Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Srážka se Zemí se nekoná

Srážka se Zemí se nekoná

Image of the asteroid 2024 YR4 taken by ESO’s Very Large Telescope (VLT).
Autor: ESO/O. Hainaut

Nová pozorování asteroidu 2024 YR4 pomocí Velmi velkého dalekohledu (VLT) Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších zařízení téměř vyloučila jeho dopad na Zemi. Asteroid byl pečlivě sledován kvůli zvýšené pravděpodobnosti srážky v roce 2032, která dosáhla až 3 %, což je historicky nejvyšší hodnota pro velký asteroid. Po aktuálních pozorováních pravděpodobnost klesla téměř na nulu.

Asteroid, o průměru 40 až 90 metrů, byl objeven koncem prosince 2024 a mohl zasáhnout Zemi 22. prosince 2032. Kvůli své velikosti a riziku se rychle dostal na vrchol seznamu rizik Evropské kosmické agentury (ESA). V polovině ledna poskytl VLT klíčová data pro přesnější výpočet dráhy asteroidu. Přesná měření vedla k počátečnímu nárůstu pravděpodobnosti dopadu nad 1 %, což je hranice pro zahájení opatření pro zmírnění dopadů katastrofy.

Další pozorování po celém světě zvýšila 18. února pravděpodobnost srážky na 3 %, což byla rekordní hodnota pro asteroid větší než 30 metrů. Hned následující den ale nová data z VLT snížila riziko na polovinu.

Postupné upřesňování dráhy asteroidu připodobňuje astronom Olivier Hainaut k zaostřování světelného paprsku – jak se zpřesňují pozorování, dráha se "zužuje" a pravděpodobnost dopadu se mění. Nyní je riziko srážky téměř nulové, konkrétně 0,001 %.

Asteroid 2024 YR4 se vzdaluje a je čím dál obtížnější jej pozorovat. Díky svým parametrům a tmavé obloze na observatoři Paranal v Chile je VLT ideální pro sledování takových objektů. Tato klíčová pozorování však ohrožuje průmyslový megaprojekt INNA společnosti AES Andes, který by mohl zhoršit kvalitu oblohy světelným znečištěním.

Hainaut upozorňuje, že jasnější obloha by zkrátila dobu, po kterou lze asteroidy jako 2024 YR4 sledovat, což by snížilo naši schopnost předvídat potenciální dopady a včas přijmout opatření na ochranu Země.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: 2024 YR4, Srážka


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »