Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Rodí se nová planetární soustava

Rodí se nová planetární soustava

Vznikající planetární soustava L1527 IRS Autor: Spitzer Space Telescope
Vznikající planetární soustava L1527 IRS
Autor: Spitzer Space Telescope
Astronomové objevili a „zvážili“ doposud nejmladší vznikající planetární soustavu L1527 IRS (je známá též jako IRAS 04368+2557). Právě se rodící nová hvězda v souhvězdí Býka je obklopena rotujícím diskem z prachu a plynu. Od Země ji dělí vzdálenost 450 světelných roků.

Současná hmotnost hvězdy dosahuje pouze jedné pětiny sluneční hmotnosti. Astronomové však předpokládají, že si bude ze svého okolí přitahovat další materiál, až nakonec „doroste“ do velikosti našeho Slunce. Obklopující disk obsahuje materiál postačující na vytvoření minimálně sedmi planet velikosti Jupiteru.

„Tento velmi mladý objekt obsahuje všechny základní prvky vznikající planetární soustavy,“ říká John Tobin (National Radio Astronomy Observatory, NRAO). K podrobnějšímu výzkumu objektu s označením L1527 IRS, který se nachází v oblasti vzniku hvězd s názvem Taurus Cloud, použil John Tobin se svými spolupracovníci radioteleskopy Submillimeter Array (SMA) a Combined Array for Millimeter-wave Astronomy (CARMA).

Stáří této rodící se planetární soustavy je přibližně 300 000 let (pro porovnání: stáří Sluneční soustavy je 4,6 miliardy roků). „Může však být ještě mladší – vše závisí na tom, jakou rychlostí docházelo v uplynulém období k akumulaci hmoty,“ dodává John Tobin.

Tato mladá hvězda je jedním z nejbližších příkladů rané etapy hvězdného vývoje. K detekci prachu a oxidu uhelnatého astronomové použili radioteleskopy pracující v oboru milimetrových rádiových vln. Nejprve se jim podařilo přesvědčivě dokázat, že mladá hvězda je obklopena materiálem v podobě rotujícího disku, a poté byli schopni určit hmotnost samotné protohvězdy.

Vznikající planetární soustava L1527 IRS Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Vznikající planetární soustava L1527 IRS
Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Na základě změření Dopplerova posuvu rádiových vln, vyzařovaných oxidem uhličitým uvnitř disku, bylo možné zjistit, že oběžná rychlost částic se mění se vzdáleností materiálu od mateřské hvězdy stejným způsobem, jako oběžná rychlost planet ve Sluneční soustavě. „Tato tzv. keplerovská rotace představuje jeden z prvních důležitých kroků k nastartování vzniku planet,“ říká Hsin-Fang Chiang (University of Illinois a Institute for Astronomy of the University of Hawaii).

„Toto je nejmladší doposud objevená protohvězda, u níž můžeme pozorovat charakteristické rysy v obklopujícím disku,“ říká John Tobin. V mnoha ohledech je tato soustava velmi podobná tomu, jak si myslíme, že vypadala Sluneční soustava, když byla ještě velmi mladá. Již dřívější pozorování dalekohledy Gemini Observatory naznačovala přítomnost velkého disku obklopujícího protohvězdu. To motivovalo Johna Tobina a jeho spolupracovníky, aby pokračovali v pozorováních s vysokým rozlišením v oboru milimetrových vln, což jim nakonec umožnilo potvrdit přítomnost disku a změřit jeho rotaci.

„Dokonalejší schopnosti radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) na severu Chile nám dovolí studovat více takových objektů i ve větších vzdálenostech,“ říká John Tobin. „Prostřednictvím tohoto radioteleskopu budeme schopni se dozvědět více o tom, jak disky v okolí protohvězd vznikají a jak rychle mladé hvězdy dorostou do plné velikosti. Mnohem lépe tak porozumíme počátečním okamžikům života planetárních soustav,“ dodává John Tobin.

Zdroj: www.nrao.edu a www.sci-news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: L1527 IRS, Exoplaneta


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »