Vědci objevili planetu obíhající kolem nejbližší samostatné hvězdy
Autor: Credit: ESO/M. Kornmesser
Pomocí Velmi velkého dalekohledu Evropské jižní observatoře (VLT ESO) astronomové objevili exoplanetu obíhající kolem známé Barnardovy hvězdy, nejbližší osamělé hvězdy u našeho Slunce. Na této nově objevené exoplanetě, která má nejméně polovinu hmotnosti Venuše, trvá rok jen něco málo přes tři pozemské dny. Pozorování astronomů rovněž naznačují existenci dalších tří kandidátů na exoplanety na různých oběžných drahách kolem hvězdy.
Tisková zpráva ESO z 1. 10. 2024
Barnardova hvězda, která se nachází pouhých šest světelných let od nás, je druhým nejbližším hvězdným systémem - po trojhvězdné skupině Alfa Centauri - a nejbližší samostatnou hvězdou k nám. Díky své blízkosti už v minulosti byla cílem hledání exoplanet podobných Zemi. Slibný objev z roku 2018 ale nebyl dosud potvrzen. Místo toho došlo k objevu jinému.
Objev této nové exoplanety - oznámený v článku publikovaném dnes v časopise Astronomy & Astrophysics - je výsledkem pozorování provedených v posledních pěti letech pomocí dalekohledu VLT ESO, který se nachází na observatoři Paranal v Chile. „I když to trvalo dlouho, vždy jsme si byli jisti, že něco najdeme,“ říká Jonay González Hernández, vědecký pracovník Instituto de Astrofísica de Canarias ve Španělsku a hlavní autor článku. Astronomové hledali signály od možných exoplanet v okolí obyvatelné zóny Barnardovy hvězdy - tedy v oblasti, kde se na povrchu případné planety může vyskytovat kapalná voda.
Autor: Credit: IEEC/Science-Wave – Guillem Ramisa
Barnard b, jak je nově objevená exoplaneta označena, je k Barnardově hvězdě dvacetkrát blíže než Merkur ke Slunci. Kolem své hvězdy oběhne za 3,15 pozemského dne a její povrchová teplota se pohybuje kolem 125 °C. „Barnard b je jednou z exoplanet s nejnižší známou hmotností a jednou z mála známých exoplanet s hmotností menší než hmotnost Země. Planeta se však nachází příliš blízko hostitelské hvězdy, blíže než v obyvatelné zóně,“ vysvětluje González Hernández. „I když je hvězda asi o 2500 stupňů chladnější než naše Slunce, je tam příliš horko na to, aby se na povrchu planety udržela kapalná voda.“
Pro svá pozorování astronomové použili vysoce přesný přístroj ESPRESSO, který je určen k měření kmitání hvězdy způsobeného gravitačním působením jedné nebo více obíhajících planet. Výsledky získané z těchto pozorování byly potvrzeny údaji z dalších přístrojů, které se rovněž specializují na lov exoplanet: HARPS na observatoři ESO La Silla, HARPS-N a CARMENES. Nová data zároveň nepotvrzují existenci exoplanety ohlášené v roce 2018.
Kromě potvrzené planety objevil mezinárodní tým také náznaky dalších tří kandidátů. K ověření existence těchto kandidátů však budou zapotřebí další pozorování pomocí ESPRESSO. „Nyní musíme pokračovat v pozorování této hvězdy, abychom potvrdili signály dalších kandidátů,“ říká Alejandro Suárez Mascareño, výzkumník rovněž z Instituto de Astrofísica de Canarias a spoluautor studie. „Ale objev této planety spolu s dalšími předchozími objevy, jako jsou Proxima b a d, ukazuje, že planety s nízkou hmotností máme doslova za humny.“
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO z 1. 10. 2024 (EN)
O autorovi
Petr Sobotka
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
