Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  James Webb našel stavební kameny života v Magellanově mračnu

James Webb našel stavební kameny života v Magellanově mračnu

JWST (vesmírný dalekohled Jamese Webba), ilustrace
Autor: NASA GSFC/CIL/Adriana Manrique Gutierrez

Když astronomové pátrají po původu života, nemyslí tím hned zelené mužíky. Zajímají je především stavební kameny – jednoduché molekuly, které mohou dát vznik složitějším organickým látkám. Dosud jsme takové sloučeniny nacházeli hlavně v naší Galaxii, Mléčné dráze. Ale nový objev posouvá hranice o celý mezihvězdný skok dál.

Poprvé byly komplexní organické molekuly pevně vázané v ledu detekovány mimo naši galaxii, v Malém Magellanově mračnu. A to díky pozorování kosmického teleskopu Jamese Webba.

 Ledová kolébka hvězd

Poloha protohvězdy ST6 Autor: Marta Sewiło et al 2025 ApJL 992 L30
Poloha protohvězdy ST6
Autor: Marta Sewiło et al 2025 ApJL 992 L30
Když se rodí hvězda, vzniká v obrovském mračnu prachu a plynu. V nejchladnějších částech se plyn kondenzuje na povrchy prachových zrnek a vytváří kosmický led – směs vody, oxidu uhličitého, metanu, čpavku a řady jiných molekul. Na těchto ledových zrnech probíhá tichá chemie, která může vytvářet složitější látky: alkoholy, kyseliny i prekurzory aminokyselin.

Tyto „chemické inkubátory“ jsou známé z naší Galaxie – například v oblastech Orionu. Ale až nyní jsme se dokázali podívat, co se děje v jiné galaxii, s odlišnými podmínkami.

Protohvězda ST6 – okno do jiné chemie

Cílem pozorování byla protohvězda ST6 ve Velkém Magellanově mračnu, galaxii vzdálené asi 180 tisíc světelných let. Toto mračno má menší obsah těžších prvků než Mléčná dráha – astronomové říkají, že má nižší metalicitu, zhruba třetinu sluneční. To je důležité: právě těžší prvky (uhlík, kyslík, dusík, síra) tvoří základ organické chemie. Mnozí by tedy čekali, že v takovém prostředí bude chemie chudší a vývoj života složitější.

Tým vedený Martou Sewiło z NASA Goddard Space Flight Center ale ukázal opak. Pomocí přístroje MIRI-MRS na teleskopu JWST analyzovali infračervené spektrum vlnových délek 5 až 28 mikrometrů. A právě v tomto spektru se objevily podpisy několika poměrně složitých organických molekul.

Chemie mimo Mléčnou dráhu

Molekuly ve spektru protohvězdy ST6 Autor: Marta Sewiło et al 2025 ApJL 992 L30
Molekuly ve spektru protohvězdy ST6
Autor: Marta Sewiło et al 2025 ApJL 992 L30
V ledu obklopujícím protohvězdu ST6 byly jednoznačně identifikovány methanol (CH₃OH), acetaldehyd (CH₃CHO), ethanol (CH₃CH₂OH), methyl-formiát (HCOOCH₃) a dokonce octová kyselina (CH₃COOH) – látka, kterou známe jako hlavní složku octa. Právě ta byla v pevném stavu zachycena vůbec poprvé v dějinách pozorování vesmíru.

To, že se všechny tyto látky objevily v tak vzdáleném a odlišném prostředí, je překvapivé. Znamená to, že vesmírná chemie je univerzálnější, než jsme si mysleli. I v galaxiích s menším množstvím těžkých prvků mohou probíhat stejné reakce, které známe z našich hvězdných kolébek. 

„Je to, jako bychom objevili kuchařku života napsanou v jiném jazyce, ale podle stejného receptu,“ shrnula Sewiło. 

Proč je to důležité

Tyto molekuly komplexní organické molekuly nejsou přímo biomolekulami, ale sloučeninami, které se mohou stát mezikrokem na cestě k nim. Například ethanol a methanol mohou sloužit jako výchozí látky pro syntézu cukrů nebo aminokyselin. V laboratořích se z nich daří získat ještě složitější molekuly po vystavení ultrafialovému záření – což je běžný proces v mezihvězdných oblacích.

Pokud tedy i v galaxii s nízkou metalicitou existují tyto základní chemické ingredience, pak vesmír disponuje potřebnými surovinami pro chemii života mnohem častěji, než jsme předpokládali.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Marta Sewiło et al 2025 ApJL 992 L30



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Složité organické molekuly, Protohvězda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »