< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasný bolid nad jižní Moravou 18.9.2015
Jakub Koukal Vytisknout článek

Jasný bolid nad jižní Moravou 18.9.2015

Bolid 20150918_001344 - stanice Blahová 03
Autor: UMa Astronomy

Prázdninová sezóna meteorických rojů byla poměrně chudá na velmi jasné meteory (bolidy). Dne 18.9.2015 v ranních hodinách byl kamerovými systémy sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenán velmi jasný bolid, jehož relativní jasnost přesáhla jasnost Měsíce v úplňku. Kromě kamerových systémů byl tento bolid pozorován také vizuálně z mnoha míst v České a Slovenské republice. 

Bolid 20150918_001344 - stanice Maruška SW Autor: Jakub Koukal
Bolid 20150918_001344 - stanice Maruška SW
Autor: Jakub Koukal
Jasný bolid proletěl oblohou nad jižní Moravou v 00:13:44 UT prakticky z východu na západ, atmosférická dráha probíhala několik kilometrů pod Brnem. Počátek atmosférické dráhy ležel na souřadnicích E16.890 N49.070 (blízko obce Kobeřice u Brna), konec pak na souřadnicích E16.564 N49.077 (blízko města Rajhrad, zhruba 9 km jižně od Brna). Bolid vstoupil do atmosféry Země pod velmi vysokým úhlem, zenitální úhel jeho atmosférické dráhy byl 28,3o. Analýzou orbitálních elementů vícestaniční dráhy bolidu byla zjištěna jeho příslušnost k meteorickému roji #208 SPE (zářijové Perseidy, september epsilon Perseids).

Průběh světelné křivky bolidu 20150918_001344 (absolutní a relativní jasnost) Autor: Jakub Koukal
Průběh světelné křivky bolidu 20150918_001344 (absolutní a relativní jasnost)
Autor: Jakub Koukal
Tento meteorický roj patří k nejrychlejší retrográdním rojům, které jsou v průběhu roku v činnosti, geocentrická rychlost bolidu byla 64,12 km/s. Díky těmto faktorům (nízký zenitální úhel, vysoká geocentrická rychlost) a také díky nízké mechanické pevnosti tělesa (0,025+-0,009 MPa) byla počáteční výška bolidu velmi vysoká (124,3 km) a také koncová výška úkazu byla ve vysokých vrstvách atmosféry Země (80,2 km). Odhadovaná vstupní hmotnost tělesa před vstupem do atmosféry byla 50,4+-8,4 kg, absolutní jasnost bolidu byla (unifikovaná dráha) -13,7m.

Projekce dráhy bolidu 20150918_001344 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal

 Projekce dráhy bolidu 20150918_001344 ve Sluneční soustavě. Autor: Jakub Koukal
Projekce dráhy bolidu 20150918_001344 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal Projekce dráhy bolidu 20150918_001344 ve Sluneční soustavě. Autor: Jakub Koukal

Takto jasné meteory, patřící k roji zářijových Perseid, nejsou překvapením. Tento meteorický roj je známý vysokým zastoupením jasných meteorů a také poměrně vysokou korigovanou hodinou frekvencí (ZHR, až 10 met/hod). Mimo jiné je také známý svou občasnou zvýšenou aktivitou, tzv. outbursty (neboli meteorickými sprškami), které byly pozorovány např. v letech 2008 (Jenniskens a kol., CBET 2008) a 2013 (Gajdoš a kol., WGN 2014). Tato periodicita je zajímavá, dosud neznámé mateřské těleso meteorického roje nejspíš patří mezi dlouhoperiodické komety ze skupiny komet Halley/Thatcher s periodou řádově přesahující interval mezi outbursty. Je tedy pravděpodobné, že Země potkává jednotlivé filamenty uvolněné během průletu mateřského tělesa kolem Slunce.

Video bolidu 20150918_001344 - stanice Maruška SW (5 fps, 5x zpomaleno). Autor: Jakub Koukal

 Video bolidu 20150918_001344 - stanice Blahová 03 (5 fps, 5x zpomaleno). Autor: UMa Astronomy
Video bolidu 20150918_001344 - stanice Maruška SW (5 fps, 5x zpomaleno). Autor: Jakub Koukal Video bolidu 20150918_001344 - stanice Blahová 03 (5 fps, 5x zpomaleno). Autor: UMa Astronomy

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] EDMOND Meteor Database
[2] Confirmation and characterization of IAU temporary meteor showers in EDMOND database
[3] IAU MDC #208 SPE



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Další články autora (50)

Štítky: September Perseids, EDMOND, Bolid

21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »