Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027

Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027

Animace pohybu stínu Měsíce 2. 8. 2027
Autor: A.T. Sinclair
Animace pohybu stínu Měsíce 2. 8. 2027 Autor: A.T. Sinclair
Nejvýznamnější z trojice zatmění 2026 - 2028, nastávajících relativně nedaleko od České republiky. Pro pozorovatele v České republice půjde sice o méně výrazné částečné zatmění, než to o rok dříve, ale pokud vyjedeme do pásu totality, zažijeme velmi dlouhé úplné zatmění Slunce (V Egyptě 6 minut a 20 sekund). Výhodou bude také fakt, že se odehraje v době, kdy Slunce bude velmi vysoko na obloze. Jako ideální místa k návštěvě pásu totality se jeví Egypt, Tunisko a okolí Gibraltarského průlivu (Maroko, Španělsko). Stín zasáhne také města Džidda a Mekka v Saudské Arábii.

Rozcestník

 

základní informace

Informace k úplnému zatmění Slunce 2. 8. 2027
Autor: Fred Espenak
Informace k úplnému zatmění Slunce 2. 8. 2027 Autor: Fred Espenak
Měsíc se ocitne v novu 2. srpna 2026 ve 12:05 SELČ. Jeho stín se bude po povrchu Země přesouvat z Atlantiku přes sverení Afriku a Arábii do Indického oceánu.

Vyhne se všem ostrovům a pevninu zasáhne poprvé v jižním Španělsku a severním Maroku. V Alžírsku projde již těsně pod hlavním městem a dále protíná Tunisko, Lybii a Egypt. Nejznámější místo se slavnými památkami, ležící prakticky na středu pásu, je Luxor

V Saudské Arábii zasáhne stín Džiddu i Mekku a poté, co projde Jemen a cíp Somálského poloostrova, zmizí v Indickém oceánu.

V České republice bude toto zatmění viditelné jako částečné zatmění, v maximální fázi asi 50 % velké. U nás se odehraje v dopoledních hodinách, přibližně od 10:15 do 12:20 SELČ.  

Předchozí částečné zatmění Slunce viditelné z ČR: 29. března 2025, 12. srpna 2026.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost. 

Ve Španělsku půjde o druhé ze série tří zatmění Slunce. 12. 8. 2026 nastává úplné zatmění na severu, 2. 8. 2027 je druhé na jihu a 26. 1. 2028 zde bude viditelné prstencové zatmění Slunce.

Nejbližší částečné zatmění Měsíce nastane 12. ledna 2028, ale půjde jen o málo výrazné zatmění.  

 

Zatmění ve světě

Pás totality na Zemi 2. 8. 2027
Autor: Timeanddate.com / M. Gembec
Pás totality na Zemi 2. 8. 2027 Autor: Timeanddate.com / M. Gembec

Pás totality vstoupí na území jižního Španělska a severního Maroka. V Alžírsku projde těsně pod hlavním městem a dále protíná Tunisko, Lybii a Egypt. Nejznámější místo se slavnými památkami, ležící prakticky na středu pásu, je Luxor. 

V Saudské Arábii zasáhne stín Džiddu i Mekku a poté, co projde Jemen a cíp Somálského poloostrova, zmizí v Indickém oceánu.

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Maximální fáze zatmění v ČR 2. 8. 2027
Maximální fáze zatmění v ČR 2. 8. 2027
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky (u města Kouřim na Kolínsku).

Měsíc se dotkne slunečního kotouče v 10:15 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane v 11:15:32 a zatmění skončí ve 12:18 SELČ. V maximu se Měsíc zanoří do 51,5 % průměru slunečního disku a bude zakryto 41,66 % viditelného povrchu Slunce.

Karlovy Vary – zač. 10:13, max. 11:13, konec 12:15, max. fáze 51,9 % průměru Slunce.

České Budějovice – zač. 10:13, max. 11:15, konec 12:19, max. fáze 55,0 %.

Liberec – zač. 10:16, max. 11:15, konec 12:16, max. fáze 49,2 %.

Praha – zač. 10:14, max. 11:14, konec 12:17, max. fáze 51,6 %.

Ostrava – zač. 10:19, max. 11:19, konec 12:21, max. fáze 50,0 %.

Brno – zač. 10:15, max. 11:17, konec 12:21, max. fáze 53,1 %.

 

Akce pro veřejnost v ČR

Pozorování se tradičně věnuje řada hvězdáren a planetárií. Níže nabídneme jejich stručný přehled a odkazy.

 

Internetové videopřenosy

S blížící se akcí upřesníme také případné videopřenosy přes internet.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »