Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027

Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027

Animace pohybu stínu Měsíce 2. 8. 2027
Autor: A.T. Sinclair
Animace pohybu stínu Měsíce 2. 8. 2027 Autor: A.T. Sinclair
Nejvýznamnější z trojice zatmění 2026 - 2028, nastávajících relativně nedaleko od České republiky. Pro pozorovatele v České republice půjde sice o méně výrazné částečné zatmění, než to o rok dříve, ale pokud vyjedeme do pásu totality, zažijeme velmi dlouhé úplné zatmění Slunce (V Egyptě 6 minut a 20 sekund). Výhodou bude také fakt, že se odehraje v době, kdy Slunce bude velmi vysoko na obloze. Jako ideální místa k návštěvě pásu totality se jeví Egypt, Tunisko a okolí Gibraltarského průlivu (Maroko, Španělsko). Stín zasáhne také města Džidda a Mekka v Saudské Arábii.

Rozcestník

 

základní informace

Informace k úplnému zatmění Slunce 2. 8. 2027
Autor: Fred Espenak
Informace k úplnému zatmění Slunce 2. 8. 2027 Autor: Fred Espenak
Měsíc se ocitne v novu 2. srpna 2026 ve 12:05 SELČ. Jeho stín se bude po povrchu Země přesouvat z Atlantiku přes sverení Afriku a Arábii do Indického oceánu.

Vyhne se všem ostrovům a pevninu zasáhne poprvé v jižním Španělsku a severním Maroku. V Alžírsku projde již těsně pod hlavním městem a dále protíná Tunisko, Lybii a Egypt. Nejznámější místo se slavnými památkami, ležící prakticky na středu pásu, je Luxor

V Saudské Arábii zasáhne stín Džiddu i Mekku a poté, co projde Jemen a cíp Somálského poloostrova, zmizí v Indickém oceánu.

V České republice bude toto zatmění viditelné jako částečné zatmění, v maximální fázi asi 50 % velké. U nás se odehraje v dopoledních hodinách, přibližně od 10:15 do 12:20 SELČ.  

Předchozí částečné zatmění Slunce viditelné z ČR: 29. března 2025, 12. srpna 2026.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost. 

Ve Španělsku půjde o druhé ze série tří zatmění Slunce. 12. 8. 2026 nastává úplné zatmění na severu, 2. 8. 2027 je druhé na jihu a 26. 1. 2028 zde bude viditelné prstencové zatmění Slunce.

Nejbližší částečné zatmění Měsíce nastane 12. ledna 2028, ale půjde jen o málo výrazné zatmění.  

 

Zatmění ve světě

Pás totality na Zemi 2. 8. 2027
Autor: Timeanddate.com / M. Gembec
Pás totality na Zemi 2. 8. 2027 Autor: Timeanddate.com / M. Gembec

Pás totality vstoupí na území jižního Španělska a severního Maroka. V Alžírsku projde těsně pod hlavním městem a dále protíná Tunisko, Lybii a Egypt. Nejznámější místo se slavnými památkami, ležící prakticky na středu pásu, je Luxor. 

V Saudské Arábii zasáhne stín Džiddu i Mekku a poté, co projde Jemen a cíp Somálského poloostrova, zmizí v Indickém oceánu.

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Maximální fáze zatmění v ČR 2. 8. 2027
Maximální fáze zatmění v ČR 2. 8. 2027
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky (u města Kouřim na Kolínsku).

Měsíc se dotkne slunečního kotouče v 10:15 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane v 11:15:32 a zatmění skončí ve 12:18 SELČ. V maximu se Měsíc zanoří do 51,5 % průměru slunečního disku a bude zakryto 41,66 % viditelného povrchu Slunce.

Karlovy Vary – zač. 10:13, max. 11:13, konec 12:15, max. fáze 51,9 % průměru Slunce.

České Budějovice – zač. 10:13, max. 11:15, konec 12:19, max. fáze 55,0 %.

Liberec – zač. 10:16, max. 11:15, konec 12:16, max. fáze 49,2 %.

Praha – zač. 10:14, max. 11:14, konec 12:17, max. fáze 51,6 %.

Ostrava – zač. 10:19, max. 11:19, konec 12:21, max. fáze 50,0 %.

Brno – zač. 10:15, max. 11:17, konec 12:21, max. fáze 53,1 %.

 

Akce pro veřejnost v ČR

Pozorování se tradičně věnuje řada hvězdáren a planetárií. Níže nabídneme jejich stručný přehled a odkazy.

 

Internetové videopřenosy

S blížící se akcí upřesníme také případné videopřenosy přes internet.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »