Úvodní strana > Články > Sluneční soustava > Jasný bolid nad jižní Moravou 18.9.2015

01.10.2015 12:35 Jakub Koukal Vytisknout článek

Jasný bolid nad jižní Moravou 18.9.2015

Bolid 20150918_001344 - stanice Blahová 03
Autor: UMa Astronomy

Prázdninová sezóna meteorických rojů byla poměrně chudá na velmi jasné meteory (bolidy). Dne 18.9.2015 v ranních hodinách byl kamerovými systémy sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenán velmi jasný bolid, jehož relativní jasnost přesáhla jasnost Měsíce v úplňku. Kromě kamerových systémů byl tento bolid pozorován také vizuálně z mnoha míst v České a Slovenské republice.

Bolid 20150918_001344 - stanice Maruška SW Autor: Jakub Koukal — Bolid 20150918_001344 - stanice Maruška SW
*Autor: Jakub Koukal*

Jasný bolid proletěl oblohou nad jižní Moravou v 00:13:44 UT prakticky z východu na západ, atmosférická dráha probíhala několik kilometrů pod Brnem. Počátek atmosférické dráhy ležel na souřadnicích E16.890 N49.070 (blízko obce Kobeřice u Brna), konec pak na souřadnicích E16.564 N49.077 (blízko města Rajhrad, zhruba 9 km jižně od Brna). Bolid vstoupil do atmosféry Země pod velmi vysokým úhlem, zenitální úhel jeho atmosférické dráhy byl 28,3^o. Analýzou orbitálních elementů vícestaniční dráhy bolidu byla zjištěna jeho příslušnost k meteorickému roji #208 SPE (zářijové Perseidy, september epsilon Perseids).

Průběh světelné křivky bolidu 20150918_001344 (absolutní a relativní jasnost) Autor: Jakub Koukal — Průběh světelné křivky bolidu 20150918_001344 (absolutní a relativní jasnost)
*Autor: Jakub Koukal*

Tento meteorický roj patří k nejrychlejší retrográdním rojům, které jsou v průběhu roku v činnosti, geocentrická rychlost bolidu byla 64,12 km/s. Díky těmto faktorům (nízký zenitální úhel, vysoká geocentrická rychlost) a také díky nízké mechanické pevnosti tělesa (0,025+-0,009 MPa) byla počáteční výška bolidu velmi vysoká (124,3 km) a také koncová výška úkazu byla ve vysokých vrstvách atmosféry Země (80,2 km). Odhadovaná vstupní hmotnost tělesa před vstupem do atmosféry byla 50,4+-8,4 kg, absolutní jasnost bolidu byla (unifikovaná dráha) -13,7^m.


Projekce dráhy bolidu 20150918_001344 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal	Projekce dráhy bolidu 20150918_001344 ve Sluneční soustavě. Autor: Jakub Koukal

Takto jasné meteory, patřící k roji zářijových Perseid, nejsou překvapením. Tento meteorický roj je známý vysokým zastoupením jasných meteorů a také poměrně vysokou korigovanou hodinou frekvencí (ZHR, až 10 met/hod). Mimo jiné je také známý svou občasnou zvýšenou aktivitou, tzv. outbursty (neboli meteorickými sprškami), které byly pozorovány např. v letech 2008 (Jenniskens a kol., CBET 2008) a 2013 (Gajdoš a kol., WGN 2014). Tato periodicita je zajímavá, dosud neznámé mateřské těleso meteorického roje nejspíš patří mezi dlouhoperiodické komety ze skupiny komet Halley/Thatcher s periodou řádově přesahující interval mezi outbursty. Je tedy pravděpodobné, že Země potkává jednotlivé filamenty uvolněné během průletu mateřského tělesa kolem Slunce.


Video bolidu 20150918_001344 - stanice Maruška SW (5 fps, 5x zpomaleno). Autor: Jakub Koukal	Video bolidu 20150918_001344 - stanice Blahová 03 (5 fps, 5x zpomaleno). Autor: UMa Astronomy

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] EDMOND Meteor Database
[2] Confirmation and characterization of IAU temporary meteor showers in EDMOND database
[3] IAU MDC #208 SPE

O autorovi

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz

Další články autora (42)

Související fotografie

Krátké novinky

12.04.2022 00:00 Jan Herzig

Mezinárodní den kosmonautiky

Před 61 lety, 12. dubna 1961 proběhla mise Vostok 1, první pilotovaný let do kosmického prostoru v dějinách. Let, který trval 106 minut, vykonal Jurij Alexejevič Gagarin. Díky tomuto milníku je tento den, kdy se začaly psát dějiny kosmických pilotovaných letů, oslavován jako Mezinárodní den kosmonautiky. Mimo to také před 41 lety odstartoval na svoji první misi americký raketoplán. Jednalo se o stroj Columbia a na palubě byli John Young a Robert Crippen.

09.04.2022 00:00 Martin Gembec

Sníh v dubnu i v Ondřejově

Sníh není v dubnu ničím neobvyklým, nicméně tak pěkná zimní idylka, jak ji zachytila Hana Kučáková 9. 4. 2022 nenastává ani na hvězdárně Astronomického ústavu v Ondřejově každý rok.

28.03.2022 13:10 Martin Gembec

Slunce je ozdobeno mnoha skvrnami

28. března 2022 během dne se Slunce ještě více dozdobilo dalšími malými skvrnami v aktivní oblasti uprostřed kotouče. Výborná příležitost k pozorování, než se zatáhne. Animace na Spaceweather.com

25.03.2022 00:00 Pavel Hrdlička

Objevena 5000. exoplaneta

Podle zprávy NASA se počet potvrzených extrasolárních planet v naší Galaxii přehoupl přes 5000. Stalo se tak 21. března, když byla přidána dávka 65 exoplanet do exoplanetárního archivu NASA. Zdroj

12.03.2022 00:00 Josef Chlachula

Impakt planetky 2022-EB5

Krisztián Sárneczky objevil včera 11. března na stanici K88 na severu Maďarska malou planetku 2022-EB5, která v 21:22 UT dopadla nedaleko ostrůvku Jan Mayen severně od Islandu. Planetka měla rozměr 1 - 2 metry. Podle detekce infrazvuku mohl mít výbuch sílu asi 2kT TNT a rozměr mohl být 3 m.

více novinek »

Související

04.05.2018 07:23 Jakub Koukal

CEMENT v roce 2017 – část první

Úderem půlnoci na Silvestra 2017 dovršila pozorovací síť pro videopozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) osmý rok své existence. Za tento poměrně dlouhý čas prošla překotným vývojem, kdy se z pozorování ojedinělých vícestaničních meteorů stala efektivním nástrojem pro studium nejmenších částic Sluneční soustavy. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy a NFC systémy pro záznam slabých meteorů. Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se kromě širokoúhlých systémů, spektrografů a systému pro studium slabých meteorů nachází také radar pro sledování meteorů a monitor ionosféry (SID monitor). Rozsáhlá spolupráce s amatérskými i profesionálními astronomy v rámci celé Evropy vyvrcholila v roce 2014 zahájením spolupráce s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, díky níž je možné provádět studium plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách a také rozsáhlé simulace zaznamenaných spekter meteorů. Vzhledem k objemu dat, který byl shromážděn v roce 2017 sítí CEMeNt, se v první části souhrnu zaměříme na širokoúhlé systémy (WF).

23.04.2018 07:20 Jakub Koukal

Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí spolu s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s Hvězdárnou Františka Krejčího v Karlových Varech vytvořily konsorcium zabývající se pozorování meteorů pomocí vlastní sítě spektrografů, radarů a monitorů ionosféry a také studiem plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách. Ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR vytvoříme tento rok padající hvězdu pomocí nejvýkonnějšího terawattového laseru ve střední Evropě, pražského Asterixu. Možná bude podobná jasnému maďarskému bolidu. Ale o tom snad někdy příště. Nyní se vydejme pátrat po jeho tajemství. Co všechno lze odhalit na dálku z pohodlí českých hvězdáren?

07.11.2017 07:15 Jakub Koukal

Databáze EDMOND – jak vlastně pracujeme?

Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD technologie a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli v roce 2011 sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database).

19.06.2017 06:45 Jakub Koukal

Jasný bolid za soumraku 14.6.2017

Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli.

07.12.2016 12:42 Jakub Koukal

Spektrografy na Kanárských ostrovech

Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

21. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 5. do 29. 5. 2022. Měsíc bude vidět mezi poslední čtvrtí a novem na ranní obloze. Přidá se tak k ranní přehlídce planet viditelných okem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě doprovázené zajímavými skvrnami. Kosmická loď Starliner konečně plní svou bezpilotní zkušební misi a úspěšně zakotvila u ISS. Solar Orbiter pořídil opravdu mimořádně detailní záběry Slunce. Před 60 lety se v lodi Mercury-Aurora 7 vydal na druhý balistický let Američan Malcolm Scott Carpenter.

Další informace »