Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmírné přesýpací hodiny zachycené v detailu jako nikdy předtím
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírné přesýpací hodiny zachycené v detailu jako nikdy předtím

Protohvězda obklopená tmavými oblaky prachu (katalogové označení L1527), která jsou na infračerveném záběru doslova rozzářená. Snímek přístrojem Near-Infrared Camera (NIRCam) vesmírného dalekohledu Jamese Webba.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) pořídil pomocí kamery NIRcam fotografii protohvězdy L1527 vzdálené 460 světelných let od planety Země, která se nachází v souhvězdí Býka. Jde o vznikající hvězdu s velice nestabilním tvarem, ve které však ještě neprobíhají termonukleární reakce. Kolem ní se díky gravitaci mísí hustá oblaka prachu, což lze jasně vidět na fotografii, kde oranžové odstíny reprezentují hustá mračna a modré ta řidší. Protohvězda při svém vývoji vyvrhává oblaka plynů. Tyto výtrysky se následně srážejí s okolní hmotou, čímž vyvářejí tvar připomínající přesýpací hodiny.

Uprostřed fotografie lze zahlédnout i protoplanetární disk hvězdy, za kterým se nám protohvězda schovává. Prstenec o velikosti Sluneční soustavy propouští světlo dvěma směry, což může za zajímavé osvětlení mlhoviny, a je také jedním z hlavních zdrojů hmoty pro zvětšování 100 000 let staré protohvězdy.

Obecně jde o fotograficky těžký objekt, a to i pro teleskopy jako je např. Hubbleův vesmírný dalekohled, protože září hlavně v infračerveném oboru světla. Pro dalekohledy pracující ve viditelném spektru je téměř nezachytitelný. Vesmírnému teleskopu Jamese Webba to ale naopak hraje do karet, jelikož byl na pozorování v infračerveném oboru navržen.

Více detailů o této rodící se planetární soustavě jsme přinesli v následujících článcích:

ALMA objevila mladou hvězdu s pokrouceným protoplanetárním diskem

Rodí se nová planetární soustava

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org
[2] nasa.gov
[3] esawebb.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Jwst, Protohvězda, Protohvězda L1527


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »