32. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 8. do 15. 8. 2021. Měsíc byl v neděli v novu a objeví se na večerní obloze. Zde je nízko nad západním obzorem jasná Venuše. Jupiter a Saturn můžeme pozorovat celou noc. Aktivita Slunce je nízká. Vyvrcholí meteorický roj Perseid. Očekáváme start nákladní lodi Cygnus k ISS, naopak start Starlineru firmy Boeing byl odložen. V článku odkazujeme i dění na Starbase v Texasu a něco pro fanoušky kosmonautiky v Praze. Na polární dráhu se má vydat plná várka 60 družic Starlink. Před 55 lety startovala k Měsíci snímkovací družice Lunar Orbiter a před 45 lety byly dovezeny poslední vzorky z Měsíce sondou Luna 24.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v neděli 15. srpna v 17:20 SELČ. 10. srpna bude 8 stupňů vpravo od Venuše a 11. srpna 5° vlevo nahoru.
Planety:
Venuše (−3,9 mag) je pozorovatelná jako výrazná „hvězda“, večernice, nízko nad západním obzorem. Saturn (0,2 mag) a Jupiter (−2,9 mag) jsou vidět celou noc a vrcholí nad jihem kolem jedné hodiny ranní. Po půlnoci je nad jihovýchodem Neptun a na východě Uran, ale jejich čas ještě přijde během podzimu. Pro spatření vzdálených ledových obrů postačuje triedr, ale spatříme je jen jako slabé hvězdy.
Aktivita Slunce je velmi nízká. Stále čekáme na větší skvrny. Zbývá nám jen návštěva hvězdárny nebo majitele dalekohledů pro pozorování v čáře h-alfa, kde jsou vidět krásně protuberance na okraji slunečního kotouče. Přehled jak pozorovat a fotit Slunce najdete v nejnovějším příspěvku iQBLOGu. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Meteorický roj Perseid má maximum 12. srpna. Vyhledejte proto tmavší míst a lehněte si pod oblohou. Ideální je mít co nejdokonalejší výhled nerušený lampami v okolí, nejlépe daleko od měst. Meteory budou padat kdekoli na obloze. Pozorovat můžete každou jasnou noc v okolí maxima. Nejvíce meteorů padá nad ránem, kdy je radiant, místo odkud zdánlivě vylétají, nejvýše. Jde o oblast v horní části Persea poblíž souhvězdí Kasijopea (známé svým tvarem dvojitého vé). Pokud není meteor rychlý, nebo neletí jakoby od Persea, nejde o Perseidu. Může jít i o náhodně padající jiný meteor, nebo příslušníka jiného meteorického roje. Při fotografování pozor na družice, kterých je nyní vidět velké množství (např. vláčky Starlink). Pokud fotografujete, sledujte své fotografované pole i očima. Pokud zde meteor spatříte, máte jistotu. Navíc družice by v sekvenci snímků mohla být vidět i na sousedních snímcích. Jasná Perseida má typicky zelený začátek stopy a červenobílý konec. Ještě hezčí zážitek přinese pád bolidu, po němž může zůstat i stopa. Podívejte se na snímek nádherného bolidu (jasného meteoru), který byl vidět 6. srpna v 0:20 SELČ.
Autor: Petr Lívanec
Kosmonautika
Trojboj čínských raket započal v minulém týdnu neúspěšný let rakety Hyperbola-1 soukromé společnosti XX. Družice Jilin-1 Mofang-1A se tak nedostaly na oběžnou dráhu. Úspěšný byl až start menší CZ-6, který proběhl 4. srpna s družicemi KL-Beta A a B. Největší družici vynesla raketa CZ-3B s horním stupněm G3 – na geostacionární dráhu se díky ní přesune družice Chinasat-2E.
Raketa Atlas V s kosmickou lodí Starliner je zpět v montážní budově a loď společnosti Boeing bude dost možná muset být sundána kvůli problémům s ventily pohonného systému. Vypadá to na prokletí této kosmické lodi nebo opravdu vážný problém ve způsobu práce a kontroly ve firmě samotné. Další pokus o start bude teprve oznámen.
Ve dnech 9. a 10. srpna proběhne v blízkosti Venuše mimořádný dvojitý gravitační manévr. Sondy Solar Orbiter a BepiColombo se prosmýknou kolem planety s cílem urychlit se na dráhu blíže Slunci. Solar Orbiter je evropská sonda, která umí mimo jiné fotografovat detailně Slunce a také se v budoucnu jako první podívá i na polární oblasti naší hvězdy. BepiColombo je projekt ESA a JAXA s cílem prozkoumat blíže planetu Merkur.
Autor: ESA
K Mezinárodní vesmírné stanici se nyní má vydat nákladní loď Cygnus (mise NG-16). Z kosmodromu Wallops ve Virginii má odstartovat 10. srpna pomocí rakety Antares-230+.
Po delší odmlce můžeme očekávat další vláček Starlinků na obloze. Z Vandenbergu je má vynést raketa Falcon 9. Jedná se o misi s označením Starlink 2-1. Po startu by mohly být tyto družice viditelné jako skupina až 60 teček letících stejným směrem. Start je v plánu 10. srpna. Místo startu a označení mise naznačují, že družice poletí na polární dráhu, což je odlišuje od běžných vláčků létajících od západu na východ.
12. srpna má z indické Šríharikoty odstartovat raketa GSLV Mk.2 s geostacionární družicí EOS-03 (GISAT-1).
Na kosmodromu Starbase (Boca Chica) v Texasu byl proveden první test sestavení celé rakety Super Heavy – Starship. Booster č. 4 a Starship SN20 seděly krátkou chvíli na sobě. Nosič měl 29 motorů, Starship tři atmosférické a tři pro práci ve vakuu. Oba stroje nyní zamíří k dalšímu dokončení. Následovat budou testy a za pár týdnů snad i let Starship na oběžnou dráhu. Soud mezitím zrušil námitku konkurenčních firem, kterým se nelíbilo, že NASA pro misi na Měsíc vybrala jako přistávací loď pouze upravenou verzi Starship. Vývoj se tedy může opět rozběhnout a když by se objevily významné potíže, konkurenti budou jistě znovu osloveni. Záleží jen na SpaceX, jak spolehlivý její stroj bude.
Fanouškům kosmonautiky také připomínáme dvě pražská zastavení, která by neměli vynechat. Planetum (planetárium ve Stromovce) nabízí venku přistávací modul Apolla a uvnitř kabinu raketoplánu Atlantis. Muzeum Kbely zase mj. kabinu Sojuzu, v níž přistál Vladimír Remek ze svého kosmického letu.
Výročí
9. srpna 1976 (45 let) odstartovala Luna 24 k Měsíci, aby z něho přivezla vzorky měsíčních hornin zpět na Zem. Přistála úspěšně v oblasti Mare Crisium a přistávací pouzdro se 170 g vzorků dorazilo úspěšně zpět na Zemi. Byla to poslední úspěšná přistávací mise do roku 2013 (Chang'e 3).
10. srpna 1966 (55 let) odstartoval k Měsíci Lunar Orbiter 1. Tyto americké sondy mimo jiné snímkovaly měsíční povrch a plánovaná místa přistání mise Apollo.
13. srpna 1596 (425 let) oznámil David Fabricius proměnnost hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. Byl to objev druhé proměnné hvězdy a zároveň první z pulsujících. Mira Ceti má velmi dlouhou periodu (asi 332 dnů) a rozdíl jasností (cca od 2 až 10 mag).
15. srpna 1906 (115 let) se narodil František Link, čestný člen České astronomické společnosti. Přispíval do časopisu Astronomy & Astrophysics, zasadil se o stavbu sluneční laboratoře v Ondřejově. Zabýval se zatměními Měsíce a věnoval se prvním měřením atmosférického ozónu. V Ondřejově pak také studoval vztah meteorů a vysoké atmosféry. Pomocí sítě kamer, která byla postupně za tímto účelem budována, se pak týmu kolem Zdeňka Ceplechy podařilo zachytit první meteorit s rodokmenem (Příbram, 1959).
Výhled na příští týden
- výročí: Pioneer 7
- výročí: John Flamsteed
- výročí: Fred Hoyle
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
