10. vesmírný týden 2011

Obloha:

Srpek Měsíce vládne večerní obloze. Velmi dobře viditelný bude i popelavý svit. Kolem Měsíce se v pondělí prosmýkne stanice ISS, někde dokonce projde přímo přes něj (a možná i s raketoplánem poblíž). První čtvrť nastává v sobotu 12. března.

Planety viditelné okem: Merkur (-1,3 mag) je večer stále lépe viditelný. Za soumraku, po 18. hodině, je však zatím jen asi 5° a méně (téměř) nad západním obzorem. Zato je velmi jasný. Pouze za soumraku je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Můžeme se rozloučit pohledem na pomalu se zjevující jižní rovníkový pás s opozicí 2010 a těšit se na opozici 2011.
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny vychází už po 20. hodině. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část by mohla být viditelná většími dalekohledy, přibližný čas, kdy pozorovat její začátek (nejjasnější část) najdete na na AF.
Venuše (-4,1 mag) září nízko nad jihovýchodem za svítání před šestou.

Večerní viditelnost zvířetníkového světla končí. Ideální je se po něm dívat při výletu mimo města, nejlépe tak, aby na západě nesvítily světelné kopule jiných měst. Potom tento šikmý kužel podél ekliptiky jen těžko přehlédnete.

Viditelnost ISS a NanoSail-D: pravděpodobnost spatření raketoplánu poblíž stanice je v pondělí večer velmi vysoká! Klikněte si v tabulce na nejbližší město. Pozor, Nanosail možná vůbec neuvidíte, pokud nezablýskne. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Kosmonautika:

• Raketa Taurus XL selhala po startu a spadla do Tichého oceánu i s družicí Glory určené na výzkum interakce atmosféry a sluneční radiace (a také s třemi mikrodružicemi).
• Z KSC na Floridě měl 4. března na raketě Atlas 5 startovat bezpilotní miniraketoplán X-37B (2. zkušební let). Start byl pro poryvy větru a nízkou oblačnost přeložen na sobotu 5. března a byl úspěšný.
• Odpojení raketoplánu Discovery od ISS je naplánováno na pondělní odpoledne. Večer bude ještě raketoplán nedaleko stanice a měl by být viditelný při přeletu večer po 18. hodině společně se stanicí podobně jako 26. 2.. Přistání raketoplánu je plánováno na středu 9. března v 17:58 našeho času na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, pokud nenastanou komplikace s počasím. Další plánované časy přistání jsou např. ve středu v 19:33 SEČ, nebo ve čtvrtek odpoledne. Pokud by to nebylo na Floridě možné, je v plánu přistání na Edwardsově základně v Kalifornii nebo ve White Sands v Novém Mexiku, ale to by se výrazně prodražilo. Operace kolem ISS, odpojení raketoplánu a jeho přistání můžete sledovat na NASA TV.
• 11. března má z KSC na Floridě startovat další vojenská družice NROL-27, tentokrát na raketě Delta 4M+.

Výročí:

• Před 25 lety proletěla kolem jádra Halleyovy komety armáda kosmických sond. O sovětské sondě Vega 1 byla řeč minulý týden. Mezi 8. a 10. březnem se přiblížily další - japonské Suisei a Sakigake a sovětská Vega 2. Ovšem velmi blízký průlet (600 km) vykonala až 14. března evropská Giotto, jejíž detailní záběry jádra komety jsou nejznámější. Giotto však zkoumala také složení jádra (z 80 % vodní led, 10 % led CO₂..), zjistila, že jádro je tmavší než uhlí a má malou hustotu (asi 0,5 g/cm³ naznačuje porézní strukturu). Přestože uvolňované částice nedosahovaly velkých rozměrů, tak dvě o odhadované hmotnosti maximálně jeden gram způsobily sondě vážnější potíže. Nárazem jedné začala mírně rotovat a druhá zničila multispektrální kameru (naštěstí až po průletu a pořízení fenomenálních snímků). Giotto je také první sondou, která zvládla dva průlety kolem jader komet (v roce 1992 to bylo 200 km od komety Grigg-Skjellerup). To znamená, že jako první sonda zvládla gravitační manévr pomocí Země a také hibernaci a opětovné probuzení.
• 10. března slaví sonda Mars Reconnaissance Orbiter 5 let na oběžné dráze Marsu. Díky ní můžeme například na povrchu vidět nové detaily a také přistávací moduly robotických misí.
• 11. března 1811 (200 let) se narodil francouzský matematik a astronom Urbain Le Verrier. Stejně jako Angličan John Adams dokázal z odchylek pohybu planety Uran vypočítat polohu planety Neptun na obloze. Na rozdíl od Adamse se mu podařilo své výpočty dostat na nějakou observatoř, která byla dobře vybavena k jejímu hledání. Byla jí hvězdárna v Berlíně, kde měli nové mapy oblohy a tak vyhledání Neptunu zabralo jen několik hodin ještě tu noc, co dopis z Francie dorazil.
• 13. března 1781 (230 let) objevil William Herschel planetu Uran. Byla to první planeta objevená dalekohledem.

Mapa oblohy na březen s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online