19. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se objevila nova v souhvězdí Persea viditelná i triedrem. K Marsu se vydala sonda InSight, Dragon přivezl vzorky z ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9, jejíž první stupeň má být použitelný více, než dvakrát. Před 100 lety se narodil Richard Feynman, který dokázal vysvětlit i složitou fyziku.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 8. května ve 4:09 SELČ. Prochází souhvězdími Kozoroha a Vodnáře. 10. května se přiblíží na 4,5 stupně k Neptunu.
Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc a vrcholí nad jihem asi v 1:00 letního času, protože na 9. květen připadá jeho opozice se Sluncem. Saturn (0,3 mag) a Mars (−0,5 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem (už kolem půl páté za svítání).
Úkazy Jupiterových měsíců: V noci z neděle 6. května na pondělí 7. května nastává přechod Ganymédu a jeho stínu. Stín začne přecházet ve 23:09 a ve 23:39 se na kotouči objeví i Ganymed samotný. Přechod stínu končí v 0:47 a měsíce v 0:52. Na 9. květen ve 2:04 připadá zatmění měsíce Io (končí ve 4:13). V noci opozice Jupiteru 9./10. května přechází Io. Díky tomu nastává vstup měsíce i stínu ve stejnou dobu, ve 23:24. Přechod Io končí v 1:32 a přechod stínu v 1:34. Ve čtvrtek 10. května ve 22:42 končí zatmění Io. V neděli 13. května ve 2:29 začíná přechod Europy a ve 2:38 začíná také přechod stínu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 7. května v 1:50 a ve 21:40 SELČ, 9. května ve 23:20 a 12. května v 1:00.
Aktivita Slunce je nízká. Povrch Slunce je čistý. Výjimečně se nějaká skvrnka objeví. Podobně málo je i protuberancí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.
Nova V0392 Per
Dění na obloze nám v minulém týdnu zpestřila proměnná hvězda s označením V0392 Persei. Hvězda se nachází poblíž hranice s Vozkou, nejlépe se proto hledá od Capelly (alfa Aurigae) a epsilon Aur. Hvězda s obvyklou jasností pod 14 mag zjasnila až k 6. hvězdné velikosti. Poté začala opět slábnout a nyní má kolem 9 mag. Stále je tedy viditelná běžným dalekohledem.
Autor: AAVSO
Autor: Sven Melchert
Éta Aquaridy, meteorický roj Halleyovy komety, mají maximum kolem 6./7. května. Počet nepřesahuje 25 zpozorovaných meteorů za hodinu, ale pozorování přeje počasí. Radiant, souhvězdí Vodnáře, je nejvýše až nad ránem, kdy už může rušit svit Měsíce.
Kosmonautika
V sobotu 5. května se od stanice ISS vrátila loď Dragon. V současnosti je jako jediná schopna vozit náklad nejen nahoru, ale též nazpět. Tentokrát šlo o návrat více než 1,8 tuny vzorků a materiálu.
5. května odstartovala pomocí rakety Atlas V sonda InSight k planetě Mars. Uskutečnit se má pomocí rakety Atlas 5 z kalifornské základny Vandenberg. Na palubě budou i dva cubesaty MarCO. Předpokládaný čas startu je ve 13:05 SELČ.
Ve čtvrtek startovala čínská raketa CZ-3B s komunikační družicí APStar-6C. Další start chystá Čína na 8. květen, kdy by měla raketa CZ-4B vypustit družici Gaofen-5.
Na Floridě finišují přípravy rakety Falcon 9 verze Block 5, která má vynést družici Bangabandhu-1. Raketa již prošla statickým zážehem a start je zatím v plánu 8. května kolem 22:00 SELČ. První stupeň by měl přistát na mořské plošině a měl by být v případě úspěchu několikanásobně použitelný bez větších úprav nebo potřeby odmontovat přistávací nohy. Uvidíme, zda došlo i k mírnému navýšení tahu.
Výročí
7. května 1963 (55 let) odstartovala zkušební telekomunikační družice Telstar-2. Její kolegyně Telstar-1 uskutečnila první transatlantický přenos. Tato družice pracovala bez problémů dva roky a navíc se podařilo neustále sledovat její telemetrická data, což se hodilo v budoucnu.
9. května 2003 (15 let) odstartovala japonská průzkumná sonda Hayabusa. Jejím úspěchem bylo, že dokázala nejen podrobně prozkoumat malý asteroid (25143) Itokawa, ale také z něj odebrala vzorky, byť jen v podobě malých zrnek prachu. Nyní probíhá další mise k asteroidu, < a href="http://global.jaxa.jp/projects/sat/hayabusa2/" target="_blank">Hayabusa 2.
11. května 1918 (100 let) se narodil významný fyzik Richard Feynman. Známý je především z oblasti kvantové fyziky, ale také jako člověk, který dokázal fyziku jednoduše vysvětlovat. Za druhé světové války se podílel na vývoji atomové bomby. Jeho neortodoxní metody se hodily i při vyšetřování havárie raketoplánu Challenger, kde byl členem vyšetřovací komise.
12. května 1523 (495 let) se narodil český cestovatel, spisovatel, matematik a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova. Znal se s Tadeášem Hájkem z Hájku a vyráběl zeměměřičské a astronomické přístroje. Proslul ale především i obyčejným lidem srozumitelným cestopisem do oblasti dnešního Izraele.
Výhled na příští týden
- Měsíc a Venuše na večerní obloze
- Melotte 111, Coma Cluster
- Výročí: Skylab
- Výročí: Mercury-Atlas 9
- Výročí: Pioneer Venus 1
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
