Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 3.

Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 3.

Bolid 14. července 2014
Autor: Brammon

V prvním a druhém dílu seriálu o zajímavých bolidech v databázi EDMOND byly prezentovány bolidy zaznamenané v rámci sítí BRAMON, MeteorsUA, UKMON a CEMeNt v první polovině roku 2014. Třetí díl je věnovaný bolidům, které byly zaznamenány v rámci národních sítí BRAMON a ITMN během třetího čtvrtletí roku 2014, tedy během období činnosti nejznámějšího meteorické roje – Perseid, a také během vysoké aktivity antihelionového zdroje.

Úvod

Třetí čtvrtletí roku je z hlediska meteorické aktivity charakterizováno jako velmi významné. V průběhu července dochází k postupnému nárůstu aktivity, která vrcholí v srpnu maximem nejznámějšího meteorického roje – Perseid (PER). V uvedeném období je v činnosti také mnoho rojů v oblasti antihelionu, např. komplex delta Aquarid (SDA, NDA) a iota Aquarid (SIA, NIA). Jak delta Aquaridy, tak také iota Aquaridy mají dvě větve, severní a jižní. Velmi známým rojem z antihelinového zdroje jsou Capricornidy (CAP), které poskytují pomalé a často velmi jasné meteory (bolidy). Možným zdrojem jasných meteorů v tomto období je také severní toroidální zdroj, kde hlavně v průběhu srpna jsou v činnosti dva nejznámější roje tohoto komplexu, a to kappa Cygnidy (KCG) a srpnové Drakonidy (AUD). Oba tyto roje poskytují také velmi jasné a pomalé meteory, neboť vzhledem k velkému stáří obou rojů jsou v jejich proudu obsaženy prakticky již jen větší částice.

Bolid 20140707_020803

Tento velmi jasný meteor (bolid), který se absolutní magnitudou blížil bolidu 20140218_204556 (MeteorsUA), byl zachycen stanicemi Mogi das Cruzes (Marco Mastria) a Santo Antonio de Posse (Vinicius Lenci), které se nacházejí ve federálním státě Sao Paulo (Brazílie) a jsou součástí sítě BRAMON. Bolid byl zachycen 7. 7. 2014 ve 2:08:03 UT, stanice Mogi das Cruzes v tomto období používala CCD kameru VE6047 (Sony Effio) a stanice Santo Antonio de Posse pak CCD kameru Samsung SCB 2000. Vzhledem k obrovské saturaci snímků z důvodu vysoké jasnosti bolidu bylo nutné provést astrometrii a fotometrii na upravených snímcích z obou stanic. Absolutní magnituda bolidu byla stanovena na -10,4m. Původní souhrnné snímky z obou stanic, stejně jako upravené snímky pro výpočet dráhy bolidu jsou uvedeny níže.

Mogi das Cruzes Santo Antonio de Posse

Mogi das Cruzes - upraveno Santo Antonio de Posse - upraveno

Jednalo se o velmi pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 9,5 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 2,150 AU, q = 0,976 AU, e = 0,546, i = 4,877°, peri = 207,665°, node = 104,677°. Začátek a konec dráhy meteoru v atmosféře se nacházely poměrně vysoko, počáteční výška unifikované dráhy HB byla 105,0 km, koncová výška HE pak 62,6 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 45,5 km. Jednalo se pravděpodobně o těleso s velmi nízkou pevností, zhruba srovnatelnou s Draconidami (DRA). Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 239,6°, DEC = -1,3°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu (bez decelerace)

Bolid 20140714_063152

Tento jasný meteor (bolid) byl opět zachycen stanicemi Mogi das Cruzes (Marco Mastria) a Santo Antonio de Posse (Vinicius Lenci) v síti BRAMON. Bolid byl zachycen 14. 7. 2014 v 6:31:52 UT. Bohužel v případě stanice Mogi das Cruzes bylo video poškozeno, bylo tedy nutné provést astrometrii a fotometrii z této stanice na upravené fotografii. Absolutní magnituda bolidu byla stanovena na -6,3m, souhrnné snímky z obou stanic jsou uvedeny níže.

Mogi das Cruzes Santo Antonio de Posse

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 19,7 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 1,668 AU, q = 0,597 AU, e = 0,642, i = 8,780°, peri = 93,145°, node = 291,565°. Počáteční výška unifikované dráhy HB byla 87,3 km, koncová výška HE pak pouze 28,5 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 74,5 km. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 297,9°, DEC = -34,2°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace

Bolid 20140907_212622

Třetí nejjasnější bolid roku 2014 byl zachycen stanicemi Tortoreto (Diego Valeri), Cagliano (Diego Valeri), San Nicola a Ferrara (Ferruccio Zanotti) v síti IMTN (Italian Meteor and TLE network). Bolid byl zachycen 7. 9. 2014 ve 21:26:22 UT. Vzhledem k obrovské saturaci snímků z důvodu vysoké jasnosti bolidu bylo nutné provést astrometrii a fotometrii na upravených snímcích ze stanic Ferrara a San Nicola, které byly použity pro výpočet dráhy bolidu. Absolutní magnituda bolidu byla stanovena na -9,4m, souhrnné snímky z obou stanic jsou uvedeny níže.

Tortoreto Cagliano

San Nicola Ferrara

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 15,6 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 1,602 AU, q = 0,843 AU, e = 0,474, i = 20,064°, peri = 240,534°, node = 164,976°. Počáteční výška unifikované dráhy HB byla 78,9 km, koncová výška HE pak pouze 29,2 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 50,2 km. Bolid byl zvláštní nízkým zenitálním úhlem atmosférické trajektorie (pouze 8,1°), což znamená, že bolid vstupoval do atmosféry Země prakticky kolmo k povrchu planety. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 320,0°, DEC = 34,2°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace

Další zajímavé bolidy z konce roku 2014, včetně bolidu EN091214 (meteorit „Žďár“), budou prezentovány v následující části.

 

Předchozí díly:

Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 1.
Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 2.

 




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Bramon, Bolid, EDMOND, IMTN


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »