Phoenicidy 2014 - první výsledky
V článku o předpovězeném outburstu Phoenicid byla detailně popsána předpověď japonského astronoma Mikiyi Sata, která se týkala přdpokládané vysoké aktivity tohoto roje v letošním roce. S týdenním odstupem od této události je možné prezentovat předběžné výsledky pozorovací kampaně zaměřené na tento neobvyklý meteorický roj.
Úvod
Simulace uvolňování částic z mateřského tělesa meteorického roje – komety 289P/Blanpain – provedená v roce 2005 (Watanabe, Sato a Kasuga) ukazovala na možnost křížení dráhy Země s několika vlečkami uvolněných částic z komety ve 20. století. Konkrétně se jednalo o vlečku z roku 1914 (23:03 UT), 1919 (23:15 UT), 1925 (23:59 UT), 1909 (0:27 UT) a 1930 (1:07 UT). Výrazné zvýšení aktivity (outburst) meteorického roje s velmi nízkou geocentrickou rychlostí (pouze kolem 9,8 km/s) mělo proběhnout v noci z 1. na 2. 12. 2014. Vzhledem k nízké deklinaci radiantu a času jeho západu pro Evropu bylo pravděpodobné, že z evropských pozorovacích stanovišť budou viditelné maximálně ojedinělé meteory tohoto roje. Toto vše zvýhodňovalo jednoznačně pozorovací stanoviště na jižní polokouli (Jižní Amerika), případně na severní polokouli pak Kanárské ostrovy. Důležitou informací pak byl odhad ZHR, který byl uváděn kolem 150 meteorů za hodinu, nicméně tento odhad předpokládal stejnou aktivitu mateřské komety jako v případě outburstu roce 1956, který ovšem pocházel ze starších vleček uvolněných na přelomu 18. a 19. století. Aktivita komety ve 20. století, až do jejích znovuobjevení v roce 2003, byla ovšem velkou neznámou. Informace z tohoto outburstu tak mohly nepřímo ukázat skutečnou aktivitu komety 289P/Blanpain na počátku 20. století.
Vizuální pozorování
Noc z 1. na 2. 12. 2014 byla ve střední Evropě charakteristická nepříznivým počasím s tvorbou silné ledovky. Vzhledem k obecně nepříznivému počasí v Evropě v tomto období a také vzhledem k poloze radiantu meteorického roje se uskutečnila dvojice expedic, jedna organizovaná AGO Modra (J. Tóth, SR) na ostrov Tenerife, druhá pak organizovaná M. Satem (Japonsko) na ostrov La Palma. Prvně jmenovaná expedice měla nakonec taktéž nepříznivé počasí, druhá expedice pak musela v rámci ostrova La Palma podniknout přesun za lepším počasím (do nižších poloh ostrova), které jí umožnilo pozorovat alespoň od 0:30 UT. Během hodinového intervalu mezi 0:45–1:45 UT bylo zaznamenáno celkem 6 Phoenicid (M. Sato), ZHR roje byla stanovena na 12 meteorů, průměrná zdánlivá jasnost meteorů byla +1,67m. Další ojedinělá hlášení z různých koutů světa svědčí o nízké, ale detekované aktivitě Phoenicid. Například David H. Levy zaznamenal 2 rojové meteory, Salvador Aguirre (Mexiko) pak během intervalu v délce 1 hodiny zaznamenal 1 meteor náležející meteorickému roji Phoenicid. Doposud známá hlášení od pozorovatelů z Evropy jsou negativní, a to buď kvůli nepřízni počasí, anebo kvůli neúspěšné detekci meteorů tohoto roje.
Radarové pozorování
Velmi nepříznivé počasí, které panovalo ve střední Evropě v noci z 1. na 2. 12. 2014 se projevilo i na radarovém pozorování meteorů. Činnost obou zařízení pracujících na principu dopředného rozptylu byla výrazně ovlivněna rušením vzniklým díky mohutné námraze vznikající na prvcích přijímacích antén (viz. snímek vlevo). Data z obou stanic, tedy ze stanice SMRST 1 (Hvězdárna Vsetín) i ze stanice SMRST 2 (Hvězdárna Zlín), není možné použít pro další zpracování a analýzy.
Video pozorování
Většina stanic sítě EDMONd nezaznamenala v noci z 1. na 2. 12. 2014 žádné meteory z důvodu nepřízně počasí, jedinou nadějí tak zůstala síť BRAMON v Brazílii, kde byly pozorovací podmínky o poznání příznivější a také radiant se na začátku předpokládaného maxima nacházel ve výšce přes 70°. Vzhledem k blížícímu se létu na jižní polokouli ovšem spadal začátek outburstu (23 UT) do období končícího soumraku na většině stanic této sítě. Do předběžného zpracování byly doposud zahrnuty následující stanice sítě BRAMON: Sonear (SON, Cristovao Jacques), Santo Antonio de Posse (VLW, Vinicius Lenci), Sao José dos Campos (SPS, Suzanne Cristine de Paula Silva), Nhandeara (RCP, Renato Cassio Poltronieri), Campinas (OJN, Julio Lobo), Mogi das Cruzes (MCZ, Marco Mastria), Sao Goncalo (MCV, Milton Cesar Vasconcelos Machado), Lagoa Santa (LS1, Joao Amancio), Sao Sebastiao (EPS, Eduardo Placido Santiago) a Batatais (CAV, Ricardo Cavallini). Během noci z 1. na 2. 12. 2014 bylo na těchto stanicích zaznamenáno celkem 151 jednostaničních meteorů, z nichž je 34 meteorů možno zařadit k meteorickému roji Phoenicid. Nicméně jednostaniční určení rojové příslušnosti je zatíženo, i v případě videopozorování, značnou chybou (obvykle kolem 20 %). Z těchto jednostaničních meteorů se ovšem povedlo získat celkem 8 vícestaničních drah meteorů náležejících meteorickému roji Phoenicid. 2D projekce těchto meteorů na povrch Země je na snímku vlevo, na snímku vpravo je pak projekce drah meteoroidů ve Sluneční soustavě, tyto dráhy jsou již uvažovány včetně decelerace. Na snímcích uvedených níže jsou pak náhledy některých Phoenicid z jednotlivých stanic.
|
|
|
Campinas (OJN) | Nhandeara (RCP) | Sao Sebastiao (EPS) |
20141201_224039 | 20141201_231303 | 20141202_025334 |
Nhandeara (RCP) | Batatais (CAV) | Sao José dos Campos (SPS) |
|
|
|
První vícestaniční dráha byla zaznamenána ve 22:44:39 UT (1. 12. 2014), poslední pak v 03:04:43 UT (2. 12. 2014). Velmi zajímavé je srovnání výsledných orbitálních elementů střední dráhy meteorické roje Phoenicid z 8 vícestaničních drah a orbitálních elementů vycházejících z předpovědi aktivity roje od Mikiyi Sata. Pozorované orbitální elementy se prakticky shodují s předpovědí, jediným rozdílem je výrazně nižší ZHR.
BRAMON 2014 | Předpověď (M. Sato) | |
a (AU) | 3,107 ± 0,237 | 3,053 |
q (AU) | 0,981 ± 0,001 | 0,980 |
peri (°) | 9,188 ± 0,724 | 9,660 |
node (°) | 69,550 ± 0,066 | 69,530 |
i (°) | 6,576 ± 0,548 | 6,820 |
vg (km/s) | 9,756 ± 0,241 | 9,776 |
RA (°) | 6,732 ± 2,102 | 7,942 |
DEC (°) | −26,884 ± 1,638 | −27,378 |
Na základě dostupných dat byla provedena podrobná analýza meteoru 201402_025334 ze stanice Sao Sebastiao a Sao José dos Campos. Na základě exponenciálního fitu okamžité rychlosti pro jednotlivé snímky byla stanovena decelerace meteoru, z křivky relativní jasnosti byla stanovena maximální absolutní magnituda (–4,741m) a z pozorované fragmentace ve výšce 82,13 km nad povrchem Země při rychlosti 13,711 km/s byl stanoven dynamický tlak při fragmentaci tělesa na 0,003 ± 0,001 MPa. Pevnost tohoto meteoroidu (a obecně Phoenicid) je tedy velmi podobná meteorickému roji Draconid, jedná se tedy o velmi křehký kometární materiál. Některé ze zaznamenaných vícestaničních meteorů ukázaly dvojnásobnou fragmentaci během letu, což indikuje přítomnost porézního obalu a poněkud pevnějšího jádra tělesa.
|
|
Křivka decelerace meteoru 20141202_025334 | Křivka absolutní jasnosti ze stanic Sao Sebastiao a Sao José dos Campos |
Závěr
Ze získaných dat během předpovězeného outburstu meteorického roje Phoenicid je možné konstatovat, že předpověď uveřejněná kolektivem autorů v roce 2005 (Watanabe, Sato a Kasuga) byla velmi přesná. Orbitální elementy střední dráhy proudu Phoenicid se velmi dobře shodují s předpovězenými hodnotami. Nižší ZHR během outburstu (více jak 10×) lze vysvětlit pouze nižší aktivitou mateřské komety 289P/Blanpain v první polovině 20. století. Naše znalosti o aktivitě komety mezi roky 1819 a 2003 jsou totiž prakticky nulové a pozorování outburstu meteorického roje Phoenicid umožňuje vyplnit tuto mezeru.
Související:
|
|
O autorovi
49. vesmírný týden 2024
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.
Česká astrofotografie měsíce
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin. Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených