Úvodní  >  Autoři  >  Jakub Koukal

Autor: Jakub Koukal

O autorovi

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



04.05.2026 Česká technologie pro sledování meteorů z vesmíru pořídila světově unikátní záznam jasného meteoru ze stratosférického balónu

(přečteno 3 387x)

09.09.2025 Jižní spektroskopická observatoř Hvězdárny Valašské Meziříčí

(přečteno 3 472x)

06.03.2025 Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v roce 2024 - část II.

(přečteno 4 696x)

20.01.2025 Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v roce 2024 - část I.

(přečteno 5 126x)

16.08.2024 Instalace meteorických FHD kamer v síti CEMeNt

(přečteno 5 016x)

05.02.2024 Lednové bolidové překvapení

(přečteno 6 380x)

12.01.2024 Jasný bolid nad moravsko-slovenským pomezím

(přečteno 11 583x)

23.11.2023 CEMeNt – zprovoznění stanice Ždánice

(přečteno 5 902x)

12.06.2018 Soutěž nabídne studentům exkurzi do Evropské vesmírné agentury

(přečteno 6 214x)

30.05.2018 Další jasný bolid nad Českou republikou 26.května 2018 večer

(přečteno 10 763x)

04.05.2018 CEMENT v roce 2017 – část první

(přečteno 9 721x)

23.04.2018 Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

(přečteno 14 211x)

19.12.2017 CEMeNt v první polovině roku 2017

(přečteno 8 712x)

12.12.2017 Nejsilnější roj roku přichází aneb pozorujte Geminidy

(přečteno 21 858x)

05.12.2017 Dva jasné bolidy nad Velkou Británií

(přečteno 9 881x)

15.11.2017 Nové meteorické roje – ano či ne? (díl druhý)

(přečteno 10 534x)

31.10.2017 Databáze EDMOND - jak vlastně pracujeme?

(přečteno 10 189x)

31.10.2017 Nové meteorické roje - ano či ne? (díl první)

(přečteno 14 522x)

30.10.2017 Na hranici Země a vesmíru: Co mají společného tunguzská katastrofa, bombardování Měsíce nebo vznik života?

(přečteno 10 736x)

06.10.2017 Příběh Země: Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!

(přečteno 13 833x)

19.06.2017 Tečný bolid za soumraku 14.6.2017

(přečteno 12 671x)

24.04.2017 CEMeNt - ohlédnutí za rokem 2016

(přečteno 11 230x)

17.04.2017 Jak vznikl život? Vše již bylo objeveno před 64 lety!

(přečteno 23 476x)

07.12.2016 Spektrografy na Kanárských ostrovech

(přečteno 13 942x)

16.11.2016 Spektra pomalých meteorů

(přečteno 13 479x)

27.06.2016 Záznam a komparace spektra blesku

(přečteno 11 472x)

21.03.2016 Jasný bolid na Den svatého Patrika nad Spojeným královstvím

(přečteno 11 525x)

02.03.2016 Jasný bolid 21. února nad Opolským vojvodstvím očima CEMENTu

(přečteno 11 834x)

28.12.2015 Novoroční meteorický roj aneb Pozorujte Kvadrantidy 2016!

(přečteno 16 969x)

01.10.2015 Jasný bolid nad jižní Moravou 18.9.2015

(přečteno 13 877x)

26.08.2015 Jak dopadlo unikátní stratosférické pozorování Perseid z Česka?

(přečteno 15 211x)

07.05.2015 NFC – nový systém pro pozorování slabých meteorů

(přečteno 9 456x)

06.05.2015 Výzkum Lyrid v síti EDMONd

(přečteno 10 597x)

09.04.2015 Jasný bolid za soumraku 6. dubna 2015

(přečteno 10 875x)

24.02.2015 Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 3.

(přečteno 13 801x)

13.01.2015 Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

(přečteno 12 459x)

26.12.2014 Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 2.

(přečteno 9 046x)

12.12.2014 Hlášení bolidů pro nejširší veřejnost

(přečteno 11 764x)

09.12.2014 Phoenicidy 2014 - první výsledky

(přečteno 8 943x)

09.12.2014 Jasný bolid 9. 12. 2014 - aktualizováno

(přečteno 34 660x)

04.12.2014 Spektrograf na hvězdárně Valašské Meziříčí – první spektrum Tauridy

(přečteno 9 137x)

25.11.2014 Phoenicidy 2014

(přečteno 10 186x)

31.10.2014 Mezosférické blesky nad Brazílií

(přečteno 10 797x)

27.10.2014 Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 - část 1.

(přečteno 5 270x)

02.10.2014 Drakonidy 2014

(přečteno 7 266x)

23.09.2014 Testování systému NFC pro záznam slabých meteorů

(přečteno 4 457x)

11.09.2014 Perseidy 2014 - výsledky pozorovací kampaně

(přečteno 5 148x)

14.01.2014 První rok činnosti videostanice Maruška

(přečteno 5 215x)

08.05.2013 Proběhl jarní videometeorářský seminář 2013

(přečteno 10 819x)

13.06.2007 Expedice LEPEX 2007

(přečteno 6 118x)



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »