Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Organizace SETI rozšiřuje "hon" na rádiové signály z cizích světů

Organizace SETI rozšiřuje "hon" na rádiové signály z cizích světů

Umělecká představa ukazuje hypotetickou planetu s měsícem obíhající červeného trpaslíka.
Autor: NASA

Pátrání po rádiových signálech z cizích světů se nyní rozšiřuje na 20 000 planetárních systémů kolem červených trpaslíků.  Důvodem rozšiřování seznamu je změna pohledu na planety u červených trpaslíků. Až do dnes bylo mnoho z nich považováno za špatné cíle pro inteligentní mimozemský život.

Instituce SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence - Hledání mimozemské inteligence) nyní poskytla nová vědecká data, která dokládají, že systémy obíhající kolem červených trpaslíků (dlouho žijící hvězdy, které jsou v průměru o miliardu let starší než naše Slunce) stojí za to prozkoumat.

Je to jeden z případů, kdy starší je lepší,“ říká astronom Seth Shostak z Kalifornie, kde sídlí organizace SETI, soukromá nezisková organizace pro hledání mimozemské civilizace. Starší hvězdné systémy měly více času vytvořit inteligentní druh.

Součástí dvouletého projektu je výběr z 70 000 červených trpaslíků a zkoumání 20 000 těch nejbližších společně s tělesy obíhajících kolem hvězdy.

Vědci budou využívat radiointerferometr Allenn Teleskop Array v severní Kalifornii, jedná se o skupinu 42 antén, které budou simultánně pozorovat tři hvězdy.

Budeme zkoumat cílené systémy v  kmitočtových pásmech mezi 1-10 GHz,“ doplňuje vědec Gerry Harp ze SETI.  „Zhruba polovina je v tzv. „magických frekvencích“ – míst, které jsou v přímém vztahu k základním matematickým konstantám. Je rozumné spekulovat, že by se mimozemšťané pokoušeli přilákat pozornost generovanými signály na těchto zvláštních frekvencích.“

Po dlouho dobu bylo hledání kolem červených trpaslíků vyloučeno, protože obyvatelné zóny jsou kolem tohoto druhu hvězd velmi malé. Červení trpaslíci jsou totiž hvězdy mnohem méně hmotné a chladnější než naše Slunce. Obyvatelná oblast se tudíž u nich nachází blíže než u hvězd podobných Slunci. Navíc její slapové síly způsobí vázanou rotaci planety (planeta se otočí kolem své osy za stejnou dobu, za jakou oběhne kolem své hvězdy). Tím pádem nastává problém, protože jedna strana planety je neustále horká, zatímco odvrácená je tmavá a chladná.

Nedávno však vědci zjistili, že pokud mají tyto světy oceány nebo atmosféru, může být teplo transportováno z osvícené strany na temnou stranu, a že tedy přístupná životu může být velká část povrchu. Kromě toho, data exoplanet naznačují, že jedna šestina až jedna polovina červených trpaslíků mají planety v obyvatelných zónách, což je procento srovnatelné nebo větší než u hvězd podobných Slunci.

Odborníci „loví“ stopy po mimozemské civilizaci po dobu šesti desetiletí, ale dosud nenalezli žádný důkaz. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: SETI, Exoplaneta, Červený trpaslík


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »