Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 10. března 2021 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 13. března v 11:21 SEČ. Začátkem týdne se ještě objeví nízko na ranní obloze jako tenký srpek. 10. března bude v konjunkci se Saturnem, Jupiterem a Merkurem, ale úkaz bude spíše nepozorovatelný, protože tělesa budou velmi nízko nad obzorem krátce před východem Slunce.

Planety:
Na večerní obloze jsou vidět nad jihozápadem Mars (1 mag) a Uran (5,8 mag). Na začátku astronomické noci (když Slunce sestoupí hlouběji než 18° pod obzor) je Mars více než 40 a Uran více než 20° vysoko. Pozice Marsu mezi Plejádami a Hyádami v Býku je opravdu fotogenická.

133834.jpg Autor: Kamil Karlovský

Autor: Kamil Karlovský

Ranní planety, tedy Saturn, Jupiter a nyní krátce i Merkur, zůstávají ještě pár týdnů obtížně viditelné. Venuše se dá pozorovat na snímcích koronografu SOHO (dlouhé čárky kolem jasného zdroje vznikají přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru).

Planetka Vesta (cca 6 mag) zůstává v zadní části souhvězdí Lva. Přiložený obrázek Tadeáše Valenta ji ukazuje ve třech různých pozicích od 2. do 6. března.

Vesta Autor: Tadeáš Valent
Vesta
Autor: Tadeáš Valent

Aktivita Slunce je velmi nízká, přestože povrch není zcela beze skvrn. Situace se i rychle mění, jako třeba o víkendu, kdy na západní straně rychle přibylo skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Zvířetníkové světlo je způsobeno rozptylem slunečního světla na částicích prachu především v okolí roviny ekliptiky (zdánlivé dráhy Slunce na obloze a přibližně i drah planet). Právě na jaře má ekliptika i v našich šířkách celkem strmý úhel vůči obzoru. Na místech méně zasažených světelným znečištěním je pak vidět šikmý kužel bělavého světla. Nejlépe je vidět asi hodinu a půl po západu Slunce a na tmavé obloze je opravdu výrazným bělavým zdrojem světla. Pěkné fotografie z posledního týdne už vydají na malou minigalerii.

Zodiakiálne svetlo a Mliečna cesta Autor: Tadeáš Valent
Zodiakiálne svetlo a Mliečna cesta
Autor: Tadeáš Valent

Zvířetníkové světlo ze Štěpánovic u Klatov Autor: Antonín Hušek
Zvířetníkové světlo ze Štěpánovic u Klatov
Autor: Antonín Hušek

Obloha pod vrcholem Ještědu. Dole kužel zvířetníkového světla. Autor: Martin Gembec
Obloha pod vrcholem Ještědu. Dole kužel zvířetníkového světla.
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Perseverance na Marsu už má za sebou tři jízdy. Během solu 14 (pátek 5. 3.) vykonalo vozítko krátkou asi 6,5 metru dlouhou zkušební jízdu a v dalších dvou solech (marsovských dnech) popojelo vždy zhruba o 40 metrů k severu. Uvidíme, možná, že severní varianta trasy k zbytkům říční delty je nyní pravděpodobnější. Detailní souhrn dění je na kosmonautix.cz.

Starship SN10 je dnes již sešrotovaný prototyp budoucího meziplanetárního stroje SpaceX, který jako první úspěšně dosedl po zkušebním letu do výšky 10 km. Bohužel dosednutí bylo tvrdé a zřejmě i selhaly výklopné nohy, takže se několik minut po dosednutí vzňal unikající metan a Starship vyletěla do vzduchu podruhé a naposledy. Zajímavé dění bude mít brzy pokračování v podobě Starship SN11.

4. března proběhl dlouho odkládaný start Falconu 9 s družicemi Starlink (L17). Start byl odložen od 27. ledna (celkem 15 možných termínů startu nebylo využito). Vše nakonec proběhlo úspěšně – první stupeň přistál na mořské plošině, obě poloviny aerodynamického krytu byly vyloveny z vody a družice jsou na správné dráze. Už 10. března má proběhnout další start (Starlink L20).
S příchodem jara se ukázalo, že Starlinky ruší astrofotografii na většině oblohy (u širokoúhlých fotografií i v počtu kolem deseti kusů najednou). Jejich stopy jsou i na více než polovině snímků přes dalekohled a když máme smůlu, tak i více než jeden najednou. Jejich čáry se daří vymazat skládáním snímků. U fotek krajiny je to ale neuvěřitelně pracné retušování. A otázka je, jak dlouho bude stačit jen prosté zprůměrování snímků? Až tedy uvidíte na obloze šňůrku teček, myslete i na to, že SpaceX je pro nás fanoušky kosmonautiky a noční oblohy velmi rozporuplná firma. Jenže to je možná jen začátek a pak budeme ještě vzpomínat, když tam byly jen Starlinky.

Pěkné záběry na stanici a astronauty přinesl výstup do volného kosmu z ISS.

Výročí

Před 35 lety proletěla kolem jádra Halleyovy komety armáda kosmických sond. Šlo jednak o sovětské sondy Vega 1 a 2, které minuly kometu nejblíže 6. a 9. března 1986. Dalšími byly 8. a 11. března japonské Suisei a Sakigake. Ovšem opravdu blízký průlet (600 km) vykonala až 14. března evropská Giotto, jejíž detailní záběry jádra komety jsou nejznámější. Giotto však zkoumala také složení jádra (z 80 % vodní led, 10 % led CO2…), zjistila, že jádro je tmavší než uhlí a má malou hustotu (asi 0,5 g/cm 3 naznačuje porézní strukturu). Přestože uvolňované částice nedosahovaly velkých rozměrů, tak dvě o odhadované hmotnosti maximálně jeden gram způsobily sondě vážnější potíže. Nárazem jedné začala mírně rotovat a druhá zničila multispektrální kameru (naštěstí až po průletu a pořízení fenomenálních snímků). Giotto je také první sondou, která zvládla dva průlety kolem jader komet (v roce 1992 to bylo 200 km od komety Grigg-Skjellerup). To znamená, že jako první sonda zvládla gravitační manévr pomocí Země a také hibernaci a opětovné probuzení.

9. března 1961 (60 let) proběhl úspěšný test kabiny lodi Vostok se stejným letovým profilem, jaký se připravoval pro let prvního kosmonauta. Mise bývá v západním světě označována Sputnik 9, jinak v Rusku jako Korabl-Sputnik 4. Na palubě byla figurína Ivan Ivanovič, pes Černuška a nějaké myši a morče. Živí tvorové i figurína zvládli let bez úhony a vše bylo nachystáno k letu člověka. Po jednom obletu Země vstoupila kabina do atmosféry, figurína byla vystřelena zvlášť na padáku, aby se otestovalo vše, co pak zažil Jurij Gagarin.

11. března 1811 (210 let) se narodil francouzský astronom Urbain Le Verrier. Dalo by se dnes říci, že to je člověk, který vypočítal Neptun, ale tím bychom zamlčeli, že totéž dokázal i John Adams v Anglii, ovšem nepovedlo se mu najít nikoho, kdo by mu pomohl vypočítanou planetu nalézt. Le Verrier ovšem svůj výpočet předal mimo jiné Berlínské hvězdárně, která měla v té době nové mapy oblohy a tak pro d'Arresta a Galleho nebyl problém planetu nalézt v řádu několika hodin.

13. března 1781 (240 let) spatřil William Herschel ve svém dalekohledu záhadný, podle něj mlhovině nebo kometě bez chvostu podobný objekt, čímž došlo k objevu planety Uran.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety na večerní obloze
  • výročí: Goddardova první kapalinová raketa
  • výročí: Gemini 8
  • výročí: Jiří Grygar
  • výročí: MESSENGER na oběžnou dráhu Merkuru
  • výročí: Antonia Maury

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Korabl-Sputnik 4, Le Verrier, Giotto, Halleyova kometa, Uran, Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2021

16. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 4. do 25. 4. 2021. Měsíc na večerní obloze bude dorůstat od čtvrti k úplňku. Mars je večer nad západním obzorem. Do středy jsou nad ránem jsou dobré podmínky pro pozorování komety C/2020 R4 (ATLAS). Ráno nad jihovýchodem jsou nízko nad obzorem Saturn a Jupiter. Na Zemi se vrátila tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-17. K ISS má odstartovat čtyřčlenná posádka v lodi Crew Dragon. Vrtulníček Ingenuity úspěšně otestoval nový palubní software a na pondělí je v plánu pokus o vzlet. OSIRIS-REx naposledy vyfotila místo odběru vzorků z planetky Bennu. Před 50 lety vynesla raketa Proton-K první orbitální stanici Saljut.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 2,3 dne

Další informace »