9. vesmírný týden 2011
Jeden týden s příznivým počasím končí a jiný s možná ještě lepším začíná. Vše díky velmi vysokému tlaku vzduchu. Měsíc je navíc v pátek v novu. Zvečera začíná viditelnost planety Merkur a končí viditelnost Jupiteru. Nadvládu nad nocí předává Saturnu, ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Večerním přeletům různých družic dominuje ISS s připojenou ATV-2 a raketoplánem Discovery.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Srpek Měsíce se blíží k Venuši. Blízké setkání se uskuteční v úterý 1. března ráno asi kolem půl šesté. To bude Měsíc a Venuše jen 1° od sebe asi 3-5° nad jihovýchodním obzorem. Měsíc prochází nad ekliptikou, takže bude velmi dobře viditelný hned po pátečním novu. To znamená velmi dobrou šanci vidět jej necelých 24 hodin po novu v sobotu za soumraku. Oba zajímavé úkazy shrnují obrázky vlevo. Sobotní případ je opravdu extrémní, pouhým okem bude Měsíc viditelný spíše až od neděle.
Planety viditelné okem: Pouze za soumraku je dobře viditelný Jupiter (-2,1 mag). V jeho atmosféře jsou i za zhoršujících se podmínek dobře patrné dva pásy kolem rovníku. Ve středu 2. března bude vstupovat Európa za kotouček Jupiteru (zákryt v 19:32 SEČ). 5. března bychom mohli zaznamenat výstup měsíce Ganyméda ze stínu planety (v 18:22 SEČ). V neděli večer 6. 3. přechází Ió a jeho stín, ale musely by být podmínky, takže je to spíše zajímavost na závěr.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny dominuje většinu noci, ale nevystupuje už tak vysoko nad obzor. Pozitivem je, že prstence jsou již dobře rozevřeny a tak se jedná o krásný pohled i malým dalekohledem. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část by mohla být viditelná většími dalekohledy, přibližný čas, kdy pozorovat najdete na na AF.
Venuše (-4,1 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci za svítání kolem šesté. O jejím setkání s Měsícem hovoříme výše.
Merkur (-1,5 mag) dosud zmiňován nebyl, avšak díky jeho jasu jej můžeme zkoušet pozorovat již tento týden nízko nad západním obzorem. Ke konci týdne spolu s velmi mladým Měsícem.
Mars (1,1 mag) končí svoji pouť zorným polem koronografu LASCO C3 na družici SOHO.
Večerní viditelnost zvířetníkového světla je nyní téměř nejlepší. Ideální bude jenom o měsíc později. Zkuste se tedy po něm podívat při výletu mimo města.
I letos můžete nahlásit stav oblohy u vás doma v rámci projektu Globe at Night. Pošlete své pozorování Oriona nebo měření SQM.
Viditelnost ISS a NanoSail-D: stanice má k sobě připojen raketoplán i ATV-2 a je velmi jasná Klikněte si v tabulce na nejbližší město. Pozor, Nanosail možná vůbec neuvidíte, pokud nezablýskne. Raketoplán se má od stanice odpojit v sobotu, více v kosmonautice. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Kosmonautika:
- Plánované události z minulého týdne se všechny odehrály úspěšně, ať už šlo o starty indické, či ruské rakety, nebo především spojení evropské lodi ATV-2 se stanicí ISS či všude zmiňovaný start raketoplánu Discovery k letu STS-133 na stanici ISS, s kterou se spojil večer 26. února.
Mimořádnou příležitost vidět raketoplán Discovery naposledy na vlastní oči měli i obyvatelé střední Evropy, neboť vládlo jasné počasí a raketoplán byl velmi jasný, jen o málo slabší než stanice ISS. Překrásný úkaz nastal večer 26. února, kdy byl raketoplán jen asi 12 km od ISS a na obloze s ní utvořil hezký pár, vzdálený od sebe asi 2° (podle aktuální výšky to bylo i méně než 0,5°). Pokud se raketoplán odpojí od stanice 5. března odpoledne, potom těsně po západu Slunce bude podobná příležitost, jako byla 26. února a ještě o den později bychom mohli stihnout další přelet. Sledujte aktuální předpověď na Calsky.com nebo Heavens-above.com. - V USA se mají uskutečnit dva starty raket. Ze základny Vandenberg startují 3. března čtyři družice na raketě Taurus-XL. Z KSC na Floridě by měl 4. března na raketě Atlas 5 startovat bezpilotní miniraketoplán X-37B (2. zkušební let).
Výročí:
- 1. března 1966 (45 let) dosáhla povrchu Venuše sonda Veněra 3. Ačkoli se se sondou nepodařilo navázat spojení, je to první uměle vyrobené těleso, které zasáhlo jinou planetu.
- 6. března 1986 (25 let) prolétla sonda Vega 1 asi 9 tisíc kilometrů daleko od jádra Halleyovy komety. Díky snímkům se podařilo zjistit, že kometa má dvě velké aktivní oblasti a že povrch jádra je teplejší, než se u ledového jádra očekávalo. Podařilo se jí získat odhad velikosti jádra a upřesnit jeho rotaci a polohu pro blízký průlet Giotto.
Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
