Proč jsou některé části povrchu této planetky tak hladké? Odpověď zřejmě souvisí s dynamikou planetky, která je spíše volnou hromadou suti než pevnou skálou. Neobvyklou planetku Itokawa v roce 2005 navštívila japonská kosmická sonda Hayabusa, která pořídila snímky a zdokumentovala její...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 5. do 14. 5. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Česko přistoupilo k Dohodě Artemis. Na ISS probíhal výstup do kosmu i přeparkování Crew Dragonu. Proběhl start Falconu...
Voda je zásadní pro život na Zemi a někteří odborníci tvrdí, že bychom měli vypít denně alespoň dva litry jako součást zdravého životního stylu. Avšak na druhou stranu – odkud se veškerá voda vzala? Teče z místních řek, přehrad a vodonosných vrstev. Avšak kde má voda svůj původ? V geologických...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou večer nad jihem, Mars nízko nad východem. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši. Aktivita Slunce je nízká. V uplynulém týdnu se úspěšně vrátila do služby raketa Vega a s pomocí českého...
Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se objevila nova v souhvězdí Persea viditelná i triedrem. K Marsu se vydala sonda InSight, Dragon přivezl...
Mapa oblohy 8. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost planety Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Mapa zobrazuje...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a vznášejte se vedle asteroidu Itokawa, maličkého světa ve sluneční soustavě o velikosti pouhého půl kilometru. Balvany rozházené po jeho drsném povrchu a nedostatek kráterů naznačují, že tento asteroid je hromadou suti a skládá se z menších kousíčků, které...
Proč jsou některé části povrchu tohoto asteroidu tak hladké? Nikdo neví, ale může to souviset s dynamikou asteroidu, který je spíše jen volnou hromadou suti, než pevným skaliskem. Tento neobvyklý asteroid nedávno navštívila japonská kosmická sonda Hayabusa, která dokumentovala jeho ...
Proč jsou některé části povrchu této planetky tak hladké? Nikdo to doposud neví, ale možná to souvisí s dynamikou planetky (čili asteroidu), která je spíše volnou hromadou suti, jak pevnou skálou. Neobvyklá planetka má nyní návštěvu od japonské kosmické sondy Hayabusa, která dokumentuje...
Co je to ta neobvykle vyhlížející skvrna na asteroidu Itokawa? To je stín kosmické sondy Hayabusa, která tento snímek pořídila. Japonská sonda Hayabusa dorazila k asteroidu počátkem září a od té doby vznášející se kosmickou horu snímkovala a manévrovala kolem ní. Snímek nahoře byl...
Z čeho jsou asteroidy? Pro zodpovězení této otázky vypustila japonská kosmická agentura JAXA sondu Hayabusa, jejímž úkolem je setkání s asteroidem Itokawa. Malá automatická kosmická loď Hayabusa minulý týden k asteroidu Itokawa opravdu dorazila a usadila se ve vzdálenosti asi 20...
Proč jsou některé části povrchu této planetky tak hladké? Odpověď zřejmě souvisí s dynamikou planetky, která je spíše volnou hromadou suti než pevnou skálou. Neobvyklou planetku Itokawa v roce 2005 navštívila japonská kosmická sonda Hayabusa, která pořídila snímky a zdokumentovala její...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 5. do 14. 5. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Česko přistoupilo k Dohodě Artemis. Na ISS probíhal výstup do kosmu i přeparkování Crew Dragonu. Proběhl start Falconu...
Voda je zásadní pro život na Zemi a někteří odborníci tvrdí, že bychom měli vypít denně alespoň dva litry jako součást zdravého životního stylu. Avšak na druhou stranu – odkud se veškerá voda vzala? Teče z místních řek, přehrad a vodonosných vrstev. Avšak kde má voda svůj původ? V geologických...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou večer nad jihem, Mars nízko nad východem. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši. Aktivita Slunce je nízká. V uplynulém týdnu se úspěšně vrátila do služby raketa Vega a s pomocí českého...
Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se objevila nova v souhvězdí Persea viditelná i triedrem. K Marsu se vydala sonda InSight, Dragon přivezl...
Mapa oblohy 8. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost planety Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Mapa zobrazuje...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a vznášejte se vedle asteroidu Itokawa, maličkého světa ve sluneční soustavě o velikosti pouhého půl kilometru. Balvany rozházené po jeho drsném povrchu a nedostatek kráterů naznačují, že tento asteroid je hromadou suti a skládá se z menších kousíčků, které...
Proč jsou některé části povrchu tohoto asteroidu tak hladké? Nikdo neví, ale může to souviset s dynamikou asteroidu, který je spíše jen volnou hromadou suti, než pevným skaliskem. Tento neobvyklý asteroid nedávno navštívila japonská kosmická sonda Hayabusa, která dokumentovala jeho ...
Proč jsou některé části povrchu této planetky tak hladké? Nikdo to doposud neví, ale možná to souvisí s dynamikou planetky (čili asteroidu), která je spíše volnou hromadou suti, jak pevnou skálou. Neobvyklá planetka má nyní návštěvu od japonské kosmické sondy Hayabusa, která dokumentuje...
Co je to ta neobvykle vyhlížející skvrna na asteroidu Itokawa? To je stín kosmické sondy Hayabusa, která tento snímek pořídila. Japonská sonda Hayabusa dorazila k asteroidu počátkem září a od té doby vznášející se kosmickou horu snímkovala a manévrovala kolem ní. Snímek nahoře byl...
Z čeho jsou asteroidy? Pro zodpovězení této otázky vypustila japonská kosmická agentura JAXA sondu Hayabusa, jejímž úkolem je setkání s asteroidem Itokawa. Malá automatická kosmická loď Hayabusa minulý týden k asteroidu Itokawa opravdu dorazila a usadila se ve vzdálenosti asi 20...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
