Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 3. září 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 7. září ve 20:09 SELČ. Na obloze je poměrně nízko a výše se posune koncem týdne.

Úplné zatmění Měsíce není jev úplně vzácný, pokud se na to díváme z pohledu pozorovatele na jednom místě na Zemi. Přesto je to už tři roky, kdy jsme mohli tento krásný úkaz pozorovat naposledy. Na obrázku níže je vidět průběh celého úkazu v občanském čase (SELČ), ale začátek úkazu nebude pozorovatelný, protože Měsíc vychází až kolem západu Slunce. Zpočátku nebude Měsíc moc dobře vidět, především v Čechách (o něco lépe na Slovensku, kde bude dříve tma). Více informací a živé streamy najdete v tiskovém prohlášení ČAS č. 326.

Schéma průběhu úplného zatmění Měsíce 7. září 2025 Autor: Martin Gembec
Schéma průběhu úplného zatmění Měsíce 7. září 2025
Autor: Martin Gembec

Planety
Merkur (kolem –1,5 mag) je ráno už jen extrémně nízko nad severovýchodním obzorem, ale pár dní by snad mohl ještě být vidět, kdyby nebyly mraky.
Venuše (–3,9 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a kolem 5:30 je skoro 20° nad východem.
Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2 mag) je ráno asi dvakrát výš než Venuše. Není žádný problém jej pozorovat, včetně měsíčků a jejich úkazů nebo Velké červené skvrny.
Saturn (0,7 mag) je viditelný celou noc a nejvýše nad jihem je po druhé hodině ráno.
Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru, viz mapa.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, úhlově asi 2 stupně, a vypadá jako slabá hvězdička. K vyhledání je potřeba dalekohled a mapa.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Očekávaná aktivní oblast neměla moc složité magnetické pole, takže jsme se dočkali jen jedné zajímavé erupce střední kategorie M2. Přestože šlo o slabou erupci, trvala velmi dlouho a došlo tedy k výronu plazmatu k Zemi. I takto slabé erupce již v minulosti způsobily polární záře viditelné i z ČR. Příchod částic se očekává 1. září. Sledujte proto stránky Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Super Heavy Starship má za sebou úspěšný desátý integrovaný letový test (IFT-10). Konečně šlo vše podle plánu. Raketa odstartovala, Starship pak od ní převzala štafetu a vydala se až za hranice kosmického prostoru. Mezitím nosič Super Heavy úspěšně dosedl do Mexického zálivu, přestože simuloval výpadek jednoho z motorů. Starship na přeletové dráze provedla simulované vypouštění Starlinků, zážeh, který bude později třeba k návratu na kosmodrom, a hlavně úspěšně dosedla do Indického oceánu u Austrálie a to přesto, že se testoval velmi namáhavý způsob návratu, především pokud jde o nové druhy tepelné ochrany a spodní aerodynamické klapky. Takže nyní uvidíme, zda další let již bude prvním orbitálním a zda se SpaceX pokusí o záchyt nosiče i lodi zpět na startovní věži.

Sestava Super Heavy Starship před letem IFT-10 v srpnu 2025 na orbitální rampě kosmodromu Starbase v Boca Chica v Texasu Autor: SpaceX
Sestava Super Heavy Starship před letem IFT-10 v srpnu 2025 na orbitální rampě kosmodromu Starbase v Boca Chica v Texasu
Autor: SpaceX

Výročí

6. září 1945 (80 let) se narodil americký astronom Stephen Singer-Brewster. Objevil několik planetek a spoluobjevil kometu 105P/Singer Brewster.

Výhled na příští týden 

Výročí: Viking 2

Výročí: German Titov

Výročí: Jan Vondrák

Výročí: Luna 16

Výročí: Hayabusa u Itokawy

Výročí: John Dobson

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Singer-Brewster, Úplné zatmění Měsíce 7. září 2025, Super Heavy Starship, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »