Úvodní strana > Články > Sluneční soustava > Jasný bolid nad jižní Moravou 18.9.2015

01.10.2015 12:35 Jakub Koukal Vytisknout článek

Jasný bolid nad jižní Moravou 18.9.2015

Bolid 20150918_001344 - stanice Blahová 03
Autor: UMa Astronomy

Prázdninová sezóna meteorických rojů byla poměrně chudá na velmi jasné meteory (bolidy). Dne 18.9.2015 v ranních hodinách byl kamerovými systémy sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenán velmi jasný bolid, jehož relativní jasnost přesáhla jasnost Měsíce v úplňku. Kromě kamerových systémů byl tento bolid pozorován také vizuálně z mnoha míst v České a Slovenské republice.

Bolid 20150918_001344 - stanice Maruška SW Autor: Jakub Koukal — Bolid 20150918_001344 - stanice Maruška SW
*Autor: Jakub Koukal*

Jasný bolid proletěl oblohou nad jižní Moravou v 00:13:44 UT prakticky z východu na západ, atmosférická dráha probíhala několik kilometrů pod Brnem. Počátek atmosférické dráhy ležel na souřadnicích E16.890 N49.070 (blízko obce Kobeřice u Brna), konec pak na souřadnicích E16.564 N49.077 (blízko města Rajhrad, zhruba 9 km jižně od Brna). Bolid vstoupil do atmosféry Země pod velmi vysokým úhlem, zenitální úhel jeho atmosférické dráhy byl 28,3^o. Analýzou orbitálních elementů vícestaniční dráhy bolidu byla zjištěna jeho příslušnost k meteorickému roji #208 SPE (zářijové Perseidy, september epsilon Perseids).

Průběh světelné křivky bolidu 20150918_001344 (absolutní a relativní jasnost) Autor: Jakub Koukal — Průběh světelné křivky bolidu 20150918_001344 (absolutní a relativní jasnost)
*Autor: Jakub Koukal*

Tento meteorický roj patří k nejrychlejší retrográdním rojům, které jsou v průběhu roku v činnosti, geocentrická rychlost bolidu byla 64,12 km/s. Díky těmto faktorům (nízký zenitální úhel, vysoká geocentrická rychlost) a také díky nízké mechanické pevnosti tělesa (0,025+-0,009 MPa) byla počáteční výška bolidu velmi vysoká (124,3 km) a také koncová výška úkazu byla ve vysokých vrstvách atmosféry Země (80,2 km). Odhadovaná vstupní hmotnost tělesa před vstupem do atmosféry byla 50,4+-8,4 kg, absolutní jasnost bolidu byla (unifikovaná dráha) -13,7^m.


Projekce dráhy bolidu 20150918_001344 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal	Projekce dráhy bolidu 20150918_001344 ve Sluneční soustavě. Autor: Jakub Koukal

Takto jasné meteory, patřící k roji zářijových Perseid, nejsou překvapením. Tento meteorický roj je známý vysokým zastoupením jasných meteorů a také poměrně vysokou korigovanou hodinou frekvencí (ZHR, až 10 met/hod). Mimo jiné je také známý svou občasnou zvýšenou aktivitou, tzv. outbursty (neboli meteorickými sprškami), které byly pozorovány např. v letech 2008 (Jenniskens a kol., CBET 2008) a 2013 (Gajdoš a kol., WGN 2014). Tato periodicita je zajímavá, dosud neznámé mateřské těleso meteorického roje nejspíš patří mezi dlouhoperiodické komety ze skupiny komet Halley/Thatcher s periodou řádově přesahující interval mezi outbursty. Je tedy pravděpodobné, že Země potkává jednotlivé filamenty uvolněné během průletu mateřského tělesa kolem Slunce.


Video bolidu 20150918_001344 - stanice Maruška SW (5 fps, 5x zpomaleno). Autor: Jakub Koukal	Video bolidu 20150918_001344 - stanice Blahová 03 (5 fps, 5x zpomaleno). Autor: UMa Astronomy

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] EDMOND Meteor Database
[2] Confirmation and characterization of IAU temporary meteor showers in EDMOND database
[3] IAU MDC #208 SPE

O autorovi

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz

Další články autora (42)

Související fotografie

Podporujeme

Novinky

12.08.2018 12:00 Petr Sobotka

Start sondy Parker Solar Probe napodruhé úspěšný

V neděli ráno 12. 8. 2018 v 9:31 se vydala ke Slunci odvážná sonda. Přiblíží se k němu na sedmkrát menší vzdálenost než předchozí rekordmanka. Držíme palce, aby nedopadla jako bájný Ikaros.

11.08.2018 00:00 Adam Malíř

Start Parker Solar Probe odložen

Sluneční sonda Parker Solar Probe měla startovat dnes brzy ráno. Z technických, ale blíže neurčených důvodů, byl start přeložen na neděli okolo 09:30 našeho času.

02.08.2018 00:00 Petr Dušek

Nesmír: pozvánka na hvězdářské setkávání pro zrakově postižené

Jste člověk se zrakovým postižením a zajímá vás, co se zrovna děje na obloze, v astronomii a příbuzných oborech? Jestliže ano, tak právě pro vás jsou určena hvězdářská setkání nazvaná Nesmír (www.nesmir.cz).

30.07.2018 00:00 Adam Malíř

Velké protuberance na Slunci

Na severozápadní části slunečního disku se objevily mohutné protuberacne o velikosti několika Zemí. Četnost výskytu podobně velkých výronů v chromosféře je v období panování aktuální nízké aktivity malá, o to ovšem větší je neobvyklost tohoto úkazu. Nejvíc fotografických záznamů přichází z dneška.

25.07.2018 00:00 Redakce Astro.cz

Soutěž Českého rozhlasu Dvojka k zatmění Měsíce

Setmělý Měsíc 27. 7. je příležitostí pro amatérské fotografy!

více novinek »

Související

04.05.2018 07:23 Jakub Koukal

CEMENT v roce 2017 – část první

Úderem půlnoci na Silvestra 2017 dovršila pozorovací síť pro videopozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) osmý rok své existence. Za tento poměrně dlouhý čas prošla překotným vývojem, kdy se z pozorování ojedinělých vícestaničních meteorů stala efektivním nástrojem pro studium nejmenších částic Sluneční soustavy. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy a NFC systémy pro záznam slabých meteorů. Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se kromě širokoúhlých systémů, spektrografů a systému pro studium slabých meteorů nachází také radar pro sledování meteorů a monitor ionosféry (SID monitor). Rozsáhlá spolupráce s amatérskými i profesionálními astronomy v rámci celé Evropy vyvrcholila v roce 2014 zahájením spolupráce s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, díky níž je možné provádět studium plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách a také rozsáhlé simulace zaznamenaných spekter meteorů. Vzhledem k objemu dat, který byl shromážděn v roce 2017 sítí CEMeNt, se v první části souhrnu zaměříme na širokoúhlé systémy (WF).

23.04.2018 07:20 Jakub Koukal

Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí spolu s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s Hvězdárnou Františka Krejčího v Karlových Varech vytvořily konsorcium zabývající se pozorování meteorů pomocí vlastní sítě spektrografů, radarů a monitorů ionosféry a také studiem plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách. Ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR vytvoříme tento rok padající hvězdu pomocí nejvýkonnějšího terawattového laseru ve střední Evropě, pražského Asterixu. Možná bude podobná jasnému maďarskému bolidu. Ale o tom snad někdy příště. Nyní se vydejme pátrat po jeho tajemství. Co všechno lze odhalit na dálku z pohodlí českých hvězdáren?

07.11.2017 07:15 Jakub Koukal

Databáze EDMOND – jak vlastně pracujeme?

Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD technologie a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli v roce 2011 sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database).

19.06.2017 06:45 Jakub Koukal

Jasný bolid za soumraku 14.6.2017

Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli.

07.12.2016 12:42 Jakub Koukal

Spektrografy na Kanárských ostrovech

Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »