Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První rok činnosti videostanice Maruška

První rok činnosti videostanice Maruška

Jasný bolid zachycený 23. 12. na videostanici Maruška. Autor: CEMeNt.
Jasný bolid zachycený 23. 12. na videostanici Maruška.
Autor: CEMeNt.
Již více jak jeden rok je v činnosti stanice pro videopozorování meteorických rojů na meteorologické stanici Maruška na stejnojmenném vrcholu Hostýnských vrchů. První kamera, orientovaná JV směrem, byla spuštěna 25. 6. 2012. Druhá kamera, tentokrát orientovaná JZ směrem, byla následně spuštěna 6. 10. 2012 (před maximem meteorického roje Drakonid a Orionid). Za dobu svého působení se podařilo zrealizovat pozorování a analýzu již desítek meteorických rojů a několika opravdu jasných meteorů.

Umístění stanice zapadá do celkového konceptu rozvoje sítě CEMeNt (Central European Meteor Network), která zahrnuje amatérské video stanice v České a Slovenské republice a zohledňuje také snahu disponovat stanicemi, které se nacházejí nad hranicí podzimních a zimních inverzí, které jsou v nížinách v ČR a SR v tomto období běžné. Obě kamery disponují shodným vybavením, jako snímací zařízení je využita analogová CCTV kamera KPF 131 HR s objektivy Goyo s proměnným ohniskem (3-8 mm) a vysokou světelností (0,95). Převod analogového signálu do digitální podoby je realizován A/D převodníky Dazzle DVC 101 a kompletní záznam a vyhodnocení je prováděn softwarem z balíku programů UFO Tools. Důležitou součástí sestavy je vždy také venkovní kryt s dostatečně výkonným vnitřním vyhříváním, které je potřebné při běžném provozu v zimním období (námraze, sníh, atd.).

Dráhy 673 vícestaničních Perseid ve Sluneční soustavě. Autor: CEMeNt.
Dráhy 673 vícestaničních Perseid ve Sluneční soustavě.
Autor: CEMeNt.
Vzhledem k umístění doplňuje video stanice Maruška základní osu sítě CEMeNt na Moravě a ve Slezsku, která sestává dále ze stanic v Kroměříži, Otrokovicích, Valašském Meziříčí, Vsetíně, Nýdku a na Bílém Kříži. Stanice na Bílém Kříži je uvažována, vzhledem ke své nadmořské výšce (865 m. n. m.), jako druhá stanice pro období inverzního počasí. Celková koncepce párování zorných polí jednotlivých stanic pak vychází z předpokladu vícenásobného zaznamenání jednotlivých meteorů, kdy je potom možné při zpracování ponechat pouze nejpřesnější záznamy z jednotlivých stanic.

Dne 23. 12. 2013 ve 21:53:20 UT byl na četných kamerách sítě CEMeNt zaznamenán velmi jasný meteor, jehož absolutní jasnost mírně překročila hranici pro klasifikaci jevu jako “bolidu”, tedy -4 mag. Bolid byl zaznamenán celkem na osmi kamerách pěti stanic sítě, jednalo se o kamery Kroměříž_SE, Kroměříž_ENE, Bílý Kříž_S, Maruška_SE, Maruška_SW, Vsetín_E, Valašské Meziříčí_S a Valašské Meziříčí_E.

Bolid byl velmi pomalý, úhlová rychlost na většině stanic nepřesahovala 10 deg/s, a to i přes značnou blízkost průmětu dráhy na zemský povrch od stanic. Většina stanic byla po celou dobu letu bolidu od průmětu dráhy vzdálena méně než 50 km. Doba letu na stanici Kroměříž_SE byla 6.40 s (nejdelší doba trvání), bolid za tento čas urazil v atmosféře dráhu dlouhou 80.4 km s počáteční výškou 81.1 km a koncovou výškou 32.0 km. Půdorysný průmět začátku světelné dráhy byl na souřadnicích E17.802 N48.960 (200 m SWS od osady Uhliska, CZ), konec pak na souřadnicích E18.374 N49.386 (700 m N od osady Babská, CZ). Další informace a snímky naleznete v článku na stránkách sítě CEMeNt.

Jak vidno, relativně nové meteorické stanici na Marušce se daří, stejně tak i celé kamerové síti CEMeNt. Budete-li se chtít do činnosti také zapojit, napište nám na hvezdarna.kromeriz@post.cz. Roovněž nás můžete sledovat na Facebooku.

Použité zdroje a odkazy:




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »