Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Organizace SETI rozšiřuje "hon" na rádiové signály z cizích světů

Organizace SETI rozšiřuje "hon" na rádiové signály z cizích světů

Umělecká představa ukazuje hypotetickou planetu s měsícem obíhající červeného trpaslíka.
Autor: NASA

Pátrání po rádiových signálech z cizích světů se nyní rozšiřuje na 20 000 planetárních systémů kolem červených trpaslíků.  Důvodem rozšiřování seznamu je změna pohledu na planety u červených trpaslíků. Až do dnes bylo mnoho z nich považováno za špatné cíle pro inteligentní mimozemský život.

Instituce SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence - Hledání mimozemské inteligence) nyní poskytla nová vědecká data, která dokládají, že systémy obíhající kolem červených trpaslíků (dlouho žijící hvězdy, které jsou v průměru o miliardu let starší než naše Slunce) stojí za to prozkoumat.

Je to jeden z případů, kdy starší je lepší,“ říká astronom Seth Shostak z Kalifornie, kde sídlí organizace SETI, soukromá nezisková organizace pro hledání mimozemské civilizace. Starší hvězdné systémy měly více času vytvořit inteligentní druh.

Součástí dvouletého projektu je výběr z 70 000 červených trpaslíků a zkoumání 20 000 těch nejbližších společně s tělesy obíhajících kolem hvězdy.

Vědci budou využívat radiointerferometr Allenn Teleskop Array v severní Kalifornii, jedná se o skupinu 42 antén, které budou simultánně pozorovat tři hvězdy.

Budeme zkoumat cílené systémy v  kmitočtových pásmech mezi 1-10 GHz,“ doplňuje vědec Gerry Harp ze SETI.  „Zhruba polovina je v tzv. „magických frekvencích“ – míst, které jsou v přímém vztahu k základním matematickým konstantám. Je rozumné spekulovat, že by se mimozemšťané pokoušeli přilákat pozornost generovanými signály na těchto zvláštních frekvencích.“

Po dlouho dobu bylo hledání kolem červených trpaslíků vyloučeno, protože obyvatelné zóny jsou kolem tohoto druhu hvězd velmi malé. Červení trpaslíci jsou totiž hvězdy mnohem méně hmotné a chladnější než naše Slunce. Obyvatelná oblast se tudíž u nich nachází blíže než u hvězd podobných Slunci. Navíc její slapové síly způsobí vázanou rotaci planety (planeta se otočí kolem své osy za stejnou dobu, za jakou oběhne kolem své hvězdy). Tím pádem nastává problém, protože jedna strana planety je neustále horká, zatímco odvrácená je tmavá a chladná.

Nedávno však vědci zjistili, že pokud mají tyto světy oceány nebo atmosféru, může být teplo transportováno z osvícené strany na temnou stranu, a že tedy přístupná životu může být velká část povrchu. Kromě toho, data exoplanet naznačují, že jedna šestina až jedna polovina červených trpaslíků mají planety v obyvatelných zónách, což je procento srovnatelné nebo větší než u hvězd podobných Slunci.

Odborníci „loví“ stopy po mimozemské civilizaci po dobu šesti desetiletí, ale dosud nenalezli žádný důkaz. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: SETI, Exoplaneta, Červený trpaslík


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »