Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  James Webb našel stavební kameny života v Magellanově mračnu

James Webb našel stavební kameny života v Magellanově mračnu

JWST (vesmírný dalekohled Jamese Webba), ilustrace
Autor: NASA GSFC/CIL/Adriana Manrique Gutierrez

Když astronomové pátrají po původu života, nemyslí tím hned zelené mužíky. Zajímají je především stavební kameny – jednoduché molekuly, které mohou dát vznik složitějším organickým látkám. Dosud jsme takové sloučeniny nacházeli hlavně v naší Galaxii, Mléčné dráze. Ale nový objev posouvá hranice o celý mezihvězdný skok dál.

Poprvé byly komplexní organické molekuly pevně vázané v ledu detekovány mimo naši galaxii, v Malém Magellanově mračnu. A to díky pozorování kosmického teleskopu Jamese Webba.

 Ledová kolébka hvězd

Poloha protohvězdy ST6 Autor: Marta Sewiło et al 2025 ApJL 992 L30
Poloha protohvězdy ST6
Autor: Marta Sewiło et al 2025 ApJL 992 L30
Když se rodí hvězda, vzniká v obrovském mračnu prachu a plynu. V nejchladnějších částech se plyn kondenzuje na povrchy prachových zrnek a vytváří kosmický led – směs vody, oxidu uhličitého, metanu, čpavku a řady jiných molekul. Na těchto ledových zrnech probíhá tichá chemie, která může vytvářet složitější látky: alkoholy, kyseliny i prekurzory aminokyselin.

Tyto „chemické inkubátory“ jsou známé z naší Galaxie – například v oblastech Orionu. Ale až nyní jsme se dokázali podívat, co se děje v jiné galaxii, s odlišnými podmínkami.

Protohvězda ST6 – okno do jiné chemie

Cílem pozorování byla protohvězda ST6 ve Velkém Magellanově mračnu, galaxii vzdálené asi 180 tisíc světelných let. Toto mračno má menší obsah těžších prvků než Mléčná dráha – astronomové říkají, že má nižší metalicitu, zhruba třetinu sluneční. To je důležité: právě těžší prvky (uhlík, kyslík, dusík, síra) tvoří základ organické chemie. Mnozí by tedy čekali, že v takovém prostředí bude chemie chudší a vývoj života složitější.

Tým vedený Martou Sewiło z NASA Goddard Space Flight Center ale ukázal opak. Pomocí přístroje MIRI-MRS na teleskopu JWST analyzovali infračervené spektrum vlnových délek 5 až 28 mikrometrů. A právě v tomto spektru se objevily podpisy několika poměrně složitých organických molekul.

Chemie mimo Mléčnou dráhu

Molekuly ve spektru protohvězdy ST6 Autor: Marta Sewiło et al 2025 ApJL 992 L30
Molekuly ve spektru protohvězdy ST6
Autor: Marta Sewiło et al 2025 ApJL 992 L30
V ledu obklopujícím protohvězdu ST6 byly jednoznačně identifikovány methanol (CH₃OH), acetaldehyd (CH₃CHO), ethanol (CH₃CH₂OH), methyl-formiát (HCOOCH₃) a dokonce octová kyselina (CH₃COOH) – látka, kterou známe jako hlavní složku octa. Právě ta byla v pevném stavu zachycena vůbec poprvé v dějinách pozorování vesmíru.

To, že se všechny tyto látky objevily v tak vzdáleném a odlišném prostředí, je překvapivé. Znamená to, že vesmírná chemie je univerzálnější, než jsme si mysleli. I v galaxiích s menším množstvím těžkých prvků mohou probíhat stejné reakce, které známe z našich hvězdných kolébek. 

„Je to, jako bychom objevili kuchařku života napsanou v jiném jazyce, ale podle stejného receptu,“ shrnula Sewiło. 

Proč je to důležité

Tyto molekuly komplexní organické molekuly nejsou přímo biomolekulami, ale sloučeninami, které se mohou stát mezikrokem na cestě k nim. Například ethanol a methanol mohou sloužit jako výchozí látky pro syntézu cukrů nebo aminokyselin. V laboratořích se z nich daří získat ještě složitější molekuly po vystavení ultrafialovému záření – což je běžný proces v mezihvězdných oblacích.

Pokud tedy i v galaxii s nízkou metalicitou existují tyto základní chemické ingredience, pak vesmír disponuje potřebnými surovinami pro chemii života mnohem častěji, než jsme předpokládali.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Marta Sewiło et al 2025 ApJL 992 L30



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Složité organické molekuly, Protohvězda


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 24P/Schaumasse.

Snímek komety 24P/Schaumasse. Měřítko snímku je 13.6 arcsec/px - proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Pořízeno za silného svitu Měsíce s 98 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 20 stupňů nad obzorem, vzdálený 83 stupňů od komety.

Další informace »