Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První rok činnosti videostanice Maruška

První rok činnosti videostanice Maruška

Jasný bolid zachycený 23. 12. na videostanici Maruška. Autor: CEMeNt.
Jasný bolid zachycený 23. 12. na videostanici Maruška.
Autor: CEMeNt.
Již více jak jeden rok je v činnosti stanice pro videopozorování meteorických rojů na meteorologické stanici Maruška na stejnojmenném vrcholu Hostýnských vrchů. První kamera, orientovaná JV směrem, byla spuštěna 25. 6. 2012. Druhá kamera, tentokrát orientovaná JZ směrem, byla následně spuštěna 6. 10. 2012 (před maximem meteorického roje Drakonid a Orionid). Za dobu svého působení se podařilo zrealizovat pozorování a analýzu již desítek meteorických rojů a několika opravdu jasných meteorů.

Umístění stanice zapadá do celkového konceptu rozvoje sítě CEMeNt (Central European Meteor Network), která zahrnuje amatérské video stanice v České a Slovenské republice a zohledňuje také snahu disponovat stanicemi, které se nacházejí nad hranicí podzimních a zimních inverzí, které jsou v nížinách v ČR a SR v tomto období běžné. Obě kamery disponují shodným vybavením, jako snímací zařízení je využita analogová CCTV kamera KPF 131 HR s objektivy Goyo s proměnným ohniskem (3-8 mm) a vysokou světelností (0,95). Převod analogového signálu do digitální podoby je realizován A/D převodníky Dazzle DVC 101 a kompletní záznam a vyhodnocení je prováděn softwarem z balíku programů UFO Tools. Důležitou součástí sestavy je vždy také venkovní kryt s dostatečně výkonným vnitřním vyhříváním, které je potřebné při běžném provozu v zimním období (námraze, sníh, atd.).

Dráhy 673 vícestaničních Perseid ve Sluneční soustavě. Autor: CEMeNt.
Dráhy 673 vícestaničních Perseid ve Sluneční soustavě.
Autor: CEMeNt.
Vzhledem k umístění doplňuje video stanice Maruška základní osu sítě CEMeNt na Moravě a ve Slezsku, která sestává dále ze stanic v Kroměříži, Otrokovicích, Valašském Meziříčí, Vsetíně, Nýdku a na Bílém Kříži. Stanice na Bílém Kříži je uvažována, vzhledem ke své nadmořské výšce (865 m. n. m.), jako druhá stanice pro období inverzního počasí. Celková koncepce párování zorných polí jednotlivých stanic pak vychází z předpokladu vícenásobného zaznamenání jednotlivých meteorů, kdy je potom možné při zpracování ponechat pouze nejpřesnější záznamy z jednotlivých stanic.

Dne 23. 12. 2013 ve 21:53:20 UT byl na četných kamerách sítě CEMeNt zaznamenán velmi jasný meteor, jehož absolutní jasnost mírně překročila hranici pro klasifikaci jevu jako “bolidu”, tedy -4 mag. Bolid byl zaznamenán celkem na osmi kamerách pěti stanic sítě, jednalo se o kamery Kroměříž_SE, Kroměříž_ENE, Bílý Kříž_S, Maruška_SE, Maruška_SW, Vsetín_E, Valašské Meziříčí_S a Valašské Meziříčí_E.

Bolid byl velmi pomalý, úhlová rychlost na většině stanic nepřesahovala 10 deg/s, a to i přes značnou blízkost průmětu dráhy na zemský povrch od stanic. Většina stanic byla po celou dobu letu bolidu od průmětu dráhy vzdálena méně než 50 km. Doba letu na stanici Kroměříž_SE byla 6.40 s (nejdelší doba trvání), bolid za tento čas urazil v atmosféře dráhu dlouhou 80.4 km s počáteční výškou 81.1 km a koncovou výškou 32.0 km. Půdorysný průmět začátku světelné dráhy byl na souřadnicích E17.802 N48.960 (200 m SWS od osady Uhliska, CZ), konec pak na souřadnicích E18.374 N49.386 (700 m N od osady Babská, CZ). Další informace a snímky naleznete v článku na stránkách sítě CEMeNt.

Jak vidno, relativně nové meteorické stanici na Marušce se daří, stejně tak i celé kamerové síti CEMeNt. Budete-li se chtít do činnosti také zapojit, napište nám na hvezdarna.kromeriz@post.cz. Roovněž nás můžete sledovat na Facebooku.

Použité zdroje a odkazy:




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »