Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-133
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-133

pad.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Přidali jste se k nám při sledování startu raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici, vůbec posledního startu kosmického letounu jménem Discovery 24. února 2011. Start z Kennedyho kosmického střediska na Floridě se uskutečnil ve 22:53 SEČ, náš přenos zde začal ve 22:00.

23:14I přes problémy, se kterými přišla na poslední chvíli armáda, za sebou máme hladký start do vesmíru. Náš přenos tímto končí, děkujeme za vaši pozornost.

23:08 Discovery se nachází na suborbitální dráze, jejíž nejnižší bod leží v zemské atmosféře. Raketoplán nyní bez zážehů, pouze setrvačností, vyletí do nejvyššího bodu své dráhy a tam zapálí motory OMS. Tímto manévrem přejde na plnohodnotnou oběžnou dráhu, která jej za dva dny po několika dalších manévrech přivede ke kosmické stanici ISS.
Oranžová nádrž vypustí zbytky paliva a zůstane na suborbitální dráze. Po obletu poloviny světa shoří v atmosféře.

23:06 Dva astronauti, Michael Barratt a Alvin Drew v této chvíli pořizují snímky odhozené nádrže. Vše jde perfektně.

23:03 Hlavní motory SSME raketoplánu jsou vypnuty, externí nádrž, ze které čerpaly, odhozena.

23:00 Výška 108 km, rychlost asi 4216 m/s. Záběry, jež vidíme na TV NASA, jsou z kamery na externí nádrži. Kamera hlídá případné odpadávání izolace z nádrže a možné poškození tepelného štítu letounu. jako v případě raketoplánu Columbia roku 2003.

22:56 Výška 45 km, rychlost 1360 m/s. Discovery právě odhodil dva boční pomocné motory SRB, dále pokračuje poháněn třemi vlastními hlavními motory SSME, které čerpají tekutý vodík a kyslík z oranžové externí nádrže. Na chvíli nyní raketoplán také zažehne dva motory OMS, primárně určené k manévrování na oběžné dráze.

overall.jpg Autor: spaceflightnow.com

Autor: spaceflightnow.com
22:54 Zážeh hlavních motorů, 5, 4, 3, 2, 1 a START! Discovery se naposledy vydává do vesmíru.

22:51 Poslední komponentou startovací věže, která raketoplán "pustí" dříve než v okamžik startu, je horní odvětrávací "čepička" z vrcholku externí nádrže, která odvádí bezpečně pryč odpařující se kyslík, sloužící jako okysličovadlo pro hlavní motory raketoplánu. Nyní již stabilitu startovací sestavy zajišťují jen pyrotechnické šrouby na povrchu plochy, na které raketoplán vertikálně stojí. Ty budou odpáleny přesně v okamžiku startu.

22:49 Vojáci dali "go", po tomto dramatu letíme!

22:46 Raketoplán může teoreticky startovat až do konce startovacího okna, tzn. do 22:55. Oficiální odpočet opět stojí na pěti minutách, čekáme na vojáky.

22:43 Po přání štěstí od techniků přichází na řadu odsunutí ramene startovací rampy, které ještě před pár hodinami posloužilo posádce ke vstupu do kokpitu letounu. V případě nouze (např. požár na rampě) je možné tuto únikovou cestu vrátit k raketoplánu během asi deseti vteřin.

22:42 Oficiální odpočet opět běží, řízení posledních předstartovních operací přebírá počítačový systém zvaný Ground Launch Sequencer, umístěný v sále řídícího střediska startu na mysu Canaveral.
Vojáci však stále řeší svůj problém, na výsledek čekáme.

22:38 Právě je na TV NASA slyšet hlasování go/no-go, týká se samozřejmě závěrečného povolení ke startu. Svůj souhlas musí projevit lidé z celkem čtyř orgánů: z řídícího střediska v Houstonu, které přebírá řízení mise jakmile raketoplán opustí startovací rampu, dále technici z řídícího střediska startu přímo na mysu Canaveral na Floridě, tým manažerů mise a samozřejmě i velitel raketoplánu.
Ještě uvidíme, jak se letová kontrola vypořádá s problémem, který mají vojáci, pomáhající se sledováním vypuštěných plavidel.

22:30 Vojáci, kteří pomáhají NASA se sledováním a monitorováním plavidel, vypouštěných z mysu Canaveral, právě ohlásili, že mají závadu na hlavním počítači. Nyní máme kvůli tomu "no-go".

22:28 Informace o poškozené dlaždici u vstupního poklopu pro posádku: podle NASA došlo k odpadnutí kousku dlaždice, technici na rampě však s sebou nosí tubu s hmotou na opravu dlaždiček. Tu aplikovali. Je třeba půl hodiny, aby hmota zatvrdla, takže není důvod k obavám. Technici již rampu opustili.

22:24 Všechno je "go", nejsou hlášeny žádné výrazné technické problémy, počasí je stále dobré i přes 10procentní šanci přechodu nízké oblačnosti s deštěm.

22:16 Již nemálo pokusů o vypuštění raketoplánu pohřbilo typické floridské, velmi dynamické a rychle se měnící počasí. Při letu ke kosmické stanici nebo vlastně jakémukoliv cíli na oběžné dráze není možné zkrátka počkat např. dvě hodiny, až se počasí umoudří. Start k cíli na oběžné dráze je možný pouze jednou denně, když zemská rotace dostane kosmodrom do roviny oběžné dráhy cíle raketoplánu, kdyby letoun vzlétl mimo toto startovací okno, spálil by třeba všechno palivo ale k cíli by se nedostal. Startovací okno ke stanici ISS trvá jen deset minut a pokud start v té chvíli není možný např. kvůli počasí, je třeba počkat do dalšího dne, necelých 24 hodin.
V současné chvíli je počasí dobré a na záběrech TV NASA je vidět nad raketoplánem jasná modrá obloha.

22:10 Oficiální odpočet ke startu je v současné chvíli pozastaven v čase devět minut do vzletu. To je normální a plánované, jde o poslední přestávku v odpočítávání, která trvá asi 45 minut. Tato přestávka umožňuje zodpovědným týmům naposled řádně zhodnotit situaci a provést hlasování o tom, zda definitivně povolit dnešní start.

22:07 Na kosmodromu na mysu Canaveral probíhají poslední přípravy víceméně bez problémů. Počasí je velmi pěkné, technici na rampě ještě dokončují opravu ochranné dlaždice u poklopu do kokpitu, vypadá to, že poškození dlaždice nakonec nebude překážkou.

22:00 Právě začíná náš online přenos startu raketoplánu Discovery, který se dnes vydává na svou poslední misi, celkově třetí od konce v celém programu Space Shuttle.

Zdroje a doporučené odkazy:

Video převzato z kanálu NASA na youtube.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »