CEMENT v roce 2017 – část první

Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Úderem půlnoci na Silvestra 2017 dovršila pozorovací síť pro videopozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) osmý rok své existence. Za tento poměrně dlouhý čas prošla překotným vývojem, kdy se z pozorování ojedinělých vícestaničních meteorů stala efektivním nástrojem pro studium nejmenších částic Sluneční soustavy. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy a NFC systémy pro záznam slabých meteorů. Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se kromě širokoúhlých systémů, spektrografů a systému pro studium slabých meteorů nachází také radar pro sledování meteorů a monitor ionosféry (SID monitor). Rozsáhlá spolupráce s amatérskými i profesionálními astronomy v rámci celé Evropy vyvrcholila v roce 2014 zahájením spolupráce s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, díky níž je možné provádět studium plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách a také rozsáhlé simulace zaznamenaných spekter meteorů. Vzhledem k objemu dat, který byl shromážděn v roce 2017 sítí CEMeNt, se v první části souhrnu zaměříme na širokoúhlé systémy (WF).
Širokoúhlé systémy (WF)
Autor: Jakub Koukal
Autor: Jakub Koukal
Tab. 1: Počty jednostaničních meteorů pro jednotlivé stanice v síti CEMeNt v letech 2009-2017. Počty vícestaničních drah a efektivita párování jsou uvedeny vždy pro každý rok souhrnně za všechny stanice. Autor: Jakub Koukal |
Obr. 3: 2D projekce vícestaničních drah v síti CEMeNt v roce 2017. Autor: Jakub Koukal | Obr. 4: Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2017 (celkem 8 285 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal |
Během existence videosítě CEMeNt, tedy v letech 2010-2017, bylo celkem zaznamenáno 235 489 jednostaničních meteorů, z nichž bylo možné vytvořit 44 606 vícestaničních drah meteorů (tzv. Q0 dráhy, tedy bez aplikace kvalitativních kritérií) s efektivitou párování 44,1% (Obr. 5 a 6). V tomto období zaznamenala nejvíce jednostaničních meteorů stanice Valašské Meziříčí (36 972 meteorů), následována stanicí Kroměříž (28 641 meteorů) a stanicí Maruška (27 288 meteorů).
Obr. 5: 2D projekce vícestaničních drah v síti CEMeNt v letech 2010 až 2017. Autor: Jakub Koukal | Obr. 6: Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2017 (celkem 44 606 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal |
Jasné bolidy v roce 2017
Rok 2017 byl také poměrně chudý na velmi jasné bolidy, maxima hlavních rojů (Perseidy, Geminidy, atd.) byla ovlivněna nepřízní počasí (Obr. 7). Žádný ze zaznamenaných meteorů nepřekročil absolutní magnitudu -8m, žádný bolid se tedy svou jasností ani nepřiblížil jasnosti Měsíce v úplňku. To ovšem neznamená, že nebyl v průběhu roku k vidění žádný zajímavý bolid – právě naopak. Bylo zaznamenáno množství poměrně jasných bolidů (jasnějších jak Venuše, tedy -4m), a to většinou kometárního, ale i asteroidálního původu (Obr. 8).
Obr. 7: Časosběrná animace noci maxima Perseid 2017 (12./13.8.2017) ze stanice Kroměříž SE. Autor: Jakub Koukal |
Bolid 20170331_023001 byl sporadický, s neznámým mateřským tělesem z Jupiterovy rodiny komet (JFC) a dosáhl absolutní jasnosti -6,9m. Bolid 20170813_012202 patřil do meteorického roje Perseid s mateřským tělesem kometou 109P/Swift-Tuttle a dosáhl absolutní jasnosti -6,5m. Bolid 20171016_214552 byl sporadický s neznámým mateřským tělesem ze skupiny dlouhoperiodických komet (HT) a dosáhl absolutní jasnosti -5,2m. V tomto případě nebyla kamerami sítě CEMeNt zaznamenána celá atmosférická dráha bolidu. A konečně bolid 20171220_223459 byl rovněž sporadický s neznámým mateřským tělesem v hlavním pásu asteroidů a dosáhl absolutní jasnosti -7,2m. U tohoto bolidu bylo rovněž zaznamenáno velmi pěkné spektrum, a to spektrografem na Hvězdárně Valašské Meziříčí (SPNE).
Obr. 8: Souhrnné snímky zajímavých bolidů v průběhu roku 2017. Bolid 20170331_023001 (Hvězdárna Valašské Meziříčí, kamera E), bolid 20170813_012202 (Jakub Koukal, Maruška SW), bolid 20171016_214552 (Jan Kondziolka, Těrlicko NE) a bolid 2017220_223459 (Jakub Koukal, Kroměříž ENE). Autor kompozice: Jakub Koukal |
Nej…delší meteor v roce 2017
Autor: Jakub Koukal
Obr. 10: Souhrnné snímky bolidu 20170614_200709: stanice Blahová E (UMa Astronomy), Kostolné Kráčany N (UMa Astronomy), Vsetín E (Hvězdárna Vsetín), Valašské Meziříčí E (Hvězdárna Valašské Meziříčí), Kroměříž SE (Jakub Koukal), Vartovka N (Hvezdáreň v Banskej Bystrici), Těrlicko NE (Jan Kondziolka), Kroměříž ENE (Jakub Koukal). Autor kompozice: Jakub Koukal |
Poděkování
Poděkování patří všem majitelům stanic, operátorům a pozorovatelům za jejich dlouhodobou a precizní práci, která umožnila vznik a rozvoj sítě CEMeNt. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200401521, grantem APVV-0517-12 (FMFI UK) a interním grantem Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského č. 994316. Na pořízení přístrojové techniky umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. přispěly také společnosti DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o.