Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 3.

Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 3.

Bolid 14. července 2014
Autor: Brammon

V prvním a druhém dílu seriálu o zajímavých bolidech v databázi EDMOND byly prezentovány bolidy zaznamenané v rámci sítí BRAMON, MeteorsUA, UKMON a CEMeNt v první polovině roku 2014. Třetí díl je věnovaný bolidům, které byly zaznamenány v rámci národních sítí BRAMON a ITMN během třetího čtvrtletí roku 2014, tedy během období činnosti nejznámějšího meteorické roje – Perseid, a také během vysoké aktivity antihelionového zdroje.

Úvod

Třetí čtvrtletí roku je z hlediska meteorické aktivity charakterizováno jako velmi významné. V průběhu července dochází k postupnému nárůstu aktivity, která vrcholí v srpnu maximem nejznámějšího meteorického roje – Perseid (PER). V uvedeném období je v činnosti také mnoho rojů v oblasti antihelionu, např. komplex delta Aquarid (SDA, NDA) a iota Aquarid (SIA, NIA). Jak delta Aquaridy, tak také iota Aquaridy mají dvě větve, severní a jižní. Velmi známým rojem z antihelinového zdroje jsou Capricornidy (CAP), které poskytují pomalé a často velmi jasné meteory (bolidy). Možným zdrojem jasných meteorů v tomto období je také severní toroidální zdroj, kde hlavně v průběhu srpna jsou v činnosti dva nejznámější roje tohoto komplexu, a to kappa Cygnidy (KCG) a srpnové Drakonidy (AUD). Oba tyto roje poskytují také velmi jasné a pomalé meteory, neboť vzhledem k velkému stáří obou rojů jsou v jejich proudu obsaženy prakticky již jen větší částice.

Bolid 20140707_020803

Tento velmi jasný meteor (bolid), který se absolutní magnitudou blížil bolidu 20140218_204556 (MeteorsUA), byl zachycen stanicemi Mogi das Cruzes (Marco Mastria) a Santo Antonio de Posse (Vinicius Lenci), které se nacházejí ve federálním státě Sao Paulo (Brazílie) a jsou součástí sítě BRAMON. Bolid byl zachycen 7. 7. 2014 ve 2:08:03 UT, stanice Mogi das Cruzes v tomto období používala CCD kameru VE6047 (Sony Effio) a stanice Santo Antonio de Posse pak CCD kameru Samsung SCB 2000. Vzhledem k obrovské saturaci snímků z důvodu vysoké jasnosti bolidu bylo nutné provést astrometrii a fotometrii na upravených snímcích z obou stanic. Absolutní magnituda bolidu byla stanovena na -10,4m. Původní souhrnné snímky z obou stanic, stejně jako upravené snímky pro výpočet dráhy bolidu jsou uvedeny níže.

Mogi das Cruzes Santo Antonio de Posse

Mogi das Cruzes - upraveno Santo Antonio de Posse - upraveno

Jednalo se o velmi pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 9,5 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 2,150 AU, q = 0,976 AU, e = 0,546, i = 4,877°, peri = 207,665°, node = 104,677°. Začátek a konec dráhy meteoru v atmosféře se nacházely poměrně vysoko, počáteční výška unifikované dráhy HB byla 105,0 km, koncová výška HE pak 62,6 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 45,5 km. Jednalo se pravděpodobně o těleso s velmi nízkou pevností, zhruba srovnatelnou s Draconidami (DRA). Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 239,6°, DEC = -1,3°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu (bez decelerace)

Bolid 20140714_063152

Tento jasný meteor (bolid) byl opět zachycen stanicemi Mogi das Cruzes (Marco Mastria) a Santo Antonio de Posse (Vinicius Lenci) v síti BRAMON. Bolid byl zachycen 14. 7. 2014 v 6:31:52 UT. Bohužel v případě stanice Mogi das Cruzes bylo video poškozeno, bylo tedy nutné provést astrometrii a fotometrii z této stanice na upravené fotografii. Absolutní magnituda bolidu byla stanovena na -6,3m, souhrnné snímky z obou stanic jsou uvedeny níže.

Mogi das Cruzes Santo Antonio de Posse

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 19,7 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 1,668 AU, q = 0,597 AU, e = 0,642, i = 8,780°, peri = 93,145°, node = 291,565°. Počáteční výška unifikované dráhy HB byla 87,3 km, koncová výška HE pak pouze 28,5 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 74,5 km. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 297,9°, DEC = -34,2°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace

Bolid 20140907_212622

Třetí nejjasnější bolid roku 2014 byl zachycen stanicemi Tortoreto (Diego Valeri), Cagliano (Diego Valeri), San Nicola a Ferrara (Ferruccio Zanotti) v síti IMTN (Italian Meteor and TLE network). Bolid byl zachycen 7. 9. 2014 ve 21:26:22 UT. Vzhledem k obrovské saturaci snímků z důvodu vysoké jasnosti bolidu bylo nutné provést astrometrii a fotometrii na upravených snímcích ze stanic Ferrara a San Nicola, které byly použity pro výpočet dráhy bolidu. Absolutní magnituda bolidu byla stanovena na -9,4m, souhrnné snímky z obou stanic jsou uvedeny níže.

Tortoreto Cagliano

San Nicola Ferrara

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 15,6 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 1,602 AU, q = 0,843 AU, e = 0,474, i = 20,064°, peri = 240,534°, node = 164,976°. Počáteční výška unifikované dráhy HB byla 78,9 km, koncová výška HE pak pouze 29,2 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 50,2 km. Bolid byl zvláštní nízkým zenitálním úhlem atmosférické trajektorie (pouze 8,1°), což znamená, že bolid vstupoval do atmosféry Země prakticky kolmo k povrchu planety. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 320,0°, DEC = 34,2°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace

Další zajímavé bolidy z konce roku 2014, včetně bolidu EN091214 (meteorit „Žďár“), budou prezentovány v následující části.

 

Předchozí díly:

Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 1.
Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 2.

 




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Bramon, Bolid, EDMOND, IMTN


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »