Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Organizace SETI rozšiřuje "hon" na rádiové signály z cizích světů

Organizace SETI rozšiřuje "hon" na rádiové signály z cizích světů

Umělecká představa ukazuje hypotetickou planetu s měsícem obíhající červeného trpaslíka.
Autor: NASA

Pátrání po rádiových signálech z cizích světů se nyní rozšiřuje na 20 000 planetárních systémů kolem červených trpaslíků.  Důvodem rozšiřování seznamu je změna pohledu na planety u červených trpaslíků. Až do dnes bylo mnoho z nich považováno za špatné cíle pro inteligentní mimozemský život.

Instituce SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence - Hledání mimozemské inteligence) nyní poskytla nová vědecká data, která dokládají, že systémy obíhající kolem červených trpaslíků (dlouho žijící hvězdy, které jsou v průměru o miliardu let starší než naše Slunce) stojí za to prozkoumat.

Je to jeden z případů, kdy starší je lepší,“ říká astronom Seth Shostak z Kalifornie, kde sídlí organizace SETI, soukromá nezisková organizace pro hledání mimozemské civilizace. Starší hvězdné systémy měly více času vytvořit inteligentní druh.

Součástí dvouletého projektu je výběr z 70 000 červených trpaslíků a zkoumání 20 000 těch nejbližších společně s tělesy obíhajících kolem hvězdy.

Vědci budou využívat radiointerferometr Allenn Teleskop Array v severní Kalifornii, jedná se o skupinu 42 antén, které budou simultánně pozorovat tři hvězdy.

Budeme zkoumat cílené systémy v  kmitočtových pásmech mezi 1-10 GHz,“ doplňuje vědec Gerry Harp ze SETI.  „Zhruba polovina je v tzv. „magických frekvencích“ – míst, které jsou v přímém vztahu k základním matematickým konstantám. Je rozumné spekulovat, že by se mimozemšťané pokoušeli přilákat pozornost generovanými signály na těchto zvláštních frekvencích.“

Po dlouho dobu bylo hledání kolem červených trpaslíků vyloučeno, protože obyvatelné zóny jsou kolem tohoto druhu hvězd velmi malé. Červení trpaslíci jsou totiž hvězdy mnohem méně hmotné a chladnější než naše Slunce. Obyvatelná oblast se tudíž u nich nachází blíže než u hvězd podobných Slunci. Navíc její slapové síly způsobí vázanou rotaci planety (planeta se otočí kolem své osy za stejnou dobu, za jakou oběhne kolem své hvězdy). Tím pádem nastává problém, protože jedna strana planety je neustále horká, zatímco odvrácená je tmavá a chladná.

Nedávno však vědci zjistili, že pokud mají tyto světy oceány nebo atmosféru, může být teplo transportováno z osvícené strany na temnou stranu, a že tedy přístupná životu může být velká část povrchu. Kromě toho, data exoplanet naznačují, že jedna šestina až jedna polovina červených trpaslíků mají planety v obyvatelných zónách, což je procento srovnatelné nebo větší než u hvězd podobných Slunci.

Odborníci „loví“ stopy po mimozemské civilizaci po dobu šesti desetiletí, ale dosud nenalezli žádný důkaz. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: SETI, Exoplaneta, Červený trpaslík


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »