37. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 14. září ve 12:33 SELČ. V pondělí večer bude zářit nedaleko Saturnu v souhvězdí Ryb. Úkazem týdne je kromě zatmění hlavně přechod přes Plejády, který začne v pátek 12. 9. večer. Měsíc se nejprve přiblíží hvězdě Electra po 22. hodině letního času a postupně zakryje většinu jasných hvězd. Časy vstupu a výstupu hvězd se mohou podle polohy pozorovatele mírně lišit.
Vstupy: Electra 22:08, Celaeno 22:25, Merope 22:40, Maia 22:45, Alcyone 23:03, Pleione 23:52

Výstupy: Celaeno 22:48, Electra 22:56, Maia 23:11, Merope 23:13, Alcyone 23:46, Pleione 0:10

Planety

Merkur (kolem –1,7 mag) prochází horní konjunkcí se Sluncem a vidět bude jen v koronografu SOHO, kde se jeví jako jasný objekt s krátkými čárkami.

Venuše (–3,9 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a je dobře vidět před šestou ráno nad východem.

Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.

Jupiter (–2 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Není žádný problém jej pozorovat, včetně měsíčků a jejich úkazů nebo Velké červené skvrny.

Saturn (0,6 mag) je viditelný celou noc a nejvýše nad jihem je kolem druhé hodiny ráno.

Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru, viz mapa.

Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, úhlově asi 2 stupně, a vypadá jako slabá hvězdička. K vyhledání je potřeba dalekohled a mapa.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Opět jsme zaznamenali erupce, byť velmi slabé, ale dobře mířená oblaka plazmatu způsobila slabounké polární záře. Většinou se daly dobře fotografovat, ale na pozorovatelský zážitek si budeme muset počkat na silnější erupce. Sledujte stránky Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Uplynulý týden byl tak trochu ve znamení raketové salvy. Falcon 9 startoval čtyřikrát, pokaždé s družicemi Starlink. Čína vyslala další tři rakety. Jeden start si připsala izraelská raketa Shavit-2 s vojenskou družicí Ofeq-19. Nedávno jsme zaznamenali třicáté použití prvního stupně Falconu 9 (stupeň B1067) a nyní došlo na 27. start stupně B1069 a navíc šlo o 500. start Falconu 9 celkem.

Následující týden bude asi podobný. Máme tam plánované tři čínské starty a nejméně jeden Falcon 9 (tentokrát s družicemi). Z šedi vybočí start 11. 9., kdy z Bajkonuru má odstartovat raketa Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-32 k ISS.

V mysli nám stále rezonuje konečně úspěšný let Starship V2. Vrátil se k němu na našem serveru i Zdeněk Jánský, náš nejmladší člen redakce.

Výročí

9. září 1975 (50 let) odstartovala k Marsu sonda Viking 2. Podobně, jako u sesterské Viking 1, šlo o dvojici velmi úspěšných sond, přičemž jedna se stala oběžnicí Marsu a druhá přistála na povrchu v oblasti Utopia Planitia. Přistávací modul pracoval od 3. 9. 1976 do 11. 4. 1980, kdy selhaly baterie. Díky sondám Viking jsem se dověděli o povrchu, atmosféře a měsících Marsu velké množství informací, které doplnily a zpřesnily až novější sondy z let devadesátých a nového milénia.

11. září 1935 (90 let) se narodil bývalý sovětský kosmonaut German Titov Byl to opravdový letec-kosmonaut a do vesmíru se dostal hned po Gagarinovi jako druhý na palubě Vostoku 2. Let se uskutečnil v srpnu 1961 a Titov strávil na oběžné dráze úctyhodných 25 hodin.

12. září 1940 (85 let) se narodil český astronom Jan Vondrák. Věnoval se geodetické astronomii, sluneční fyzice a je členem redakce Hvězdářské ročenky. Byl také dlouholetým předsedou České astronomické společnosti.

12. září 1970 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 16. Sonda přešla postupně na oběžnou dráhu Měsíce a 20. září dosedla měkce na povrch Měsíce v oblasti Moře hojnosti. Sonda dokázala navrtat vzorky měsíčních hornin, které byly již 24. září dopraveny úspěšně na Zemi.

12. září 2005 (20 let) přiletěla sonda Hayabusa k planetce Itokawa. Šlo o přelomovou misi ve výzkumu planetek, protože se jako první pokusila na planetce přistát, nabrat vzorky a zase se vznesla a dovezla je na Zemi. Sonda startovala v roce 2003, od září 2005 zkoumala planetku, v listopadu se pokusila odebrat vzorky a v prosinci se začala od planetky vzdalovat. Let k Zemi byl trochu komplikovaný, ale nakonec se vše podařilo a pouzdro přistálo červnu 2010.

14. září 1915 (110 let) se narodil amatérský astronom John Dobson. Netřeba připomínat, že jeho návrh umístit dalekohled newtonova typu do azimutální montáže ve tvaru bedýnky, se stal velmi oblíbeným a jeho konstrukce se vžila jako název typu dalekohledy oblíbeného mezi pozorovateli. Amatérským astronomům to umožňuje pořizovat si velké zrcadlové dalekohledy za rozumnou cenu a dobrý přístup k okuláru.

Výhled na příští týden 

Zákryt Venuše Měsícem na denní obloze

Výročí: Thomas Stafford

Výročí: C/1965 (Ikeya-Seki)

Výročí: Sunita Williams

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).