ESA analyzuje jasný bolid z 8. března nad Německem
Autor: Lukáš Pecka
Možná jste se v neděli večer kochali jasnou Venuší nízko nad západním obzorem, když chvíli poté, co vám zmizela z dohledu jste zahlédli jasné pohybující se těleso, které několikrát zablikalo během výrazných explozí žlutavé barvy. Jednalo se o zánik poměrně velkého meteoroidu, tzv. bolid. Tento jev dobře zachytili lidé ze všech koutů kolem hranic Německa, Nizozemí, Belgie, Lucemburska a Francie. Poblíž města Koblenz na západě Německa navíc část materiálu dopadla jako meteorit na střechu jednoho z domů, prorazilo ji a majitelé pak posbírali hromadu kamínků z vesmíru. Meteoritů. Na tento významný jev se zaměřila i Evropská vesmírná agentura (ESA).
V neděli 8. března 2026 přibližně v 18:55 SEČ mnoho lidí pozorovalo velmi jasnou ohnivou kouli (tzv. bolid) pohybující se po obloze. Průlet doprovázela různá zjasnění i výrazné exploze a trval asi šest sekund. Na obloze dokonce po jeho průletu zůstala dlouho patrná stopa.
Událost zaznamenalo mnoho specializovaných meteorických kamer, například kamery evropské sítě AllSky7 fireball network, ale také lidé svými mobilní telefony a fotoaparáty. Někteří pozorovatelé si později všimli i dunění, které průlet takto jasných meteorů provází.
Unikátní na celém jevu byl samotný zásah jednoho z domů meteoritem. Došlo k němu v městě Koblenz-Güls. Majitelé však nebyli zraněni. Zato ve střeše zela poměrně velká díra asi 50×30 cm.

Analýza události podle ESA
Tým Planetary Defence v rámci programu ESA zabývající se naší bezpečností z kosmu vzal veškeré dostupné údaje a pokusil se odhadnout původní velikost objektu, který se srazil se zemskou atmosférou. Předběžné údaje hovoří o velikosti až několik metrů. To odpovídá menší planetce. Objekty této velikosti dopadají na Zemi jen několikrát ročně a většinou se vyhnou pevnině nebo obydlené oblasti.

Autor: ESA
Přestože známe přibližný směr, odkud těleso přiletělo, je zřejmé, že jej před dopadem nezachytila žádná přehlídka oblohy, hledající nebezpečné blízkozemní planetky. Ono to taky není nijak časté. Dosud bylo zaznamenáno pouze 11 případů, kdy byla planetka spatřena v kosmickém prostoru ještě předtím, než vletěla do zemské atmosféry. Malé objekty přibližující se k Zemi jsou ve většině případů přehlédnuty. Přispívá k tomu i fakt, že se mohou přiblížit ze směru denní strany (od Slunce).
V měřítku střední Evropy v oboru pozorování a výpočtů drah blízkozemních planetek vynikají týmy astronomů na jihočeské Kleti a v Astronomickém ústavu v Ondřejově. Navíc zde odborný tým vedený Pavlem Spurným a Jiřím Borovičkou dokáže v případě pádu takového bolidu nad ČR nebo poblíž našeho území spočítat, odkud těleso přiletělo, jak se chovalo při pádu v atmosféře, jak velké kusy při jeho explozích vznikly a především mají velkou úspěšnost předpovědí, kam meteority potom dopadly. Nejvíce meteoritů s rodokmenem tedy stále souvisí z prací našich odborníků, která navazuje na úspěch Zdeňka Ceplechy a jeho týmu, který takto zachytil první meteority s rodokmenem v případě bolidu Příbram v roce 1959.
V případě, že průlet podobného tělesa v budoucnu zaznamenáte, můžete o tom podat hlášení na stránce Astronomického ústavu. Naši odborníci se na něj v těch zajímavějších případech podívají, analyzují záznamy svých kamer a dalších přístrojů a podají o tom zprávu. Najdete u nich tedy nejen formulář pro hlášení bolidů, ale i přehled samotných hlášení od dalších pozorovatelů.


