Planetka 2024 YR4 aktuálně větším rizikem než Apophis

Planetka 2024 YR₄ byla objevena 27. prosince 2024 jedním z dalekohledů přehlídky oblohy ATLAS umístěným v Chile v Jižní Americe. Jak bylo později zjištěno výpočtem její dráhy, minula Zemi dva dny před jejím objevením 25. 12. ve vzdálenosti 828 800 km, což je možné vyjádřit ve vzdálenostech Měsíce jako 2,156 LD (lunar distances). 

Z provizorního označení je zřejmé, že byla objevena ve druhé polovině prosince (Y) a jako 117 objekt v této části měsíce (R₄). Podle spektroskopických a fotometrických pozorování se usuzuje, že se jedná o kamennou planetku (pravděpodobně typu S s převahou křemíku v horninách). Planetka se nyní vzdálí od Země a bude krátce pozorovatelná dalekohledem JWST. Poté se vrátí 17. 12. 2028. Díky následným pozorováním bude moci být upřesněna její dráha.

Planetka zaujala média na konci ledna, když z výpočtů nyní známé dráhy vyplynulo, že s pravděpodobností téměř 2 % se může srazit se Zemí 22. 12. 2032. A z dalších měření vyplynulo, že pravděpodobnost dokonce vzrostla na 2,8 procenta ke dni 18. 2., čímž byl překonán předchozí rekord stanovený blízkozemní planetkou (99942) Apophis z roku 2004. Jeho nejvyšší pravděpodobnost srážky se Zemí byla tehdy 2,7 %. Dnes však víme, že ve dvou následujících návratech se Apophis se Zemí nesrazí. 

Je paradoxní, že zvýšená pravděpodobnost srážky je důsledkem našich stále se zlepšujících poznatků o budoucí dráze planetky, protože s tím, jak se zmenšuje oblast, kde se pravděpodobně bude planetka 22. 12. 2032 nacházet, tím větší část této oblasti Země vyplňuje. Z toho ale vyplývá, že i když Země bude vyplňovat stále větší oblast pravděpodobného výskytu planetky, jak se bude upřesňovat její dráha, může se stát (a pravděpodobně se tak i stane), že pravděpodobnost srážky náhle spadne na nulu. To proto, že stále užší "úsečka" náhle přestane zasahovat Zemi.

Pro případnou budoucí srážku by bylo dobré znát blíže velikost a další fyzikální parametry tělesa. Nyní vycházíme pouze z její odrazivosti a nejpravděpodobnějšího složení. Podle toho, jak moc odrazivý její povrch je, měla by její velikost sahat do rozmezí 40 až 90 metrů. 

Srážka s podobně velkým tělesem přesahujícím svou velikostí Čeljabinský meteorit a sahající až do oblasti Tunguzského tělesa z roku 1908 by nebyla ničím příjemným. Ale stále máme dost možností s tím něco udělat. V první řadě budeme moci upřesnit tvar a složení tělesa a tím i odhadnout jeho soudržnost. A jak ukázal i příklad impaktoru do planetky Dimorphos, můžeme i pozměnit trošičku jeho dráhu a tím případně změnit dráhu tak, aby se srážka dala vyloučit. A když k tomu přidáme, že nyní je asi 1% šance, že zasáhne Měsíc, tak si můžeme položit otázku, zda by nebylo nakonec extrémně zajímavé, kdyby zasáhla právě našeho souputníka.

Aktualizace: 

Již 21. února přišla zpráva, že pravděpodobnost zásahu planetkou 2024 YR4 dramaticky klesla z 3,1 na 0,36 %. To dobře souhlasí s očekáváním. Přesto situace ještě není uzavřena a planetku bude třeba i nadále sledovat. 

Vývoj pravděpodobnostní oblasti v okolí Země a Měsíce v průběhu pozorovací kampaně ukazuje následující video ESO:

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blogs.esa.int
[2] Wikipedia