34. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 23. srpna v 8 h 6 min SELČ. Večery jsou opět temné. Ráno 20. srpna bude Měsíc v krásné konjunkci s Venuší a Jupiterem.

Planety

Merkur (kolem –0,5 mag) je ráno nízko nad severovýchodním obzorem a postupně zjasňuje. 22. 8. bude poblíž něj slabý srpeček Měsíce.

Venuše (–3,9 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a svítí už níže než Jupiter.

Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.

Jupiter (–2 mag) je ráno druhou nejjasnější „hvězdou“ nad východním obzorem.

Saturn (0,7 mag) je viditelný téměř celou noc a nejvýše nad jihem je mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní.

Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru.

Neptun (7,8 mag) je hned nad Saturnem, úhlově asi 1,4 stupně a vypadá jako slabá hvězdička viditelná jen dalekohledem. Pozor hned nad Saturnem je ještě jiná podobně jasná hvězda a vpravo od Neptunu je jedna jasnější hvězda, takže je třeba použít k vyhledání mapu.

Aktivita Slunce je opět nízká. Skvrny jsou malé a jediné, co může být zajímavé v souvislosti se Sluncem je pozorování v čáře H-alfa speciálními dalekohledy, kde Slunce ukazuje zajímavé protuberance. Kolem 18. srpna se prý má Země dostat do oblasti rychlejšího slunečního větru, což by mohlo v optimistickém případě vést až k velmi slabým polárním zářím. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kosmonautika a sondy

Z evropského pohledu nejdůležitější start proběhl 13. 8., když raketa Ariane 6 úspěšně vynesla meteorologickou družici Metop-SGA1. Šlo u druhý komerční start nového evropského nejsilnějšího nosiče. Jedná se o první družici nové generace evropské sítě meteodružic na polární dráze. Ze šesti přístrojů na palubě můžeme vyzdvihnout také přístroj z programu Copernicus Sentinel-5, takže data budou k dispozici zdarma na webu tohoto programu.

V USA proběhl významný start také 13. 8., když raketa Vulcan dopravila na geostacionární dráhu vojenskou misi USSF-106. Společnost United Launch Alliance (ULA) dopravila už 101. takovou misi pro bezpečnostní síly USA a šlo o první takovou misi s novou raketou.

SpaceX by ráda brzy vyzkoušela sestavu Super Heavy Starship na misi IFT-10. Zatím se zdá, že to nebude dříve než v neděli 24. 8. Buďme proto v pozoru, ale spíše to bude později.

Poslední připomínka z kosmonautiky sice nespadá do uplynulého týdne, ale vzpomínka na Jima Lovella od Ondry Šamárka na Kosmonautix.cz rozhodně za připomínku stojí.

Výročí

18. srpna 1985 (40 let) odstartovala japonská sonda Suisei, která patřila společně se sesterskou Sakigake, sovětskými Vega a evropskou Giotto k tzv. Halley armádě. Tyto sondy postupně prolétly kolem Halleyovy komety a zkoumaly ji z různých vzdáleností. Suisei prováděla pozorování komety v UV záření od listopadu 1985 (až 6 snímků za den). 8. března 1986 proletěla 151 000 km kolem Halleyovy komety, přičemž byla zasažena pouze dvěma prachovými částicemi.

20. srpna 1960 (65 let) odstartovala kosmická loď Korabl-Sputnik 2 se psy Bělkou a Strelkou. Šlo o zkušební druhý let kosmické lodi Vostok a poprvé se zvířata bezpečně vrátila na Zem. V kabině obě feny strávily 25 hodin bez jediné újmy. V západních zdrojích se setkáme s označením Sputnik 5.

20. srpna 1975 (50 let) odstartovala velmi úspěšná mise k Marsu pod názvem Viking 1. Vikingy se skládaly z přistávací a orbitální části a celá mise byla obrovským úspěchem. Oběžná část pracovala u Marsu do 17. srpna 1980. Přistávací modul zkoumal oblast Chryse Planitia od 20. července 1976 až do 11. listopadu 1982 a to jen kvůli chybně vyslanému povelu k sondě.

21. srpna 1665 (360 let) se narodil francouzský astronom italského původu Giacomo F. Maraldi. Byl to synovec Giovanni Cassiniho a většinu času strávil na pařížské observatoři. Pracoval na katalogu hvěz a intenzivně pozoroval Mars. Všiml si například, že polární čepičky nejsou přesně v místě, kde vystupuje rotační osa. Přisuzuje se mu, že v roce 1724 při pozorování zatmění Slunce přiřadil korónu Slunci. Bylo zřejmé, že Měsíc se před korónou pohybuje, takže nepatří Měsíci. Objevil proměnnou hvězdu R Hydrae a podílel se na vyměření pařížského poledníku, který byl užit k měření tvaru a velikosti Země a vlastně i zavedení délkové jednotky metr.

21. srpna 1965 (60 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 5. Na palubě byli astronauti Gordon Cooper a Charles Conrad. Měli zkoušet manévrování s lodí, snímkování z oběžné dráhy a astronomická pozorování. Přistáli po osmi dnech letu v Tichém oceánu.

22. srpna 2000 (25 let) proběhl první test nového radioteleskopu v Green Banku ve Virginii v USA. V současnosti se jedná o největší pohyblivý radioteleskop na světě (rozměr paraboly je 100×110 m). Je tedy o trochu větší, než kruhový radioteleskop v Effelsbergu v Německu o průměru 100 m. Větší už jsou pouze nepohyblivé radioteleskopy o průměru 300 m v Arecibu na Portoriku a nově i 500 m radioteleskop FAST v Číně.

23. srpna 1880 (145 let) se narodil americký astonom Edward Fath. Když na konci 19. století používal James Keeler reflektor Lickovy observatoře ke snímání mlhovin na obloze, objevil u mnoha z nich spirální struktur a proto se domníval, že by mohly být dál než v Mléčné dráze. Fath pořizoval stejným přístrojem spektra centrálních částí těchto spirálních mlhovin a zjistil, že musí být tvořeny hvězdami, jako je Slunce. Z toho vyplynulo, že jde o velmi vzdálené ostrovy plné hvězd, známé dnes jako galaxie. Tuto teorii potvrdil po roce 1920 Edwin Hubble.

Výhled na příští týden 

Velmi jasný Merkur na ranní obloze

Výročí: Nova V1500 Cygni

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).