Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-133
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-133

pad.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Přidali jste se k nám při sledování startu raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici, vůbec posledního startu kosmického letounu jménem Discovery 24. února 2011. Start z Kennedyho kosmického střediska na Floridě se uskutečnil ve 22:53 SEČ, náš přenos zde začal ve 22:00.

23:14I přes problémy, se kterými přišla na poslední chvíli armáda, za sebou máme hladký start do vesmíru. Náš přenos tímto končí, děkujeme za vaši pozornost.

23:08 Discovery se nachází na suborbitální dráze, jejíž nejnižší bod leží v zemské atmosféře. Raketoplán nyní bez zážehů, pouze setrvačností, vyletí do nejvyššího bodu své dráhy a tam zapálí motory OMS. Tímto manévrem přejde na plnohodnotnou oběžnou dráhu, která jej za dva dny po několika dalších manévrech přivede ke kosmické stanici ISS.
Oranžová nádrž vypustí zbytky paliva a zůstane na suborbitální dráze. Po obletu poloviny světa shoří v atmosféře.

23:06 Dva astronauti, Michael Barratt a Alvin Drew v této chvíli pořizují snímky odhozené nádrže. Vše jde perfektně.

23:03 Hlavní motory SSME raketoplánu jsou vypnuty, externí nádrž, ze které čerpaly, odhozena.

23:00 Výška 108 km, rychlost asi 4216 m/s. Záběry, jež vidíme na TV NASA, jsou z kamery na externí nádrži. Kamera hlídá případné odpadávání izolace z nádrže a možné poškození tepelného štítu letounu. jako v případě raketoplánu Columbia roku 2003.

22:56 Výška 45 km, rychlost 1360 m/s. Discovery právě odhodil dva boční pomocné motory SRB, dále pokračuje poháněn třemi vlastními hlavními motory SSME, které čerpají tekutý vodík a kyslík z oranžové externí nádrže. Na chvíli nyní raketoplán také zažehne dva motory OMS, primárně určené k manévrování na oběžné dráze.

overall.jpg Autor: spaceflightnow.com

Autor: spaceflightnow.com
22:54 Zážeh hlavních motorů, 5, 4, 3, 2, 1 a START! Discovery se naposledy vydává do vesmíru.

22:51 Poslední komponentou startovací věže, která raketoplán "pustí" dříve než v okamžik startu, je horní odvětrávací "čepička" z vrcholku externí nádrže, která odvádí bezpečně pryč odpařující se kyslík, sloužící jako okysličovadlo pro hlavní motory raketoplánu. Nyní již stabilitu startovací sestavy zajišťují jen pyrotechnické šrouby na povrchu plochy, na které raketoplán vertikálně stojí. Ty budou odpáleny přesně v okamžiku startu.

22:49 Vojáci dali "go", po tomto dramatu letíme!

22:46 Raketoplán může teoreticky startovat až do konce startovacího okna, tzn. do 22:55. Oficiální odpočet opět stojí na pěti minutách, čekáme na vojáky.

22:43 Po přání štěstí od techniků přichází na řadu odsunutí ramene startovací rampy, které ještě před pár hodinami posloužilo posádce ke vstupu do kokpitu letounu. V případě nouze (např. požár na rampě) je možné tuto únikovou cestu vrátit k raketoplánu během asi deseti vteřin.

22:42 Oficiální odpočet opět běží, řízení posledních předstartovních operací přebírá počítačový systém zvaný Ground Launch Sequencer, umístěný v sále řídícího střediska startu na mysu Canaveral.
Vojáci však stále řeší svůj problém, na výsledek čekáme.

22:38 Právě je na TV NASA slyšet hlasování go/no-go, týká se samozřejmě závěrečného povolení ke startu. Svůj souhlas musí projevit lidé z celkem čtyř orgánů: z řídícího střediska v Houstonu, které přebírá řízení mise jakmile raketoplán opustí startovací rampu, dále technici z řídícího střediska startu přímo na mysu Canaveral na Floridě, tým manažerů mise a samozřejmě i velitel raketoplánu.
Ještě uvidíme, jak se letová kontrola vypořádá s problémem, který mají vojáci, pomáhající se sledováním vypuštěných plavidel.

22:30 Vojáci, kteří pomáhají NASA se sledováním a monitorováním plavidel, vypouštěných z mysu Canaveral, právě ohlásili, že mají závadu na hlavním počítači. Nyní máme kvůli tomu "no-go".

22:28 Informace o poškozené dlaždici u vstupního poklopu pro posádku: podle NASA došlo k odpadnutí kousku dlaždice, technici na rampě však s sebou nosí tubu s hmotou na opravu dlaždiček. Tu aplikovali. Je třeba půl hodiny, aby hmota zatvrdla, takže není důvod k obavám. Technici již rampu opustili.

22:24 Všechno je "go", nejsou hlášeny žádné výrazné technické problémy, počasí je stále dobré i přes 10procentní šanci přechodu nízké oblačnosti s deštěm.

22:16 Již nemálo pokusů o vypuštění raketoplánu pohřbilo typické floridské, velmi dynamické a rychle se měnící počasí. Při letu ke kosmické stanici nebo vlastně jakémukoliv cíli na oběžné dráze není možné zkrátka počkat např. dvě hodiny, až se počasí umoudří. Start k cíli na oběžné dráze je možný pouze jednou denně, když zemská rotace dostane kosmodrom do roviny oběžné dráhy cíle raketoplánu, kdyby letoun vzlétl mimo toto startovací okno, spálil by třeba všechno palivo ale k cíli by se nedostal. Startovací okno ke stanici ISS trvá jen deset minut a pokud start v té chvíli není možný např. kvůli počasí, je třeba počkat do dalšího dne, necelých 24 hodin.
V současné chvíli je počasí dobré a na záběrech TV NASA je vidět nad raketoplánem jasná modrá obloha.

22:10 Oficiální odpočet ke startu je v současné chvíli pozastaven v čase devět minut do vzletu. To je normální a plánované, jde o poslední přestávku v odpočítávání, která trvá asi 45 minut. Tato přestávka umožňuje zodpovědným týmům naposled řádně zhodnotit situaci a provést hlasování o tom, zda definitivně povolit dnešní start.

22:07 Na kosmodromu na mysu Canaveral probíhají poslední přípravy víceméně bez problémů. Počasí je velmi pěkné, technici na rampě ještě dokončují opravu ochranné dlaždice u poklopu do kokpitu, vypadá to, že poškození dlaždice nakonec nebude překážkou.

22:00 Právě začíná náš online přenos startu raketoplánu Discovery, který se dnes vydává na svou poslední misi, celkově třetí od konce v celém programu Space Shuttle.

Zdroje a doporučené odkazy:

Video převzato z kanálu NASA na youtube.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »