánu.

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Maximální fáze zatmění v ČR 2. 8. 2027
Maximální fáze zatmění v ČR 2. 8. 2027
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky (u města Kouřim na Kolínsku).

Měsíc se dotkne slunečního kotouče v 10:15 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane v 11:15:32 a zatmění skončí ve 12:18 SELČ. V maximu se Měsíc zanoří do 51,5 % průměru slunečního disku a bude zakryto 41,66 % viditelného povrchu Slunce.

Karlovy Vary – zač. 10:13, max. 11:13, konec 12:15, max. fáze 51,9 % průměru Slunce.

České Budějovice – zač. 10:13, max. 11:15, konec 12:19, max. fáze 55,0 %.

Liberec – zač. 10:16, max. 11:15, konec 12:16, max. fáze 49,2 %.

Praha – zač. 10:14, max. 11:14, konec 12:17, max. fáze 51,6 %.

Ostrava – zač. 10:19, max. 11:19, konec 12:21, max. fáze 50,0 %.

Brno – zač. 10:15, max. 11:17, konec 12:21, max. fáze 53,1 %.

 

Akce pro veřejnost v ČR

Pozorování se tradičně věnuje řada hvězdáren a planetárií. Níže nabídneme jejich stručný přehled a odkazy.

 

Internetové videopřenosy

S blížící se akcí upřesníme také případné videopřenosy přes internet.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »