Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První rok činnosti videostanice Maruška

První rok činnosti videostanice Maruška

Jasný bolid zachycený 23. 12. na videostanici Maruška. Autor: CEMeNt.
Jasný bolid zachycený 23. 12. na videostanici Maruška.
Autor: CEMeNt.
Již více jak jeden rok je v činnosti stanice pro videopozorování meteorických rojů na meteorologické stanici Maruška na stejnojmenném vrcholu Hostýnských vrchů. První kamera, orientovaná JV směrem, byla spuštěna 25. 6. 2012. Druhá kamera, tentokrát orientovaná JZ směrem, byla následně spuštěna 6. 10. 2012 (před maximem meteorického roje Drakonid a Orionid). Za dobu svého působení se podařilo zrealizovat pozorování a analýzu již desítek meteorických rojů a několika opravdu jasných meteorů.

Umístění stanice zapadá do celkového konceptu rozvoje sítě CEMeNt (Central European Meteor Network), která zahrnuje amatérské video stanice v České a Slovenské republice a zohledňuje také snahu disponovat stanicemi, které se nacházejí nad hranicí podzimních a zimních inverzí, které jsou v nížinách v ČR a SR v tomto období běžné. Obě kamery disponují shodným vybavením, jako snímací zařízení je využita analogová CCTV kamera KPF 131 HR s objektivy Goyo s proměnným ohniskem (3-8 mm) a vysokou světelností (0,95). Převod analogového signálu do digitální podoby je realizován A/D převodníky Dazzle DVC 101 a kompletní záznam a vyhodnocení je prováděn softwarem z balíku programů UFO Tools. Důležitou součástí sestavy je vždy také venkovní kryt s dostatečně výkonným vnitřním vyhříváním, které je potřebné při běžném provozu v zimním období (námraze, sníh, atd.).

Dráhy 673 vícestaničních Perseid ve Sluneční soustavě. Autor: CEMeNt.
Dráhy 673 vícestaničních Perseid ve Sluneční soustavě.
Autor: CEMeNt.
Vzhledem k umístění doplňuje video stanice Maruška základní osu sítě CEMeNt na Moravě a ve Slezsku, která sestává dále ze stanic v Kroměříži, Otrokovicích, Valašském Meziříčí, Vsetíně, Nýdku a na Bílém Kříži. Stanice na Bílém Kříži je uvažována, vzhledem ke své nadmořské výšce (865 m. n. m.), jako druhá stanice pro období inverzního počasí. Celková koncepce párování zorných polí jednotlivých stanic pak vychází z předpokladu vícenásobného zaznamenání jednotlivých meteorů, kdy je potom možné při zpracování ponechat pouze nejpřesnější záznamy z jednotlivých stanic.

Dne 23. 12. 2013 ve 21:53:20 UT byl na četných kamerách sítě CEMeNt zaznamenán velmi jasný meteor, jehož absolutní jasnost mírně překročila hranici pro klasifikaci jevu jako “bolidu”, tedy -4 mag. Bolid byl zaznamenán celkem na osmi kamerách pěti stanic sítě, jednalo se o kamery Kroměříž_SE, Kroměříž_ENE, Bílý Kříž_S, Maruška_SE, Maruška_SW, Vsetín_E, Valašské Meziříčí_S a Valašské Meziříčí_E.

Bolid byl velmi pomalý, úhlová rychlost na většině stanic nepřesahovala 10 deg/s, a to i přes značnou blízkost průmětu dráhy na zemský povrch od stanic. Většina stanic byla po celou dobu letu bolidu od průmětu dráhy vzdálena méně než 50 km. Doba letu na stanici Kroměříž_SE byla 6.40 s (nejdelší doba trvání), bolid za tento čas urazil v atmosféře dráhu dlouhou 80.4 km s počáteční výškou 81.1 km a koncovou výškou 32.0 km. Půdorysný průmět začátku světelné dráhy byl na souřadnicích E17.802 N48.960 (200 m SWS od osady Uhliska, CZ), konec pak na souřadnicích E18.374 N49.386 (700 m N od osady Babská, CZ). Další informace a snímky naleznete v článku na stránkách sítě CEMeNt.

Jak vidno, relativně nové meteorické stanici na Marušce se daří, stejně tak i celé kamerové síti CEMeNt. Budete-li se chtít do činnosti také zapojit, napište nám na hvezdarna.kromeriz@post.cz. Roovněž nás můžete sledovat na Facebooku.

Použité zdroje a odkazy:




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »