Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hubbleův dalekohled objevil neobvykle vznikající protoplanetu
Jan Herzig Vytisknout článek

Hubbleův dalekohled objevil neobvykle vznikající protoplanetu

Umělecká představa AB Aurigae b
Autor: NASA/ESA

Astronomové za pomoci Hubbleova dalekohledu nalezli protoplanetu během intenzivního, „násilného” procesu nazvaného nestabilita disku. V této fázi protoplanetární disk obklopující hvězdu chladne a vlivem gravitace je rozdělen na jednu nebo více planet. Vědci dlouhou dobu hledali jasný důkaz tohoto procesu, kterým by se mohla stát protoplaneta AB Aurigae b, kterou pozoroval Hubbleův dalekohled.

Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) přímo vyfotografoval exoplanetu Jupiterova typu formující se výše nastíněným procesem. Tento objev podpořil dlouho diskutovanou teorii o diskové nestabilitě. Pozorovaná planeta se nachází uvnitř prachoplynného protoplanetárního disku s výraznou spirální strukturou vířící kolem hvězdy. Stáří disku se odhaduje zhruba na dva miliony let, což odpovídá stáří Sluneční soustavy v době jejího vzniku. Nachází se u mladé hvězdy AB Aurigae, která je od Země vzdálená asi 531 světelných let a promítá se do souhvězdí Vozky. Příroda je chytrá, dovoluje planetám vzniknout mnoha různými způsoby,” řekl Thayne Currie, vedoucí studie.

Všechny planety se vyvíjí z materiálu, který pochází z cirkumstelárního disku. V současné době uznávaná teorie vzniku plynných planet je nazývána jako “akrece jádra”. Podle této teorie se plynné planety nacházející se v protoplanetárním disku vyvíjejí z velmi malých objektů o velikosti od prachových zrn až po balvany. Tato tělesa se postupně srážejí dohromady a vzniká větší a větší jádro, které později začíná pomalu přitahovat i plyn z disku. Naproti tomu formace planet podle teorie diskové nestability vypadá úplně jinak. Masivní disk kolem hvězdy chladne a gravitace zapříčiní jeho rozdělení na jeden či více fragmentů o velikosti planety.

Nově se formující exoplaneta byla pozorována v soustavě mladé hvězdy AB Aurigae, která je od Země vzdálena 531 světelných let, dosahuje jasnosti 7 mag a na pozemské obloze se promítá do souhvězdí Vozky. Protoplaneta, o níž se studie opírá, je první objevená v tomto systému a nese tak označení AB Aurigae b. Tato planeta je pravděpodobně zhruba devětkrát hmotnější než Jupiter a svoji stálici obíhá ve vzdálenosti asi 13,8 miliard kilometrů, což je více než dvojnásobek vzdálenosti, v jaké  Pluto obíhá Slunce. V této vzdálenosti od hvězdy by formování akrecí jádra zabralo extrémně dlouhý čas, pokud by to vůbec bylo možné. Podle toho vědci usoudili, že právě vznik diskovou nestabilitou umožnil planetě obíhat v takové vzdálenosti. 

Aktuální snímky protoplanetárního disku z AB Aurigae Autor: NASA/HST
Aktuální snímky protoplanetárního disku z AB Aurigae
Autor: NASA/HST
Nová analýza kombinuje data ze dvou přístrojů HST, spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) a infračervené kamery a spektrometru NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer). Tato data byla porovnána s měřeními z nejmodernější planetární kamery nazývané SCExAO na japonském dalekohledu Subaru, který se nachází na vrcholu hory Mauna Kea a jehož průměr primárního zrcadla činí 8,2 metru. Množství dat z vesmírné i pozemské observatoře se ukázalo jako zásadní pro rozlišení protoplanety od komplikovaného disku. Interpretace tohoto systému je nesmírně náročná. To je také jeden z důvodů, proč jsme pro naši studii potřebovali Hubbleův dalekohled, abychom lépe rozlišili záři disku od planet,” pokračuje Thayne Currie. Výzkumu také napomohl fakt, že protoplanetární disk obklopující AB Aurigae je nakloněn tak, že ho ze Země pozorujeme shora” a můžeme ho tak vidět prakticky celý. 

Tento pohyb bychom nemohli detekovat za jeden nebo dva roky. Hubble poskytl, v kombinaci se Subaru, pozorování v průběhu 13 let, které bylo teprve dostatečné ke zjištění orbitálního pohybu pozorovaného tělesa,” shrnul Currie. Tento objev využil jak pozemského, tak vesmírného dalekohledu a právě  s historickými pozorováními Hubbleova dalekohledu jsme se dokázali vrátit v čase a rozlišit pohyb planety. Objekt AB Aurigae b byl nyní zkoumán na více vlnových délkách, čímž byly získány solidní výsledky,” doplnil Olivier Guyon z University of Arizona a dalekohledu Subaru. Tyto výslekdy jsou jasným důkazem toho, že některé planety mohou vzniknout diskovou nestabilitou,” zdůraznil ještě Alan Boss z Carnegie Institution of Science ve Washingtonu D.C.

Porozumění počátkům vzniku planet podobných Jupiteru nabízí astronomům lepší povědomí také o historii samotné Sluneční soustavy. Objev takovéto protoplanety zároveň vyšlapává” cestu budoucím studiím chemického složení protoplanetárních disků pomocí dalekohledu Jamese Webba.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, celý svůj život ale žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. Je vítězem soutěže Zlatý oříšek 2021. V témže roce vyhrál 18. ročník Astronomické olympiády kategorie GH, o rok později pak 19. ročník v kategorii EF.

Štítky: AB Aurigae, Protoplanetární disk, Exoplaneta, HST Hubble Space Telescope


27. vesmírný týden 2022

27. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 7. do 10. 7. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Planety jsou vidět na ranní obloze. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. Aktivita Slunce je nízká. SLS je zpět ve VAB po úspěšném testu. Starship 24 a Super Heavy B7 poprvé se všemi motory. Před čtvrtstoletím se podařilo první úspěšné přistání na Marsu od mise Viking ze sedmdesátých let 20. století.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »