Asteroid 2024 YR4 nakonec do Měsíce nenarazí
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, M. Micheli (ESA NEOCC)
V loňském roce upoutal pozornost celého světa objekt o velikosti přibližně 60 metrů, který se přiblížil k Zemi. Na krátkou dobu se asteroid 2024 YR4 stal nejnebezpečnějším asteroidem objeveným za posledních 20 let. Ačkoli bylo brzy vyloučeno, že by mohl dopadnout na Zemi, opustil nás v temnotách vesmíru s výhledem, že by mohl se 4% pravděpodobností 22. prosince 2032 zasáhnout Měsíc.
Do hry nyní vstoupil nejdokonalejší astronomický dalekohled, který v kosmickém prostoru máme. Dalekohled Jamese Webba (JWST). Otevřelo se krátké okno, ve kterém se mohl bezpečně zahledět směrem k planetce, která by pro nás jinak byla nyní nepozorovatelná. Jeho kamera NIRCam, pracující v blízkém infračerveném oboru, planetku zachytila a tím mohlo být riziko srážky s Měsícem definitivně vyloučeno.
Pro pozorovatele Měsíce je to škoda, byl by to jistě krásný pohled na explozi v podobě zjasnění na přivrácené polokouli a na vznik nového kráteru. Nová data z tohoto pozorování upřesnila dráhu planetky tak hodně, že nyní by měla Měsíc bezpečně minout ve vzdálenosti nejméně 20 000 km.
Když se asteroid 2024 YR4 na jaře loňského roku vzdálil od Země a zmizel z dohledu, všeobecně se předpokládalo, že nebude viditelný až do roku 2028. Mezinárodní tým astronomů však identifikoval dvě úzké příležitosti v únoru 2026, kdy by podle nich mohl Webb detekovat slabou tečku na hvězdném pozadí. A tyto hvězdy zde ležící dříve podrobně měřila evropská mise Gaia, takže jejich polohy jsou velmi dobře známy.
Vypadá to jednoduše, ale byla to celkem výzva. Namířit jeden z nejsložitějších přístrojů, jaký lidstvo kdy sestrojilo na téměř neviditelný objekt vzdálený mnoho milionů kilometrů – a poté přesně předpovědět jeho polohu téměř sedm let do budoucnosti.
Autor: NASA/JPL Center for Near-Earth Object Studies
Webbův teleskop byl navržen především ke studiu atmosfér planet u jiných hvězd a ke studiu galaxií a dalších rozsáhlých kosmických struktur vzdálených miliardy světelných let. Zorné pole dalekohledu je velmi malé a detekce jednoho z nejslabších asteroidů, na který se kdy zaměřil, vyžadovala mimořádnou přesnost. Pečlivé plánování a analýza pozorování byly koordinovány v úzké spolupráci mezi Koordinačním centrem pro blízkozemní planetky ESA, Centrem pro studium blízkozemních objektů NASA a operátory Webbova teleskopu.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA Planetary Defense
[2] NASA Blog
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
