Mezosférické blesky nad Brazílií

Autor: Jakub Koukal
Úvod
Mezosférický blesk typu Red sprites (Rudý skřítek) je rozsáhlý elektrický výboj, který můžeme pozorovat nad bouřkovými mraky s výraznou bleskovou aktivitou. Skřítci vznikají nad bouřkami, jenž jsou známé pod zkratkou MCS (mezoměřítkový konvektivní systém). Jde o oválný komplex jednotlivých bouřkových jader, spojených do většího celku o velikosti až stovek kilometrů. Mateřská bouře musí být schopna intenzivní separace náboje a musí podporovat hromadění velkého množství náboje před samotným Sprites spuštěním ze zdrojového CG+ nebo vzácněji CC blesku. Mezosférické blesky vznikají jako reakce na tyto blesky ve zdrojovém bouřkové oblaku. Tyto zdrojové blesky mají vysokou amplitudu a velkou změnou nábojového momentu. Typ Red sprites patří do skupiny nadoblačných blesků, tzv. TLE (Transient Luminous Events), což lze volně přeložit jako přechodné světelné úkazy. Stratosférické blesky typu Red sprites dělíme do 7 kategorií podle vzhledu (medúza, mrkev, sloupec, anděl, ptačí kost, strom a další vzhledem neobvyklé tvary). Tyto nadoblačné blesky někdy předchází (asi 1/10 úkazů) další typ TLE, tzv. Sprites halo, které má typický tvar disku o průměru obvykle kolem 50 km a tloušťce kolem 10 km, které se nachází ve výšce kolem 85 km. Sloupkovité (Column) nadoblačné blesky mají typické rozmezí výšky 85–60 km, přičemž je třeba brát ohled i na jejich délku, která se pohybuje kolem 10–15 km. Mrkvovité (Carrot) nadoblačné blesky mají rozmezí výšky samotného těla 74–66 km, s doprovodnými úkazy – vlásečnicemi (Tendrils) – se spodní hranice snižuje na 40–50 km. Další doprovodné úkazy nad tělem nadoblačných blesků jsou například záře (Glows) s výškou kolem 80 km a pusinky (Pufs) s výškou asi 85 km. Tyto úkazy vznikají nejčastěji u andělů a mrkvovitých typů nadoblačných blesků. U typu anděl (Angel) se vyskytuje útvar ve tvaru písmene M, ten má výšku kolem 70 km. Zvláštním typem jsou medůzovité (Jellyfish) nadoblačné blesky, ty dosahují maximální výšky kolem 90 km. Mají typickou, jakoby mizející horní část v podobě rozmazané čepice. Tato, jakoby mlhou pokrytá horní část, se může vyskytnout i u ostatních typů a indikuje maximální hladinu pro nadoblačné blesky, která je 90 km nad povrchem Země.
Analýza TLE

Autor: Julio Lobo
|
|
|
|
| Čas úkazu: 23:17:32 UT | Čas úkazu: 23:20:20 UT | Čas úkazu: 23:23:51 UT |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Čas úkazu: 23:27:13 UT | Čas úkazu: 23:32:12 UT | Čas úkazu: 23:38:37 UT |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Čas úkazu: 23:39:42 UT | Čas úkazu: 23:46:16 UT | Čas úkazu: 23:52:38 UT |
|
|
|
|
|
|
|
| 2D projekce pozic ze všech sekvencí | 2D projekce včetně aktuální oblačnosti |
Poděkování při tvorbě článku patří Martinu Popkovi.
Zdroj:
Observatório Municipal de Campinas
Související:
O autorovi
34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.
Česká astrofotografie měsíce
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento





















