Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 3. září 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 7. září ve 20:09 SELČ. Na obloze je poměrně nízko a výše se posune koncem týdne.

Úplné zatmění Měsíce není jev úplně vzácný, pokud se na to díváme z pohledu pozorovatele na jednom místě na Zemi. Přesto je to už tři roky, kdy jsme mohli tento krásný úkaz pozorovat naposledy. Na obrázku níže je vidět průběh celého úkazu v občanském čase (SELČ), ale začátek úkazu nebude pozorovatelný, protože Měsíc vychází až kolem západu Slunce. Zpočátku nebude Měsíc moc dobře vidět, především v Čechách (o něco lépe na Slovensku, kde bude dříve tma). Více informací a živé streamy najdete v tiskovém prohlášení ČAS č. 326.

Schéma průběhu úplného zatmění Měsíce 7. září 2025 Autor: Martin Gembec
Schéma průběhu úplného zatmění Měsíce 7. září 2025
Autor: Martin Gembec

Planety
Merkur (kolem –1,5 mag) je ráno už jen extrémně nízko nad severovýchodním obzorem, ale pár dní by snad mohl ještě být vidět, kdyby nebyly mraky.
Venuše (–3,9 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a kolem 5:30 je skoro 20° nad východem.
Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2 mag) je ráno asi dvakrát výš než Venuše. Není žádný problém jej pozorovat, včetně měsíčků a jejich úkazů nebo Velké červené skvrny.
Saturn (0,7 mag) je viditelný celou noc a nejvýše nad jihem je po druhé hodině ráno.
Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru, viz mapa.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, úhlově asi 2 stupně, a vypadá jako slabá hvězdička. K vyhledání je potřeba dalekohled a mapa.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Očekávaná aktivní oblast neměla moc složité magnetické pole, takže jsme se dočkali jen jedné zajímavé erupce střední kategorie M2. Přestože šlo o slabou erupci, trvala velmi dlouho a došlo tedy k výronu plazmatu k Zemi. I takto slabé erupce již v minulosti způsobily polární záře viditelné i z ČR. Příchod částic se očekává 1. září. Sledujte proto stránky Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Super Heavy Starship má za sebou úspěšný desátý integrovaný letový test (IFT-10). Konečně šlo vše podle plánu. Raketa odstartovala, Starship pak od ní převzala štafetu a vydala se až za hranice kosmického prostoru. Mezitím nosič Super Heavy úspěšně dosedl do Mexického zálivu, přestože simuloval výpadek jednoho z motorů. Starship na přeletové dráze provedla simulované vypouštění Starlinků, zážeh, který bude později třeba k návratu na kosmodrom, a hlavně úspěšně dosedla do Indického oceánu u Austrálie a to přesto, že se testoval velmi namáhavý způsob návratu, především pokud jde o nové druhy tepelné ochrany a spodní aerodynamické klapky. Takže nyní uvidíme, zda další let již bude prvním orbitálním a zda se SpaceX pokusí o záchyt nosiče i lodi zpět na startovní věži.

Sestava Super Heavy Starship před letem IFT-10 v srpnu 2025 na orbitální rampě kosmodromu Starbase v Boca Chica v Texasu Autor: SpaceX
Sestava Super Heavy Starship před letem IFT-10 v srpnu 2025 na orbitální rampě kosmodromu Starbase v Boca Chica v Texasu
Autor: SpaceX

Výročí

6. září 1945 (80 let) se narodil americký astronom Stephen Singer-Brewster. Objevil několik planetek a spoluobjevil kometu 105P/Singer Brewster.

Výhled na příští týden 

Výročí: Viking 2

Výročí: German Titov

Výročí: Jan Vondrák

Výročí: Luna 16

Výročí: Hayabusa u Itokawy

Výročí: John Dobson

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Singer-Brewster, Úplné zatmění Měsíce 7. září 2025, Super Heavy Starship, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »