Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové objevili tři velké blízkozemní asteroidy

Astronomové objevili tři velké blízkozemní asteroidy

Umělecké ztvárnění asteroidu obíhajícího v blízkosti Slunce
Autor: DOE/FNAL/DECam/CTIO/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/Spaceengine

Astronomové využili přístroje Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco s objektivem o průměru 4 metry, který je umístěn na Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Podařilo se jim objevit dva vzácné asteroidy typu Atira/Apohele, jejichž celé dráhy leží uvnitř oběžné dráhy Země kolem Slunce, a jeden asteroid typu Apollo, který křižuje zemskou dráhu. Posledně zmíněný je pravděpodobně největším potenciálně nebezpečným asteroidem (Potentially Hazardous Asteroid – PHA) objeveným v uplynulých osmi letech.

Populace malých těles ve Sluneční soustavě – uvnitř drah planet Země a Venuše – nebyla doposud rozsáhle studována, protože je mimořádně obtížné je pozorovat vzhledem k intenzivní sluneční záři. Astronomové mají k dispozici pouze dvě krátká desetiminutová okna každou noc k průzkumu těchto oblastí. Kromě toho se taková pozorování odehrávají velice nízko nad obzorem, což znamená, že se konají přes hustou vrstvu zemské atmosféry, která může zeslabit a deformovat tato pozorování. Objevy nových asteroidů navzdory těmto problémům byly možné díky unikátním pozorovacím schopnostem kamery DECam.

Je nutné zkoumat velké oblasti oblohy s co největším dosahem, protože vnitřní asteroidy jsou vzácné a málo jasné. Musíme bojovat s jasným soumrakem v blízkosti Slunce, stejně tak se zkreslujícím efektem atmosféry Země,“ říká Scott Sheppard, astronom na Carnegie Institution for Science. „Kamera DECam může pokrýt velké části oblohy do hloubky nedosažitelné u malých dalekohledů, což nám dovoluje sledovat tyto oblasti s hlubším dosahem a studovat vnitřní oblasti Sluneční soustavy způsobem doposud nedostupným.“

Jedna z nově objevených planetek – 2022 AP7 – je objektem typu Apollo o průměru 1,5 kilometru obíhajícím po dráze, která může někdy v budoucnu zkřížit cestu Zemi.
Zbývající dva asteroidy – 2021 LJ4 a 2021 PH27 – obíhají po drahách, na kterých bezpečně zůstávají po celý oběh uvnitř zemské oběžné dráhy.

Asteroid 2021 PH27 má průměr zhruba jeden kilometr a je Slunci nejbližší známou planetkou. Díky tomu vykazuje největší efekt obecné teorie relativity ze všech těles Sluneční soustavy a v průběhu svého oběhu kolem Slunce je její povrch zahříván na teplotu, při níž by se tavilo olovo. Planetka 2021 PH27 silně gravitačně interaguje s Venuší, což může brzy vést k tomu, že se stane pro Venuši potenciálně nebezpečnou planetkou.

Náš dalekohled hledá za soumraku asteroidy uvnitř drah Země a Venuše,“ říká Scott Sheppard. „Zatím jsme objevili dva velké blízkozemní asteroidy, které mají v průměru zhruba jeden kilometr, což je velikost, o které říkáme, že to je zabiják planet.“

Pravděpodobně existuje už jen několik blízkozemních asteroidů s podobnými velikostmi, které zatím nebyly objeveny, a tyto asteroidy pravděpodobně mají oběžné dráhy, které je většinu času udržují uvnitř oběžných drah Země a Venuše. Hledání planetek uvnitř zemské dráhy je kvůli jasu Slunce tak obtížné, že doposud známe jen kolem 25 takových těles.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Blízkozemní asteroidy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »