Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasný bolid 21. února nad Opolským vojvodstvím očima CEMENTu

Jasný bolid 21. února nad Opolským vojvodstvím očima CEMENTu

Souhrnný snímek bolidu 20160221_221815, stanice Otrokovice N.
Autor: Michal Čechmánek

Vzhledem k nepříznivému počasí nad územím České republiky v průběhu února, a tím i nedostatku bolidů charakteristických pro toto období roku, se vracíme k velmi jasnému meteoru, který byl pozorován 21. února 2016 ve 22:18:15 UT (23:18:15 SEČ). Počátek průmětu atmosférické dráhy bolidu spadá ještě nad území České republiky, převážná část úkazu se odehrála nad Opolským vojvodstvím v Polsku.

Meteorická aktivita v únoru a březnu

V tomto období roku není v činnosti žádný významný meteorický roj a celková aktivita meteorických rojů je tudíž velmi nízká, rovněž sporadické pozadí se nachází na minimu své činnosti v průběhu roku. Únor a březen navíc patří v České republice k měsícům s nejhorším počasím a tedy i aktivita vizuálních pozorovatelů je velmi malá. Toto období tudíž patří a vždy patřilo mezi nejméně zmapované v průběhu celého kalendářního roku. V uvedeném období jsou v činnosti převážně meteorické roje patřící do antihelionového zdroje, přičemž převažuje v měsících leden až březen aktivita komplexu Virginid–Leonid, která pak v dubnu přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid. Společnou charakteristikou meteorů náležejících antihelionovému zdroji je pak poměrně nízká geocentrická rychlost, která pro většinu rojových meteorů z tohoto zdroje leží mezi 20 až 30 km/s.

Večerní bolid na úplňkové obloze

I přes poměrně nepříznivé povětrnostní podmínky převážně nad územím Moravy a Slezska byl tento úkaz pozorován vizuálně mnoha lidmi v České republice. Do přehledu hlášení o pozorování bolidů AsÚ AV ČR v Ondřejově bylo doposud (k 29. 2. 2016) zasláno 8 hlášení o úkazu od široké veřejnosti, v aplikaci pro hlášení bolidů na stránkách IMO (International Meteor Organization) Fireball report se nachází pouze jedno hlášení (ze severního Rakouska). Okolnosti tohoto úkazu byly velmi podrobně popsány v článku RNDr. Pavla Spurného, CSc. (ASÚ AVČR Ondřejov, 24. 2. 2016), který byl uveřejněn na stránkách Astronomického ústavu AV ČR. Uvedené výsledky jsou výsledkem pozorování velmi přesných bolidových kamer, které jsou součástí Evropské bolidové sítě (EN). Protože byl bolid zaznamenán jak rozdílnou technikou (bolidové kamery EN a CCD kamery CEMENTu), tak také metodika zpracování je odlišná, nabízí se zde možnost zajímavého porovnání přesnosti výsledků dosažených v rámci sítě CEMENT vůči výsledkům velmi přesných kamer EN.  

Amatérské kamerová síť CEMENT (Central European MetEor NeTwork) zachytila tento úkaz, i přes nepříznivé počasí, na celkem třech kamerách, dvě se nacházely v oblasti střední Moravy (Kroměříž, Otrokovice) a jedna pak na jižním Slovensku (Kráčany). Ani na jedné kameře nebyl zachycen konec úkazu, vzhledem k nízké elevaci konce viditelné části atmosférické dráhy bolidu. Na stanici Kráčany byl bolid viditelný přes souvislou vrstvu oblačnosti, v Otrokovicích byla převážná část úkazu v oblasti rozpadající se nízké oblačnosti a na stanici Kroměříž byla přes prakticky souvislou vrstvu nízké oblačnosti zaznamenána pouze část dráhy, hlavně v okolí fragmentace tělesa. Protože fragmentace tělesa je obvykle spojena se skokovým zjasněním bolidu, nebylo možné použít data získaná ze stanice Kroměříž pro výpočet atmosférické dráhy bolidu. Nepřízeň počasí rovněž neumožnila pořízení spektra tohoto bolidu spektrografy instalovanými na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Souhrnný snímek bolidu 20160221_221815, stanice Kroměříž ENE. Autor: Jakub Koukal Souhrnný snímek bolidu 20160221_221815, stanice Kráčany N. Autor: UMa Astronomy
Video bolidu 20160221_221815, stanice Otrokovice N. Autor: Michal Čechmánek

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly tedy použity nahrávky pořízené ze stanic Kráčany a Otrokovice. Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N49,966° E18,121° poblíž obce Borová (CZ), výška meteoru v tomto okamžiku činila 89,3 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N50,366° E18,097° poblíž obce Poborszów (PL), výška meteoru v tomto okamžiku činila 51,7 km nad povrchem Země. Bolid nebyl zachycen ani jednou kamerou sítě CEMENT v celé délce svého trvání, ze stanice Otrokovice N byl pořízen časově nejobsáhlejší záznam trvání letu v délce 2,82 s a bolid dosáhl absolutní jasnosti -7,1m, přičemž se nejedná o maximální absolutní jasnost bolidu v průběhu celého letu z důvodu chybějícího konce dráhy z kamer CEMENTu. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře je uvedena níže.

2D projekce atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost vg. Autor: Jakub Koukal

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu před vstupem do gravitačního pole Země byla pouze 19,7 km/s (včetně vlivu decelerace), orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 2,06 AU (velká poloosa dráhy), q = 0,681 AU (vzdálenost perihelia), e = 0,670 (excentricita dráhy), i = 10,2° (sklon dráhy), peri = 77,0° (argument šířky perihelia), node = 152,5° (délka vzestupného uzlu). Bolid patřil mezi sporadické meteory (bez rojové příslušnosti) s pozorovaným radiantem RA = 144,2°, DEC = -4,4°. Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě je uvedena výše, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost vg.

Porovnání výsledků Evropské bolidové sítě (EN) a CEMENTu

Dráha tohoto jasného bolidu byla vypočítána nezávisle ze dvou různých zdrojů (EN a CEMENT), je tedy možné provést vzájemné porovnání orbitálních elementů dráhy meteoroidu a také parametrů atmosférické dráhy samotného meteoru. Průmět atmosférické dráhy bolidu vypočítaný na základě dat z kamer sítě CEMENT vykazuje stočení 0,1° vůči atmosférické dráze z kamer sítě EN. Celkově je pak atmosférická dráha z kamer sítě CEMENT posunuta východním směrem vůči dráze z kamer sítě EN, na počátku dráhy je to zhruba 250 m, na konci dráhy pak 310 m. Srovnání orbitálních elementů dráhy a parametrů atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 z obou zdrojů je uvedeno níže, stejně jako grafické znázornění posunu atmosférické dráhy z kamer sítě CEMENT proti výsledku zjištěnému s pomocí kamer sítě EN. Orbitální elementy a parametry atmosférické dráhy z kamer EN byly převzaty z článku, stejně jako poloha průmětu počátečního a koncového bodu dráhy bolidu.

 

Evropská bolidová síť CEMENT

Velká poloosa dráhy a (AU)

1,68 2,06

Vzdálenost perihélia q (AU)

0,699 0,681

Sklon dráhy i (o)

9,0 10,2

Excentricita dráhy e (-)

0,585 0,670

Geocentrická rychlost vg (km/s)

20,6 19,5

Počáteční výška HB (km)

89,1 89,3

Koncová výška HE (km)

32,4 51,7*

Absolutní magnituda amag (m)

-10,4 -7,1*

Tab.1: Srovnání orbitálních elementů dráhy a parametrů atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 zjištěných bolidovými kamerami Evropské bolidové sítě a kamerami sítě CEMENT. Pozn.: * data není možné porovnat, z kamer sítě CEMENT nebyla zachycena celá atmosférická dráha bolidu.

Celkový náhled na průmět atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 vypočítané v rámci EN a CEMENTu Průmět počátku atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 vypočítané v rámci EN a CEMENTu
Detail odchylky průmětu konce atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 vypočítané v rámci EN a CEMENTu Průmět konce atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 vypočítané v rámci EN a CEMENTu

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přehledu hlášení o pozorování bolidů (ASÚ AV ČR v Ondřejově)
[2] Fireball report (IMO)
[3] Jasný bolid nad Slezskem v neděli 21. února 2016 pozdě večer



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Bolid, Evropská bolidová síť, CEMENT


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »