Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Záhadná exoplaneta vypadá při každém pozorování jinak
Jan Herzig Vytisknout článek

Záhadná exoplaneta vypadá při každém pozorování jinak

Umělecké představa planety na pozadí jasné hvězdy, podél jejíž dráhy se natahují oblaka vodíku uniklého z atmosféry.
Autor: NASA, ESA, and Joseph Olmsted (STScI)

Hubbleův kosmický dalekohled se v nedávné době zaměřil na červeného trpaslíka s názvem AU Microscopii. Jedná se o mladou hvězdu, která vznikla před přibližně 23 miliony let. Je tedy zhruba 200krát mladší než naše Slunce. Od Země ji dělí jen 32 světelných let. Objektem zájmu vědců se však v tomto případě nestala samotná hvězda, ale jedna z exoplanet, které kolem ní obíhají. Konkrétně ta, která obíhá této hvězdě nejblíže, AU Mic b. Z měření změn jasnosti mateřské hvězdy o ní dokázali astronomové zjistit velmi zajímavé informace.

Ukázalo se, že se planeta nepředvídatelně mění mezi jednotlivými pozorováními provedenými HST. Při prvním pozorování nejevila žádné známky toho, že by nějakým způsobem výrazněji ztrácela atmosféru. Když se na ni ale dalekohled zaměřil o rok a půl později, bylo zcela jasné, že se její atmosféra postupně vypařuje. Nyní vás může napadnout otázka, jak se může atmosféra vypařit. Možná to v tomto ohledu není úplně vhodně zvolený výraz, jelikož vypařování je samozřejmě přechod látky z kapalného skupenství do plynného. Tato exoplaneta však má jako drtivá většina ostatních plynnou, nikoliv kapalnou atmosféru, a i kdyby se u nějaké planety začal její kapalný obal vypařovat, změní se v plynný a planeta stále mít atmosférou bude.

Zde ale jde o to, že působením extrémní radiace, o které si povíme za chvíli, jsou molekuly vodíku v atmosféře výrazně zahřívány. A jak nejspíše víte, teplota vlastně popisuje rychlost pohybu částic. V jednu chvíli jsou částice natolik zahřány, a tím i urychleny, že překročí tzv. únikovou rychlost. To je rychlost potřebná pro opuštění sféry gravitačního vlivu mateřského tělesa, tedy exoplanety AU Mic b. Když jí molekuly dosáhnou, uniknou do kosmického prostoru a exoplaneta tedy o atmosféru přijde.

Červení trpaslíci jako AU Microscopii jsou vůbec nejhojnější hvězdy v naší Galaxii. Mělo by kolem nich tudíž obíhat i nejvíce planet. Velkou otázkou však stále zůstává, zda na nějakých exoplanetách obíhajících tyto hvězdy panují podmínky vhodné pro život. Mladí červení trpaslíci jsou totiž velmi aktivní hvězdy produkující ohromné erupce, při kterých do svého okolí vysílají velké množství s životem neslučitelného záření. Takto aktivní jsou navíc mnohem déle než hvězdy podobné Slunci. Jejich erupce jsou poháněny intenzivními magnetickými poli, která se zamotávají při turbulentních či vířivých pohybech v atmosféře.

Když je toto zamotání již příliš silné, dojde k rozdělení a přepojení smyček magnetického pole, jev známý odborně jako rekonexe. Přitom se uvolní sto až tisíckrát více energie než při obdobných událostech probíhajících na naší životodárné hvězdě. Tyto procesy jsou vůbec nejintenzivnější právě u mladých, ještě se vyvíjejících hvězd. Formující se planety tak během prvních stovek milionů let života čelí extrémně intenzivnímu hvězdnému větru a ultrafialovému záření. To může stačit ke kompletnímu úniku jejich celých atmosfér.

AU Mic b zabere jeden oběh kolem své hvězdy jen 8,46 dne. Nachází se přitom ve vzdálenosti pouhých zhruba 10 milionů kilometrů od ní. To odpovídá šestině vzdálenosti Merkuru od Slunce. Její průměr je asi čtyřikrát větší než průměr Země. Objevena byla v roce 2020 teleskopy Spitzer a TESS tranzitní metodou. 

Změny atmosféry v krátkém časovém horizontu by mohly souviset právě s aktivitou hvězdy AU Mic. Výrony energie z ní totiž mohou být velmi proměnlivé. Možným vysvětlením je to, že silná erupce, která nastala sedm hodin před pozorováním, kdy nebyl zaznamenán žádný únik atmosféry, fotoionizovala unikající vodík natolik, že se stal průhledným. V tomto případě by neblokoval světlo hvězdy a dalekohled by ho tedy nezaznamenal. 

Dalším možností je to, že hvězdný vítr přímo tvaruje mračna uniklého vodíku tak, že někdy jsou a někdy nejsou vidět. V každém případě se jedná o velmi zajímavé těleso, které bude podrobeno dalšímu výzkumu. V budoucnu se tak snad dozvíme jasnou pravdu o příčině proměnlivého vzhledu této exoplanety.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Ztráta atmosféry, Mladá hvězda, Červený trpaslík, Exoplaneta, HST Hubble Space Telescope


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

skvrna 3590

Newton 114/500/modifik.Dobson, 1/10000 s, ISO 3200.

Další informace »