Phoenicidy 2014 - první výsledky

Autor: BRAMON
Úvod
Simulace uvolňování částic z mateřského tělesa meteorického roje – komety 289P/Blanpain – provedená v roce 2005 (Watanabe, Sato a Kasuga) ukazovala na možnost křížení dráhy Země s několika vlečkami uvolněných částic z komety ve 20. století. Konkrétně se jednalo o vlečku z roku 1914 (23:03 UT), 1919 (23:15 UT), 1925 (23:59 UT), 1909 (0:27 UT) a 1930 (1:07 UT). Výrazné zvýšení aktivity (outburst) meteorického roje s velmi nízkou geocentrickou rychlostí (pouze kolem 9,8 km/s) mělo proběhnout v noci z 1. na 2. 12. 2014. Vzhledem k nízké deklinaci radiantu a času jeho západu pro Evropu bylo pravděpodobné, že z evropských pozorovacích stanovišť budou viditelné maximálně ojedinělé meteory tohoto roje. Toto vše zvýhodňovalo jednoznačně pozorovací stanoviště na jižní polokouli (Jižní Amerika), případně na severní polokouli pak Kanárské ostrovy. Důležitou informací pak byl odhad ZHR, který byl uváděn kolem 150 meteorů za hodinu, nicméně tento odhad předpokládal stejnou aktivitu mateřské komety jako v případě outburstu roce 1956, který ovšem pocházel ze starších vleček uvolněných na přelomu 18. a 19. století. Aktivita komety ve 20. století, až do jejích znovuobjevení v roce 2003, byla ovšem velkou neznámou. Informace z tohoto outburstu tak mohly nepřímo ukázat skutečnou aktivitu komety 289P/Blanpain na počátku 20. století.
Vizuální pozorování
Noc z 1. na 2. 12. 2014 byla ve střední Evropě charakteristická nepříznivým počasím s tvorbou silné ledovky. Vzhledem k obecně nepříznivému počasí v Evropě v tomto období a také vzhledem k poloze radiantu meteorického roje se uskutečnila dvojice expedic, jedna organizovaná AGO Modra (J. Tóth, SR) na ostrov Tenerife, druhá pak organizovaná M. Satem (Japonsko) na ostrov La Palma. Prvně jmenovaná expedice měla nakonec taktéž nepříznivé počasí, druhá expedice pak musela v rámci ostrova La Palma podniknout přesun za lepším počasím (do nižších poloh ostrova), které jí umožnilo pozorovat alespoň od 0:30 UT. Během hodinového intervalu mezi 0:45–1:45 UT bylo zaznamenáno celkem 6 Phoenicid (M. Sato), ZHR roje byla stanovena na 12 meteorů, průměrná zdánlivá jasnost meteorů byla +1,67m. Další ojedinělá hlášení z různých koutů světa svědčí o nízké, ale detekované aktivitě Phoenicid. Například David H. Levy zaznamenal 2 rojové meteory, Salvador Aguirre (Mexiko) pak během intervalu v délce 1 hodiny zaznamenal 1 meteor náležející meteorickému roji Phoenicid. Doposud známá hlášení od pozorovatelů z Evropy jsou negativní, a to buď kvůli nepřízni počasí, anebo kvůli neúspěšné detekci meteorů tohoto roje.
Radarové pozorování

Autor: ZAS
Video pozorování

Autor: Jakub Koukal
Autor: Jakub Koukal
|
|
|
|
| Campinas (OJN) | Nhandeara (RCP) | Sao Sebastiao (EPS) |
| 20141201_224039 | 20141201_231303 | 20141202_025334 |
| Nhandeara (RCP) | Batatais (CAV) | Sao José dos Campos (SPS) |
|
|
|
|
První vícestaniční dráha byla zaznamenána ve 22:44:39 UT (1. 12. 2014), poslední pak v 03:04:43 UT (2. 12. 2014). Velmi zajímavé je srovnání výsledných orbitálních elementů střední dráhy meteorické roje Phoenicid z 8 vícestaničních drah a orbitálních elementů vycházejících z předpovědi aktivity roje od Mikiyi Sata. Pozorované orbitální elementy se prakticky shodují s předpovědí, jediným rozdílem je výrazně nižší ZHR.
| BRAMON 2014 | Předpověď (M. Sato) | |
| a (AU) | 3,107 ± 0,237 | 3,053 |
| q (AU) | 0,981 ± 0,001 | 0,980 |
| peri (°) | 9,188 ± 0,724 | 9,660 |
| node (°) | 69,550 ± 0,066 | 69,530 |
| i (°) | 6,576 ± 0,548 | 6,820 |
| vg (km/s) | 9,756 ± 0,241 | 9,776 |
| RA (°) | 6,732 ± 2,102 | 7,942 |
| DEC (°) | −26,884 ± 1,638 | −27,378 |
Na základě dostupných dat byla provedena podrobná analýza meteoru 201402_025334 ze stanice Sao Sebastiao a Sao José dos Campos. Na základě exponenciálního fitu okamžité rychlosti pro jednotlivé snímky byla stanovena decelerace meteoru, z křivky relativní jasnosti byla stanovena maximální absolutní magnituda (–4,741m) a z pozorované fragmentace ve výšce 82,13 km nad povrchem Země při rychlosti 13,711 km/s byl stanoven dynamický tlak při fragmentaci tělesa na 0,003 ± 0,001 MPa. Pevnost tohoto meteoroidu (a obecně Phoenicid) je tedy velmi podobná meteorickému roji Draconid, jedná se tedy o velmi křehký kometární materiál. Některé ze zaznamenaných vícestaničních meteorů ukázaly dvojnásobnou fragmentaci během letu, což indikuje přítomnost porézního obalu a poněkud pevnějšího jádra tělesa.
|
|
|
| Křivka decelerace meteoru 20141202_025334 | Křivka absolutní jasnosti ze stanic Sao Sebastiao a Sao José dos Campos |
Závěr
Ze získaných dat během předpovězeného outburstu meteorického roje Phoenicid je možné konstatovat, že předpověď uveřejněná kolektivem autorů v roce 2005 (Watanabe, Sato a Kasuga) byla velmi přesná. Orbitální elementy střední dráhy proudu Phoenicid se velmi dobře shodují s předpovězenými hodnotami. Nižší ZHR během outburstu (více jak 10×) lze vysvětlit pouze nižší aktivitou mateřské komety 289P/Blanpain v první polovině 20. století. Naše znalosti o aktivitě komety mezi roky 1819 a 2003 jsou totiž prakticky nulové a pozorování outburstu meteorického roje Phoenicid umožňuje vyplnit tuto mezeru.
Související:
|
|
|
O autorovi
20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Česká astrofotografie měsíce
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Poslední čtenářská fotografie

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4










