Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  ESA analyzuje jasný bolid z 8. března nad Německem

ESA analyzuje jasný bolid z 8. března nad Německem

Bolid nad školou
Autor: Lukáš Pecka

Možná jste se v neděli večer kochali jasnou Venuší nízko nad západním obzorem, když chvíli poté, co vám zmizela z dohledu jste zahlédli jasné pohybující se těleso, které několikrát zablikalo během výrazných explozí žlutavé barvy. Jednalo se o zánik poměrně velkého meteoroidu, tzv. bolid. Tento jev dobře zachytili lidé ze všech koutů kolem hranic Německa, Nizozemí, Belgie, Lucemburska a Francie. Poblíž města Koblenz na západě Německa navíc část materiálu dopadla jako meteorit na střechu jednoho z domů, prorazilo ji a majitelé pak posbírali hromadu kamínků z vesmíru. Meteoritů. Na tento významný jev se zaměřila i Evropská vesmírná agentura (ESA).

V neděli 8. března 2026 přibližně v 18:55 SEČ mnoho lidí pozorovalo velmi jasnou ohnivou kouli (tzv. bolid) pohybující se po obloze. Průlet doprovázela různá zjasnění i výrazné exploze a trval asi šest sekund. Na obloze dokonce po jeho průletu zůstala dlouho patrná stopa.

Událost zaznamenalo mnoho specializovaných meteorických kamer, například kamery evropské sítě AllSky7 fireball network, ale také lidé svými mobilní telefony a fotoaparáty. Někteří pozorovatelé si později všimli i dunění, které průlet takto jasných meteorů provází. 

Unikátní na celém jevu byl samotný zásah jednoho z domů meteoritem. Došlo k němu v městě Koblenz-Güls. Majitelé však nebyli zraněni. Zato ve střeše zela poměrně velká díra asi 50×30 cm.

Infografika inspirovaná originálem deníku Bild ukazuje přehled malých těles Sluneční soustavy.
Infografika inspirovaná originálem deníku Bild ukazuje přehled malých těles Sluneční soustavy.

Analýza události podle ESA

Tým Planetary Defence v rámci programu ESA zabývající se naší bezpečností z kosmu vzal veškeré dostupné údaje a pokusil se odhadnout původní velikost objektu, který se srazil se zemskou atmosférou. Předběžné údaje hovoří o velikosti až několik metrů. To odpovídá menší planetce. Objekty této velikosti dopadají na Zemi jen několikrát ročně a většinou se vyhnou pevnině nebo obydlené oblasti.

Grafika ukazuje různě velké asteroidy, jejich zastoupení a nebezpečnost. První řádek popisuje jejich velikost (diameter), dále je tam jak často nás tak velká zasáhne (v letech, resp Myear, miliony let). Pak vidíme energii uvolněnou při impaktu ve srovnání s událostmi v minulosti včetně sopečných erupcí. Dole je zastoupení takových planetek v populaci asteroidů a kolik jich takových už máme objeveno. Například u tělesa velikosti planetky jež vyhubila dinosaury už známe téměř všechna taková tělesa. Autor: ESA
Grafika ukazuje různě velké asteroidy, jejich zastoupení a nebezpečnost. První řádek popisuje jejich velikost (diameter), dále je tam jak často nás tak velká zasáhne (v letech, resp Myear, miliony let). Pak vidíme energii uvolněnou při impaktu ve srovnání s událostmi v minulosti včetně sopečných erupcí. Dole je zastoupení takových planetek v populaci asteroidů a kolik jich takových už máme objeveno. Například u tělesa velikosti planetky jež vyhubila dinosaury už známe téměř všechna taková tělesa.
Autor: ESA

Přestože známe přibližný směr, odkud těleso přiletělo, je zřejmé, že jej před dopadem nezachytila žádná přehlídka oblohy, hledající nebezpečné blízkozemní planetky. Ono to taky není nijak časté. Dosud bylo zaznamenáno pouze 11 případů, kdy byla planetka spatřena v kosmickém prostoru ještě předtím, než vletěla do zemské atmosféry. Malé objekty přibližující se k Zemi jsou ve většině případů přehlédnuty. Přispívá k tomu i fakt, že se mohou přiblížit ze směru denní strany (od Slunce).

V měřítku střední Evropy v oboru pozorování a výpočtů drah blízkozemních planetek vynikají týmy astronomů na jihočeské Kleti a v Astronomickém ústavu v Ondřejově. Navíc zde odborný tým vedený Pavlem Spurným a Jiřím Borovičkou dokáže v případě pádu takového bolidu nad ČR nebo poblíž našeho území spočítat, odkud těleso přiletělo, jak se chovalo při pádu v atmosféře, jak velké kusy při jeho explozích vznikly a především mají velkou úspěšnost předpovědí, kam meteority potom dopadly. Nejvíce meteoritů s rodokmenem tedy stále souvisí z prací našich odborníků, která navazuje na úspěch Zdeňka Ceplechy a jeho týmu, který takto zachytil první meteority s rodokmenem v případě bolidu Příbram v roce 1959.

V případě, že průlet podobného tělesa v budoucnu zaznamenáte, můžete o tom podat hlášení na stránce Astronomického ústavu. Naši odborníci se na něj v těch zajímavějších případech podívají, analyzují záznamy svých kamer a dalších přístrojů a podají o tom zprávu. Najdete u nich tedy nejen formulář pro hlášení bolidů, ale i přehled samotných hlášení od dalších pozorovatelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA
[2] ASÚ AV ČR



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Blízkozemní asteroidy, Bolid


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »