34. vesmírný týden 2015
Přehled událostí na obloze od 17. 8. do 23. 8. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce je opět nízká.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 22. srpna. Vyhledání dorůstajícího srpku bude v pondělí ještě obtížné, ale ve středu, kdy bude poblíž hvězdy Spika v Panně, už to bude snadný úkol. Připravme se však na to, že Měsíc bude i za soumraku méně než 10° nad obzorem. V sobotu 22. srpna bude dělit Měsíc ve čtvrti a Saturn vzdálenost pouze 1,5°.
Planety:
Venuše (-4 mag) je těsně po dolní konjunkci se Sluncem a ve dne je obtížně viditelná. Avšak při dodržení základních podmínek ochrany před bočním slunečním zářením si můžeme vychutnat krásný pohled na její tenký srpek. Nejlépe tuto nádheru zprostředkují fotografie a ty se velice povedly i našincům.
Saturn (0,4 mag) je stále vidět večer nad jihozápadem, avšak pozorovat musíme už od časného soumaku. Nejlépe je si planetu dohledat co nejdříve například pomocí GoTo nebo triedrem.
Během noci můžeme pozorovat Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Neptun (7,8 mag) je 3 stupně západně od lambdy Aqr (3,7 mag) a není kolem něho žádná podobně jasná hvězda. Uran (5,8 mag) je mezi dvěma podobně jasnými hvězdami zéta Psc (5,1 mag) a 88 Psc (6 mag). K vyhledání obou planet lze použít i zadní stranu pravidelně vydávané mapky oblohy.
Aktivita Slunce se opět snížila. Naštěstí v minulém týdnu bylo co pozorovat. Erupční aktivita však zůstala nízká. Slunečních skvrn je tedy málo a jejich vývoj můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.
Perseidy jsou za námi, aktivita doznívá. Vaše fotografie naleznete v naší čtenářské galerii Perseidy 2015.
Kosmonautika
- Z drobných událostí kolem ISS lze připomenout ruskou vesmírnou procházku. Dále se odpojil Progress M-16M, aby ještě týž den shořel v atmosféře. Zaujala také sklizeň salátu, vypěstovaného v prostorách stanice. Novinářsky zajímavý byl také kratší výpadek proudu v americké části stanice, přičemž k ohrožení astronautů nedošlo, protože kritické systémy mají záložní zdroj. Nicméně posádka byla probuzena alarmem a pak ve spolupráci s řízením letu problém vyřešila.
- Došlo také k odkladu startu rakety H-2B s nákladní lodí Kounotori (HTV-5) k ISS. Ta měla letět 16. srpna, ale počasí to nedovolilo. Nový termín je 19. srpna z japonské Tanegashimy.
- Pokud máte rádi starty Ariane 5, potom 20. srpna ve 22:10 SELČ by měla vynášet další dva geostacionární satelity. Přímé přenosy uvádí na svém webu ESA.
Výročí
- 17. srpna 1970 (45 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 7 k Venuši. Byla to první sonda, která na povrchu úspěšně přistála a definitivně tak potvrdila informace o nepřátelském prostředí. Naměřila povrchovou teplotu 474 °C a tlak 90× větší než na povrchu Země. Šlo o vůbec první úspěšné přistání na jiném tělese, než na Zemi nebo Měsíci.
- 18. srpna 1985 (30 let) odstartovala japonská sonda Suisei, která patřila společně se sesterskou Sakigake, sovětskými Vega a evropskou Giotto k tzv. Halley armádě. Tyto sondy postupně prolétly kolem Halleyovy komety a zkoumaly jiz různých vzdáleností. Suisei prováděla pozorování komety v UV záření od listopadu 1985 (až 6 snímků za den). 8. března 1986 proletěla 151 000 km kolem Halleyovy komety, přičemž byla zasažena pouze dvěma prachovými částicemi.
- 20. srpna 1960 (55 let) odstartovala kosmická loď Sputnik 5 se psy Bělkou a Strelkou. Šlo v podstatě teprve o druhý let kosmické lodi Vostok a poprvé se zvířata bezpečně vrátila na Zem. V SSSR a ČSSR byl tento let znám pod názvem Korabl-Sputnik 2.
- 20. srpna 1975 (40 let) odstartovala velmi významná sonda pro výzkum Marsu pod názvem Viking-1. Vikingy se skládaly z přistávací a orbitální části a celá mise byla velmi úspěšná. Oběžná část pracovala u Marsu do 17. srpna 1980. Přistávací modul zkoumal oblast Chryse od 20. července 1976 až do 11. listopadu 1982 a to jen kvůli chybně vyslanému povelu k sondě.
- 21. srpna 1965 (50 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 5. Na palubě byli astronauti Gordon Cooper a Charles Conrad. Měli zkoušet manévrování s lodí, snímkování z oběžné dráhy a astronomická pozorování. Přistáli po osmi dnech letu v Tichém oceánu.
Výhled na příští týden
- Úplněk
- Výročí: Nova Cygni 1975
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
